Sazečská kasa

Sazečská kasa (něm. Setzkaste, též písmovka, písmovnice) dřevěný, přepážkami rozdělený zásobník očištěných tiskových písmen připravených ke zhotovení sazby. Jednotlivá písmena se „nakládala“ do přihrádek. Jejich počet (100-200), velikost a rozmístění závisely na frekvenci liter příslušného jazyka (německá kasa 18. století čítala ca 110 a francouzská ca 160 přihrádek, čeští sazeči 19. století rozřazovali antikvovou sazbu dle tzv. pražského naložení do 123 a frakturovou dle tzv. vídeňského naložení do 109 přihrádek). Od levého horního rohu směrem doprava se obvykle řadila majuskulní abeceda, pak následovaly minuskule včetně diakritiky, číslice a interpunkční znaménka. Nejčastěji užívaný materiál se nacházel po pravici sazeče. K písmovnici náležel tenakl a divizor. Vedle zásobníků písma existovaly obdobně členěné kasy pro knižní dekor, linky a netisknoucí písmové výplňky.

Jednotlivé kasy pojaly 30-50 kg typografického materiálu. Váha se vyjadřovala v centnýřích (berlínský centnýř = 110 liber berl. = 51.6 kg, český = 120 liber čes. = 61.7 kg, moravský = 100 liber mor. = 56.0 kg, slezský = 100 liber sl. = 53.0 kg, vídeňský = 100 liber víd. = 56.0 kg). Kasy byly umístěny přímo v tiskařské dílně obyčejně podél zdí. Sazárnu mívaly od 18. století jen větší tiskárny, kde se proces sazby musel z kapacitních důvodů osamostatnit. Sazeč pracoval u zásobníku zpravidla vestoje, a to i při zpětném rozmítání sazby. Nejstarší vyobrazení přichází v Hussově francouzské verzi Danse macabre (Lyon 1499). První schematický nákres přihrádek tvoří část dvoudílné ilustrace veršované chvály knihtisku Johanna Arnolda (Arnolda Bergellana) De chalcographiae inventione poema encomiasticum (Mainz 1541).

Sazečský a tiskařský provoz (Leipzig 1740). Gessner, Christian Friedrich: Die so nöthig als nützliche Buchdruckerkunst und Schriftgießerey (Leipzig, Christian Friedrich Gessner 1740–1745). Díl první (1740), rozkládací frontispis (letopočty 1540 nad dveřmi a 1640 i 1740 na obou lisech upomínají na jubilejní oslavy Gutenbergova vynálezu). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AY II 31.
Pořizování sazby (Livourne 1775). Recueil de planches sur les sciences, les arts libéraux et les arts méchaniques, … troisieme édition … septime volume (Livourne, de l’imprimerie des éditeurs [= Denis Diderot et Jean Le Rond d’Alembert] 1775). Příloha 4, tabule I (u kas dva sazeči se sázítky, tenakly a divizory, vpravo montáž štočku do formy, vzadu vlevo ramínko na vyvěšování potištěných archů). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB I 10.
Tanec Smrti v tiskárně a u knihkupce (Lyon 1499). Danse macabre (Lyon, Matthias Huss 1499). Detail liniového dřevořezu z fol. b1a. Repro: Faulmann 1882.
Sazečovy nástroje (Leipzig 1740). Gessner, Christian Friedrich: Die so nöthig als nützliche Buchdruckerkunst und Schriftgießerey (Leipzig, Christian Friedrich Gessner 1740–1745). Díl první (1740), tabule za pag. 126 (zleva nahoře sázítko, patrice s negativně vyvýšeným písmenem B, dvě tisková písmena se signaturami na boku, přihrádky na tiskové formy s ležícím sázítkem a sázecí linkou, nádoba na louh k čištění sazby, korektorovo sedátko, typografická mírka, vyřazovací prkno, dvě sazebnice, kasa s německým naložením, šídlo na opravu chybné sazby, tenakl a divizor). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AY II 31.

Lit.: BLÁHA, R.: Přehled polygrafie. Praha 1959; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992; ZAHÁLKA, Fr.: Přehled knihtisku. Praha 1952.