Thomas Anshelm

Z Encyklopedie knihy

Thomas Anshelm (též Anselmus Pforcensis, TAB, zemř. 1524) zakladatel první knihtiskařské dílny v Pforzheimu a spolu s Johannem Frobenem jeden z prvních humanistických tiskařů německy mluvících zemí. Jako rodák z Baden-Badenu se do Pforzheimu přesunul ze Štrasburku, kde je jeho činnost doložena ilustrovaným německým tiskem Epistolae et evangelia (Strasbourg 1488). V Pforzheimu působil mezi léty 1495-1511. Za nejstarší zdejší práci se pokládá německý Almanach na rok 1496 (Pforzheim 1495?). Jako tiskař drobné administrativní literatury a jednolistů byl patrně povolán i do Wittenberku, kde s určitou pravděpodobností vyrobil roku 1498 tři úřední vyhlášky. Z produkce lipského tiskaře Kachelofena převzal příručku chebského rodáka Johanna Widmanna Rechnung auf allen Kaufmannschaft (Pforzheim 1500).

Anshelm na popud humanisty Johanna Reuchlina (1455-1522), s nímž udržoval přátelské styky, opustil Pforzheim (osiřelé řemeslo ve městě obnovil až 1557 Georg Rab st.) a přestěhoval se do Tübingen. V novém působišti vydával 1511-1516 s pomocí svého korektora Philippa Melanchthona (1497-1560) humanistickou literaturu, zejména Reuchlinovu. Zapojil se do jeho sporu s Ulrichem von Huttenem o zachování starých židovských literárních památek a vytiskl Reuchlinovu obhajobu Clarorum virorum epistolae (Tübingen 1514). V letech 1516-1523 je Anshelm doložen v Hagenau. Počáteční dva roky spolupracoval s tiskařem a písmolijcem Johannem Albrechtem (též Alb., Albert, Albertus), který je doložen 1532-1538 jako samostatný tiskař ve Štrasburku. V této poslední pracovní etapě Anshelm tiskárnu označoval jako „academia“, „neoacademia“ či „charisium“. Vydal zde kupř. Husovy traktáty De ecclesia (Hagenau ca 1520) a De causa Boemica (Hagenau 1520). Jako signet užíval iniciály TAB umístěné do kruhu s hebrejským textem na pásce. Jiná značka s okřídlenými génii byla Baldungovou variantou mědirytu Albrechta Dürera (ca 1507). Upravenou verzi tohoto figurálního signetu vlastnil Pavel Severin z Kapí Hory, významný představitel pražské Tiskárny severinsko-kosořské.


Lit.: KASTNER, Fr.: „Gedruckt zu Pfortzheym bey Georg Raben.“. Erinnerung an einen Vergessenen Frühdrucker. Gutenberg-Jahrbuch 1994, s. 149-157; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 20 (Die Straßburger Drucker. 2. Johann Grüninger, Johann Prüß, Martin Flach, Peter Attendorn, Thomas Anselm, Bartholomäus Kistler, Friedrich Ruch vom Dombach, Mathis Hupfuff, Wilhelm Schaffener, Johann Schott, Matthias Brans). Leipzig 1937.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 171, 381 a 464; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 300; GELDNER 1. 82 a 285. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.