Rosarium

Z Encyklopedie knihy

Rosarium (lat. růženec) 1. tradiční projev katolické zbožnosti v podobě soukromé modlitby soustředěné na narození, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Počet opakovaných modliteb Zdrávas Maria a Otčenáš se řídí počtem kuliček dvou různých velikostí navlečených na šňůře (tzv. Veliký růženec a Malý růženec). Dnešní podobu růžence ustálil počátkem 13. století sv. Dominik. Nejstarší známý tištěný text modliteb Rosarium beatae Virginis Mariae (Gouda 1484) připravil Gerard Leeu.

2. Metaforické označení kazatelské příručky (lat. růžové zahrady) tištěné většinou jen do počátku 16. století a obsahující svod biblických citátů či filozofických sentencí, např. Bernardinus de Bustis Rosarium sermonum (Venezia 1498). Svou formou i funkcí se kazatelské rosarium blíží promptuariu. Označení bylo v přeneseném slova smyslu řídce užíváno rovněž u naukové prózy, zejména v porodnických spisech Eucharia Rößlina Der schwangeren Frauen und Hebammen Rosengarten (Strasbourg 1513), Waltera Hermanna Ryffa Frawen Rosengarten (Frankfurt/M. 1545) a taktéž v kompilátu Matouše Walkemberského z Walkmberku Zahrádka růžová žen plodných (Praha 1577).


Bibl.: BOHATTA, H.: Bibliographie der Livres d’heures (Horae B.M.V.), Officia, Hortuli Animae, Coronae B.M.V., Rosaria und Cursus B.M.V. des XV. und XVI. Jahrhunderts. Wien 1924.

Lit.: KIRSCH, W.: Handbuch des Rosenkranzes (Summa Ss. Rosarii). Wien 1950.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.