Václav Hollar

Z Encyklopedie knihy

Václav Hollar na Balzerově rytině (Praha po 1782). Balzer, Jan Jiří: 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld po 1782). Tabule 51 otištěná z desky pro první díl Pelclových Abbildungen (1773). Antikvariát Meissner (Praha).

Václav Hollar (1607-1677) významný český kreslíř a rytec působící v zahraničí. Tvorbu charakterizuje kresebná přesnost s důrazem na detail, jemná technika a absence barokního patosu. Jako ilustrátor se podílel na vydání takřka 40 knižních titulů a volná grafika čítá více než 2.700 rytin (jednu z největších sbírek na světě vlastní takřečené Hollareum, součást pražské Národní galerie).

Pocházel z Prahy a grafickému umění se věnoval prokazatelně již roku 1626, kdy kopíroval Dürerovy listy. Jako katolík sympatizující s neokázalým protestantismem i z touhy po uměleckém růstu odešel 1627 po vydání Obnoveného zřízení zemského do frankfurtské Merianovy dílny studovat techniku rytectví, a přitom zřejmě také spolupracovat na některých topografických cyklech. Přelom let 1627 a 1628 strávil ve Stuttgartu. Pak se přestěhoval do Štrasburku k nakladateli Jacobu van der Heydenovi (1573-1645). Následoval pobyt v Kolíně/R. 1630-1636, kde byl v kontaktu mimo jiné s nakladatelem Abrahamem Hogenbergem. Roku 1636 se v Kolíně seznámil s vyslancem anglického krále Karla I. Thomasem Howardem Arundelem (1585-1646). Jako osobní kreslíř ho doprovázel na několikaměsíční okružní cestě Německem, Rakouskem, Moravou a Čechami. V Praze pobyli jeden červencový týden 1636. Během této doby vznikla kresba slavného trojdílného pohledu na Prahu z Petřína. Hollar ji definitivně zpracoval kombinovanou technikou leptu a mědirytu až v Antverpách 1649 pro Merianovo a Zeillerovo dílo Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Beschreibung und eigentliche Abbildung (Frankfurt/M. 1650). Připojenou mapu Čech považuje František Roubík také za Hollarovu práci, ale dvojlist navzdory Roubíkovu údaji „Sc. V. Hollar“ signován ve skutečnosti není. Po návratu do Londýna začátkem roku 1637 reprodukoval Hollar rozsáhlé Arundelovy sbírky přírodnin, které obdivoval (listy nesou označení „Ex collectione Arundeliana“). V letech 1644-1652 žil v politicky klidnějších Antverpách, kde i přes konkurenci Rubensových rytců vytvořil svá nejlepší díla, množství portrétů, vedut a map. Roku 1652 se stěhoval do Londýna podruhé a zde pak jen s malými přestávkami (např. jako královský kreslič 1668 v Africe) setrval až do konce života.
Hollarova ilustrace ezopských bajek (London 1665). Aesopus: The fables paraphras’d in verse, ed. John Ogilby (London, Thomas Roycroft 1665). Kolorovaná leptaná rytina u přidané Avianovy bajky nazvané Těžko je přirození změniti. Antikvariát Meissner (Praha).

Významnou složkou Hollarovy tvorby jsou obrazová alba a knižní ilustrace. Umělecké podněty z cest zaznamenal kupříkladu v cyklu portrétů Theatrum mulierum sive Varietas atque differentia habituum foeminei sexus (London 1643). První verze obsahuje 36 listů, druhá (1644) byla rozšířena na 100 ženských postav v kostýmech, typických pro určitý evropský i mimoevropský region. Kratší Holbeinův cyklus Tance smrti adaptoval Hollar jako Mortalium nobilitas (London 1651). Třicet obrazů, doplněných později ozdobným orámováním, známe též pod názvem The dance of death z patisků 18. a 19. století. Roku 1641 se Hollar setkal s Janem Amosem Komenským, který zamýšlel krajana pověřit ilustrováním prvního vydání svého slovníku Orbis sensualium pictus (London 1659). Ke spolupráci žel nedošlo.

