Slovensko

Z Encyklopedie knihy

Gutgeselův tisk Lutherova Katechismu (Bardejov 1581). Luther, Martin: Katechismus, to jest Kratičké obsazení a výklad předních článkův víry a náboženství křesťanského (Bardejov, Dávid Gutgesel 1581). Titulní strana prvního tisku na území dnešního Slovenska v slovakizované češtině (list je nahoře poškozen). Repro: Valach 1987.
Slovensko - o tom, kdy tato historická součást Uherského království přijala knihtisk, neexistuje doposud jednotné stanovisko. Problém spočívá v atribuci tří dnes zjištěných prvotisků z doby 1477-1480. Jejich původce je dnes označován jako Tiskař Confessionale Antonina Florentina. Doklady o tom, že se za tímto novodobým pojmenováním skrývá budapešťský Andreas Hess, neexistují (snad vyjma podobnosti některých filigránů). Rovněž nebylo jednoznačně osvětleno, jakými cestami se 1477-1480 k anonymnímu Tiskaři dostalo písmo Matthiase Morava, který zakotvil u aragonského dvora v Neapoli, a písmo Němce Johanna Bulleho z Říma (též Bremer, činný 1478-1479). Významnou okolností podporující hypotézu o slovenském původu prvotisků je však návštěva Beatrixe Aragonské, budoucí manželky Matyáše I. Korvína. Tak lze totiž připustit, že nikoli jistě oba italští řemeslníci, nýbrž spíše neznámý kočovný tiskař z jejich okruhů a s jejich vybavením zavítal na podzim 1476 do Bratislavy jako člen královnina doprovodu. Zde pak setrval, anebo se opakovaně vracel, dokud to příznivé podmínky dovolily. Zatímco slovenští badatelé dílnu Tiskaře s ohledem na tyto okolnosti umístili do Bratislavy, londýnští inkunábulisté (ISTC) jsou z opatrnosti méně konkrétní a předpokládají, že všechny tři prvotisky mohly vzniknout i v jiném uherském městě: Antoninus Florentinus Confessionale (Maďarsko? 1477), Laudivius Zacchia Vita beati Hieronymi (Maďarsko? ca 1478-1479) a protiturecký odpustkový list bratislavského faráře Johanna Hana Indulgentia (Maďarsko? 1480).

Historikům knihtisku jsou povědomí pouze dva slovenští tiskaři 15. století, kteří však působili v cizině. Prvním z nich je Peter z Bardejova (Petrus či Pietro da Bartua, Bartfa), činný v Benátkách 1477-1479 jako partner Franze Rennera z Heilbronu (1471-1483), a druhým je Mikuláš Bakalář, usedlý v Plzni a tisknoucí 1498-1513. Také osudy nejstarší slovenské tiskárny 16. století, kterou údajně v Levoči roku 1515 provozoval Sebald Feiel (Szwajpolt Fiol), nejsou dodnes spolehlivě objasněny, poněvadž městský archiv vyhořel a exemplář německo-českého nekatolického kancionálu Zlatá studna (Levoča 1515) je nezvěstný.

Po tomto dubiózním, a nadto krátkém trvání knihtisku se na Slovensku objevují první (kočovní) tiskaři až v souvislosti s šířením Lutherova učení. Nejstarší bezpochybně doloženou tiskárnu vlastnil roku 1560 protestant Gál Huszár v Košicích. Po jeho odchodu tu knihtisk zanikl a další dílnu otevřel až 1610 Ján Fischer (zemř. 1614). Po nevalných úspěších několika menších oficín počala v Košicích pracovat Tiskárna jezuitská (1673-1774), kterou 1775 odkoupil Ján Michal Landerer z Füskutu. Starší literatura ve snaze zajistit maximální množství dokladů o raném slovenském knihtisku předpokládala krátkodobou činnost v Prešově 1573. Nové bádání však tiskařsky anonymní latinskou mluvnici přiřklo do polské Nisy.

