Ulrich Han

Z Encyklopedie knihy

Ulrich Han (též Barbatus, Gallus, ca 1425-po 1478) rodák z Ingolstadtu, hypotetický zakladatel knihtisku ve Vídni a druhý nejstarší tiskař v Římě. Zimní semestr 1443 byl zapsán na univerzitě v Lipsku a léta okolo 1450 trávil ve Vídni, kde získal měšťanství. Od roku 1456 se učil řemeslu v Mohuči. Jeho další vídeňský pobyt započal 1461. Dosud není jisté, zda právě on a přímo zde mohl vytisknout německý Almanach na rok 1462 (Wien? 1461?). Pro vídeňský původ tohoto nástěnného kalendáře svědčí sice poznámka „nach warn lauff auff wienn“, ale kvůli nejistotám je výrobce odbornou literaturou raději označován jako anonymní Tiskař Almanachu 1462. Poněvadž se Han v roztržce mezi císařem Friedrichem V. a arcivévodou Albrechtem postavil proti arcivévodovi, jemuž stranili vídeňští měšťané, byl v srpnu 1462 z města vyhnán a jeho dílna vzala zasvé. Následujícího roku se vrátil, ale skončil ve vězení, odkud ho po Albrechtově smrti vysvobodila až Friedrichova amnestie na počátku roku 1464. Nežli mu byla udělena milost, krátce pobýval poblíž Vídně a na počátku 1465 odešel na pozvání kardinála Johanna de Turrecremata do Říma.

Hanova římská etapa je doložena asi 80 publikacemi vzniklými mezi léty 1467-1478. V samotných počátcích vytiskl první italskou ilustrovanou knihu, totiž Turrecrematovy Meditationes seu Contemplationes devotissimae (Roma 1467). Zhruba do roku 1471 se Ulrich Han věnoval též výrobě klasické a humanistické světské literatury, např. Titus Livius Historiae Romanae decades (Roma 1470?), a pak, patrně pod tlakem svého společníka a nakladatele Simona Cardella (Chardella), upřednostňoval díla liturgická a právnická, např. Bonifacius VIII. Liber sextus Decretalium (Roma 1472), Justinianus Institutiones (Roma 1473) aj. Při výrobě Missale Romanum (Roma 1475 a 1476) výrazně zmodernizoval technologii nototisku. Do té doby vznikal hudební záznam dvoufázově. Spolu s textem byly tištěny jen prázdné linky a noty se pak dodatečně buď vpisovaly rukou, anebo vtiskávaly speciálními ručními razítky. Ulrich Han však notové pasáže nechal kompletně vyřezat do štočků, které na způsob běžného dřevořezu tvořily spolu s textovou sazbou součást tiskové formy.

Reedice Meditací z prosince 1478 je zároveň dnes známým Hanovým dílem posledním. Nástupcem se stal Stephan Plannck (činný 1479-1500). Tiskovou antikvu Hanovy římské dílny občas používal bratr Wolf Han (zvaný též Lupus Gallus). S jeho jménem v explicitu je však prokazatelně spjata pouze jediná publikace, a to Turrecrematovo Expositio super toto psalterio (Roma 1476).


Lit.: BOHATTA, H.: Ulrich Han, der erste Wiener Buchdrucker. Gutenberg-Jahrbuch 1933, s. 31-33; BORSA, G.: Über die Anfänge des Buchdruckes in Wien. Beiträge zur Inkunabelkunde 3/1, 1965, s. 48-75; MAYER, A.: Wiens Buchdrucker-Geschichte 1482-1882. Bd. 1-2. Wien 1883-1887; RÖLL, J.: Beobachtungen zu den Holzschnitten des „Meditationes“ des Kardinals Juan de Torquemada. Gutenberg-Jahrbuch 1994, s. 50-59.

Lex.: BORSA (Itálie) 1. 178 = BORSA, G.: Clavis typographorum librariorumque Italiae 1465-1600. Vol. 1-2. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 35. Baden-Baden 1980.; GELDNER 2. 30-35 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. 46-47.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.