Tabula pythagorica

Z Encyklopedie knihy

Tabula pythagorica pomocná numerologická tabulka pro výuku malé násobilky. Její autorství je tradičně spojováno se školou řeckého filozofa Pýthagoráse (nar. 580/570). Tabulka přešla z naukových rukopisů i do tištěných učebnic, kupř. je doložena už v Kachelofenově vydání kupecké matematiky Johanna Widmanna, rodáka z Chebu, Rechnung auf allen Kaufmannschaft (Leipzig 1489). V Čechách a na Moravě doprovází dva textově totožné tisky Beneše Optáta, a to Isagogicon, jenž jest první uvedení každému počínajícímu se učiti (Náměšť/O. 1535) a Knížky početní na rozličné koupě (Prostějov 1548). Od 60. let 16. století byla zařazována též do pražských a olomouckých vydáních donátů anebo do slovníku Vocabularium trilingue (s tabulkou poprvé Olomouc 1636). Zde všude je pomůcka označena jako Tabula cebetis, neboť starší tradice věřila, že autorem je pythagorovec Cebes. K raným odchylkám vedoucím pak až do 19. století patří, pokud víme, dvě Černého vydání Donatovy mluvnice De octo partibus orationis methodus (Praha 1585 a 1604), v nichž je pomůcka označena nadpisem Mensa Pythagorae (lat. stůl). Také ve slabikářích 17. a 18. století se nazývá výstižněji, a to latinsky Tabula multiplicationis (pomůcka pro násobení) či česky Tabulka početní.


Lit.: KUBÁLEK, J.-HENDRICH, J.-ŠIMEK, Fr.: Naše slabikáře. Praha 1929; LARUE, R.: Clavis scriptorum graecum et latinorum. Vol. 1-4. Quebec 1985.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.