Za druhou prokazatelně nejstarší tiskárnu se tedy považuje dílna v Šintavě, vedená 1573-1578 Petrem Bornemiszou (1579-1582 byla přeložena na Plavecký Hrad a 1584 do Rohožníku). Paralelně s Bornemiszovými aktivitami se objevuje na jiných místech Slovenska několik dalších tiskáren. Roku 1578 zakládá Kryštof Sculteti první a na dlouhou dobu jedinou tiskárnu v Bánské Bystrici, kde se řemeslo znovu uchytilo teprve 1783-1796 zásluhou Landererova a Kurzböckova vyučence Jána Jozefa Tumlera (též Tummlera, nar. 1754). V témže roce 1578 podnikají také Dávid Gutgesel v Bardějově a Miklós Telegdi v Trnavě. Od roku 1584 je doložena krátká činnost Bálinta (Valentína) Mančkoviče v Hlohovci (zemř. ca 1597). První tiskárna 16. století v Bratislavě pracovala dle současných znalostí jen během 1594 (k oživení došlo až v letech 1609-1631 fungováním Tiskárny arcibiskupské). Dalšími místy, kam byl knihtisk uveden, se stala Levoča (1614 Jakub Klöss st.), Trenčín (1637 Václav Vokál), Prešov (1656 Tomáš Scholtz), Skalica (po 1659 Tiskárna jezuitská), Žilina (1665 Ján Dadán st.), Komárno (1705-1718 Štefan Töltési a po něm až filiálka bratislavského tiskaře Šimona Petera Webera od 1789), Kežmarok (1705-1708 Matej Vitriani řečený též Vitriarius a dědicové) a Banská Štiavnica (1788-1824 Ján František Sulcer).

Pro Slováky pracovaly také mnohé dílny v cizině. Katolíci objednávali publikace zvláště u tiskařů vídeňských a brněnských, evangelíci ve Wittenberku, Lipsku, Zhořelci apod. Vztahy se Slováky pěstovaly také pražské tiskárny. Naopak slovenské dílny od 17. století hojně reeditovaly literaturu vydávanou v Praze (Sixt Palma Močidlanský), ba v některých případech českému textu připravily premiéru (Komenského Orbis v Levoči 1685). Čeští evangelíci po vydání Obnoveného zemského zřízení emigrovali mimo jiné na Slovensko. Někteří z nich se iniciativně zapojili do sféry knihtisku (Václav Vokál, Nikodém Čížek, Pavel Vetterin, Vavřinec Benjamín Vodháj). Úzké vztahy, založené na rodové příbuznosti, udržoval se Slováky olomoucký tiskař Josef Antonín Škarnicl. Silný vliv maďarské a německé šlechty a orientace tiskáren na čtenáře v celých Uhrách byly důvodem toho, že většina produkce snad jen s programovou výjimkou Púchova, Trnavy a Žiliny zůstala až do počátku 19. století jazykově neslovenská (s tím ovšem souvisí rané uvedení antikvy pro sazbu maďarštiny a latiny). Gutgeselův tisk Katechismus, to jest Kratičké obsazení a výklad předních článkův víry a náboženství křesťanského Martina Luthera (Bardejov 1581) přichází jako nejstarší známá publikace v národním jazyce poměrně pozdě. Slovenština, pro jejíž sazbu byl užíván švabach, se mimo to ovšem konstituovala pod dlouhodobým vlivem češtiny, zejména jazyka Bible kralické. Tato „bibličtina“ žila díky díky jazykové praxi slovenských evangelíků a českých exulantů až do vystoupení Antona Bernoláka (1762-1813). Slovenština (respektive slovakizovaná čeština) ovládla v 18. století nejprve velké bratislavské tiskárny, např. Ján Michal Landerer vytiskl do roku 1795 více než 100 titulů, František Augustín Patzko v téže době přes 80. Zhruba stejného počtu jako Patzko dosáhl do roku 1800 také Václav Jelínek v Trnavě. Antikva pro sazbu slovenštiny se objevila již závěrem 18. století, např. Jelínkem tištěné Slovenské dvojnásobné epigrammata Jozefa Ignáce Bajzy (Trnava 1794).