Existenční potíže přinutily Hollara věnovat se od počátku 50. let knižní ilustraci soustředěně. Kupříkladu pro tiskaře Thomase Roycrofta připravil titulní stranu a pět topografických příloh do takzvané Polygloty londýnské Biblia sacra polyglotta, complectentia textus originales (London 1653-1657). K často vydávaným knihám patří Monasticon Anglicanum (London 1655-1673). Tohoto průvodce se 112 pohledy na tamní kláštery a opatství napsal William Dugdale (1605-1686), Hollarův mecenáš po Arundelově smrti. Literárně činný londýnský nakladatel John Ogilby (1600-1676), jinak též tanečník, písař, krejčí a divadelní ředitel, objednal ilustrace k The works of Publius Vergilius Maro (London 1654), které později použil i do knihy Publii Vergilii Maronis Opera (London 1663). Od roku 1662 Hollar pracoval na ilustracích vlastní Ogilbyho parafráze Ezopových bajek The fables paraphrasd in verse (London 1665). První vydání čítalo celkem 82 mědiryty, z nichž Hollarovi lze prokazatelně připsat 58. Zbylé signoval holandský malíř a grafik Dirck Stoop (ca 1618-1681). O tři léta později byla Ogilbyho parafráze editována znovu, tentokráte ve dvou dílech a s obrazovým doprovodem rozšířeným na 148 ilustrací.


Bibl.: BOROVSKÝ, Fr. A.: Václav Hollar-Doplňky ku G. Partheyovu popisnému seznamu jeho rytin. Praha 1898; GRIFFITH, A.-KESNEROVÁ, G.: Wenceslaus Hollar. Prints and drawings from the collection of the National Galery, Prague, and the British Museum, London. London 1983 (též v české verzi); PARTHEY, G.: Wenzel Hollar. Beschreibendes Verzeichniss seiner Kupferstiche. Berlin 1853; PENNINGTON, R.: A descriptive catalogue of the etched work of Wenceslaus Hollar, 1607-1677. Cambridge-London 1982.

Lit.: BOROVSKÝ, Fr. A.: Hollar a České Hollareum. Dílo 5, 1907-1908, s. 97-146; DOSTÁL, E.: Venceslas Hollar. Praha 1924; DVORSKÝ, J. (red.): Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1-2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989; KESNEROVÁ, G.: K problematice vzniku Hollarových vedut. Umění 31, 1983, s. 523-529; KUCHAŘ, K.: Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha 1961; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; NEBEHAY, I.-WAGNER, R.: Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Bd. 1-3, Nachtrag, Register. Graz 1981-1984; NEUMANN, J.: Václav Hollar. Hollar 23, 1951, s. 14-35; RICHTER, St.: Václav Hollar. Umělec a jeho doba 1607-1677. Praha 1977; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955; SCHUCHARD, M.: John Ogilby 1600-1676. Lebensbild eines Gentleman mit vielen Karrieren. Hamburg 1973; SPRINZELS, F.: Hollar Handzeichnungen. Wien-Prag 1938; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001; VOKOLKOVÁ, J.: Václav Hollar. Kresby-lepty. Katalog výstavy v grafické sbírce NG. Praha 1969; VOLAVKOVÁ, H.: Hollarovy ilustrace k Ezopovým bajkám. In: Cestami umění. Sborník k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějčka. Praha 1949, s. 146-151; VOLAVKOVÁ, H.-HAMANOVÁ, P.: Titulní listy a ilustrace Václava Hollara. Hollar 29, 1957, s. 97-120.

Lex.: DLABAČ 1. 651-660 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; HOROVÁ (red.) 1. 276 = HOROVÁ, A. (red.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Sv. 1-2. Praha 1995.; NAGLER 7. 68-80 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 376-379 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 357-359 (Dod. 72) = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).; TOOLEY 2. 355. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.