Bibl.: ČAPLOVIČ, J: Bibliografia tlačí vydaných na Slovensku do roku 1700. Sv. 1-2 (dokončil Jozef Telgársky). Martin 1972-1984; DOUCHA, Fr.: Knihopisný slovník česko-slovenský aneb Seznam kněh, drobných spisův, map a hudebních věcí, vyšlých v jazyku národa česko-slovenského od roku 1774 až do nejnovější doby. Praha 1865; JOHANIDES, J.: Tiskařská slovacika 18. století ve fondu Knihovny Akademie věd ČR. Praha 1997; JUNGMANN, J.: Historie literatury české. Aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka. Praha 1849-1851 (k tomu HANUŠ, I. J.: Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. První a druhé oddělení. Praha 1869; HANUŠ, I. J.: Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. Třetí oddělení. Praha 1871); KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha 1925-1967; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-. Praha 1994- (k tomu VOIT, P.: Rejstřík autorů, překladatelů a editorů. Příspěvky ke Knihopisu 1. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík anonymních záhlaví. Příspěvky ke Knihopisu 2. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík názvový. Příspěvky ke Knihopisu 3. Praha 1985 a WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Konkordance Koniášových Klíčů, Indexu, Jungmanna a Knihopisu. Příspěvky ke Knihopisu 6-10. Praha 1987-1988); KOTVAN, I.: Inkunábuly na Slovensku. Martin 1979; KOTVAN, I.: Inkunábuly so slovenskými vzťahmi. Bratislava 1974; KOTVAN, I.: Slaviká XVI. storočia Univerzitnej knižnice v Bratislave. Bratislava 1981; KOTVAN, I.-FRIMMOVÁ, E.: Inkunábuly Slovenskej národnej knižnice Matice slovenskej v Martine. Martin 1988; KOTVAN, I.-FRIMMOVÁ, E.: Inkunábuly zo slovenských knižníc v zahraničných inštitúciach. Incunabula de bibliothecis Slovaciae quae in institutionibus regionum externarum asservantur. Martin 1996; MIŠIANIK, J.: Bibliografia slovenského písomnictva do konce XIX. stor. (Doplnky k Riznerovej Bibliografii). Bratislava 1946; RIZNER, L.: Bibliografie písomnictva slovenského na sposob slovníka od najstarších čias do konca r. 1900. Sv. 1-4. Turčanský sv. Martin 1929-1934; SAKTOROVÁ, H.-KOMOROVÁ, K.-PETRENKOVÁ, E.-(AGNET, J.): Tlače 16. storočia vo fondoch Slovenskej národnej knižnice Matice slovenskej. Generálny katalóg tlačí 16. storočia zachovaných na území Slovenska. Zv. 1-. Martin 1993-; SMETANA, J.-TELGÁRSKY, J.: Katalóg tlačí 16. storočia v Čaplovičovej knižnici v Dolnom Kubíne. Martin 1981.

Lit.: BÁLENT, B.: Banskobystrické púťové tlače. Martin 1947; BÁLENT, B.: Kníhtlačiarske značky na Slovensku. Slovenská národná knižnica 2, 1946, s. 30-33; BÁLENT, B.: Slovenská knižná produkcia a Budínska univerzitná tlačiareň. Budapest (1983); BÁLENT, B.: Z dejín banskobystrického kníhtlačiarstva. Banská Bystrica 1947; CSAPODI, C.: Wo war die zweite ungarische Inkunabeldruckerei tätig? (Buda oder Poszony/Preßburg?). Gutenberg-Jahrbuch 1983, s. 163-165; ČIČAJ, V.: Knižná kultúra na strednom Slovensku v 16.-18. storočí. Bratislava 1985; FIRCÁKOVÁ, K.: Knižná kultúra na južnom Slovensku v minulosti a v súčasnosti. Bratislava 1989; FRIMMOVÁ, E.: Les incunables en Slovaquie-au temps passé et aujourd’hui. Revue française d’histoire du livre 118-121, 2003, s. 361-377; FRIMMOVÁ, E.: Rekapitulácia poznatkov o najstaršej bratislavskej tlačiarni. In: Kniha ’93-’94. Martin 1996, s. 26-34; HRADNÝ, M. (= RADVÁNI, H.): K dejinám kníhtlačiarstva v Trnave. Trnava 1978; KOMORA, G.: Vklad do histórie slovenskej knižnej typografie. Typografia 8-9, 1987, s. 313-315; KRPELEC, B.: História kníhtlačiarstva v Bardejove. Slovenský typograf 4, 1942, s. 69-70; KUDLA, J.: Trenčianske tlačiarne. Trenčín 1967; KUZMÍK, J.: Knižná kultúra na Slovensku v stredoveku a renesancii. Martin 1987; LIBA, P.: Čítanie starých otcov. Príspevok k výskumu spoločenskej funkcie a k vydávaniu prozaickej literatúry pre ľud na Slovensku v rokoch 1848-1918. Martin 1970; MIŠIANIK, J.: Dejiny levočského kníhtlačiarstva. Trnava 1945; MIŠIANIK, J.: Reedícia českých diel na Slovensku v 17. storočí. Slovenská literatúra 8, 1961, s. 130-131; NITRANSKÝ, T.-ČLOVIEČEK, O.: Kapitoly z dejín vydávania a rozširovania literatúry od najstarších čias do roku 1945. Bratislava 1972; PAVERCSIK, I.: O kníhtlačiarstve v Levoči do polovice 18. storočia. In: Kniha ’97-’98. Martin 2000, s. 136-144; PRAŽÁK, V.: Československý publikační ruch v Bratislavě v době obrozenecké 1790-1850. Bratislava 4, 1930, s. 613-647; RADVÁNI, H.: Prehľad trnavských tlačiarní 1577-1950. Martin 1970; REPČÁK, J.: Knihy, knižnice a kníhtlačirstvo v Bardejove. In: Knižničný zborník 1. Martin 1968, s. 22-24; REPČÁK, J.: Prehľad dejín kníhtlače na Slovensku. Bratislava 1948; REPČÁK, J.: Súpis literatúry k dejinám kníhtlačiarstva na Slovensku. Prešov 1968; REPČÁK, J.-MIHÓKOVÁ, M.: Dejiny knižnej kultúry v Košiciach do roku 1945. Košice 1981; SABOL, E.: Medirytina v knižnej ilustrácii na Slovensku do konca XVIII. storočia. In: Z minulosti knihy na Slovensku. Knihovedný sborník (red. B. Bálent). Martin 1959, s. 139-171; SABOV, P.: Rytina ako významný prvok v produkcii slovenských tlačiarní 17., 18. a 19. storočia. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2002 (red. K. Handlová). Brno 2002, s. 23-28; SOLTÉSZ, E.: Eine Unikum-Inkunabel der Budapester Universitätsbibliothek. Ein neues Dokument für das Wirken einer unbekannten ungarländischen Druckerei im XV. Jahrhundert. Gutenberg-Jahrbuch 1958, s. 59-68; SOLTÉSZ, E.: Vydanie Confesionale od Antonína Florentina z roku 1477. In: Kniha ’74. Martin 1976, s. 66-69; ŠIMEČEK, Zd.: Geschichte des Buchhandels in Tschechien und in der Slowakei. Wiesbaden 2002; ŠTETINA, M.: Trnavské tlačiarne 1578-1968. Bratislava 1970; VALACH, J.: Staré tlačiarne a tlačiari na Slovensku. Martin 1987; VÁVROVÁ, Z.: Sprievodca po dejinách košickej knihtlače. Košice 1996; ZÁVADOVÁ, K.: Knižná grafika 16. storočia na Slovensku. In: Kniha ’74. Martin 1976, s. 54-65.

Lex.: CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. I-XIX. Praha 1966-1984; KUZMÍK, J.: Slovník autorov slovenských a so slovenskými vzťahmi za humanismu. Sv. 1-2. Martin 1976; MINÁČ, Vl. (a kol.): Slovenský biografický slovník. Sv. 1-6. Martin 1986-1994.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.