Váleček (rukopisná kniha): Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Váleček (tištěná kniha)|Váleček]] tvoří důležitou součást [[vybavení knihvazačské dílny]] ve tvaru mosazného či bronzového válečku, v jehož středu procházela osička upevněná do vidlice s delší dřevěnou rukojetí, která knihaři umožnila vyvinout při práci potřebný tlak. Do pláště válečku (rolny, z něm. die Rolle) byl vyryt ornamentální či figurální pás, který se po nahřátí na správnou teplotu pod tlakem za pojezdu otiskoval v libovolné délce do zvlhčeného [[Usňový pokryv|usňového pokryvu]]. Válečky byly užívány při [[Slepotisk (rukopisná kniha)|slepotisku]] i při [[Zlacení knižních vazeb (rukopisná kniha)|zlacení]] pro vytvoření souvislé pásové výzdoby. Byly různě široké, obvykle jeden až dva centimetry. Uplatnily se především při výzdobě [[Rám (rukopisná kniha)|rámů]], kam již nebylo zapotřebí otiskovat větší počet jednotlivých [[Kolek (rukopisná kniha)|kolků]] či seskupovat otisky jednoho obdélníkového kolku vedle sebe, aby vytvořily iluzi plynulého pásu. Válečkovými vertikálními pásy byla někdy vyplněna i vnitřní pole. Válečky společně s rozměrnějšími [[Plotna (rukopisná kniha)|plotnami]], používanými zase především pro výzdobu vnitřních polí, významně racionalizovaly práci knihvazače, který již nemusel pracně opakovaně otiskovat  jednotlivé menší kolky, aby vyzdobil větší plochu desek. Zavádění válečků a ploten ovšem ještě zdůraznilo jistou sériovost výroby [[Slepotisková vazba|slepotiskových vazeb]].  
+
[[Váleček (tištěná kniha)|Váleček]] tvoří důležitou součást [[vybavení knihvazačské dílny]] ve tvaru mosazného či bronzového válečku, v jehož středu procházela osička upevněná do vidlice s delší dřevěnou rukojetí, která knihaři umožnila vyvinout při práci potřebný tlak. Do pláště válečku (rolny, z něm. die Rolle) byl vyryt ornamentální či figurální pás, který se po nahřátí na správnou teplotu pod tlakem za pojezdu otiskoval v libovolné délce do zvlhčeného [[Usňový pokryv|usňového pokryvu]]. Válečky byly užívány při [[Slepotisk (rukopisná kniha)|slepotisku]] i při [[Zlacení knižních vazeb (rukopisná kniha)|zlacení]] pro vytvoření souvislé pásové výzdoby. Byly různě široké, obvykle jeden až dva centimetry. Uplatnily se především při výzdobě [[Rám (rukopisná kniha)|rámů]], kam již nebylo zapotřebí otiskovat větší počet jednotlivých [[Kolek (rukopisná kniha)|kolků]] či seskupovat otisky jednoho obdélníkového kolku vedle sebe, aby vytvořily iluzi plynulého pásu. Válečkovými vertikálními pásy byla někdy vyplněna i vnitřní pole. Válečky společně s rozměrnějšími [[Plotna (rukopisná kniha)|plotnami]], používanými zase především pro výzdobu vnitřních polí, významně racionalizovaly práci knihvazače, který již nemusel pracně opakovaně otiskovat  jednotlivé menší kolky, aby vyzdobil větší plochu desek. Zavádění válečků a ploten ovšem ještě zdůraznilo jistou sériovost výroby [[Slepotisková vazba|slepotiskových vazeb]]. Rychlá výzdoba pomocí válečků a pleten byla reakcí na enormně zvyšující se produkci tištěných knih a potřebu urychlit proces zhotovení vazby a snížit náklady.  
  
 
První doklad o užití válečku pochází z roku 1469;  více se užívaly od poslední čtvrtiny 15. století. Nejčastěji do nich byly vyryty rozličné rostlinné úponky, doplněné někdy květy, rosetami, plody, dále různé [[Pletencový ornament|pletencové]], mřížkové, [[Routování|routové]], [[Arabeska (rukopisná kniha)|arabeskové]], [[Maureska (rukopisná kniha)|maureskové]], rolverkové a jiné ornamentální pásy či obloukové vlysy. Objevují se i válečky s figurálními a zoomorfními motivy. V pozdní gotice byly kupř. oblíbené válečky s loveckými scénami , v renesanci válečky s architektonickými motivy, biblickými výjevy, alegorickými postavami či s medailony panovníků, klasiků, reformátorů, básníků a humanistů. Na rozdíl od kolků bývaly do některých ploten i válečků vyryty iniciály knihvazače, který ho používal, nebo rytce, který ho zhotovil. Stejně jako jiné kusy nářadí si ani válečky nezhotovovali sami knihvazači, ale kupovali je od specializovaných kovořemeslníků.  
 
První doklad o užití válečku pochází z roku 1469;  více se užívaly od poslední čtvrtiny 15. století. Nejčastěji do nich byly vyryty rozličné rostlinné úponky, doplněné někdy květy, rosetami, plody, dále různé [[Pletencový ornament|pletencové]], mřížkové, [[Routování|routové]], [[Arabeska (rukopisná kniha)|arabeskové]], [[Maureska (rukopisná kniha)|maureskové]], rolverkové a jiné ornamentální pásy či obloukové vlysy. Objevují se i válečky s figurálními a zoomorfními motivy. V pozdní gotice byly kupř. oblíbené válečky s loveckými scénami , v renesanci válečky s architektonickými motivy, biblickými výjevy, alegorickými postavami či s medailony panovníků, klasiků, reformátorů, básníků a humanistů. Na rozdíl od kolků bývaly do některých ploten i válečků vyryty iniciály knihvazače, který ho používal, nebo rytce, který ho zhotovil. Stejně jako jiné kusy nářadí si ani válečky nezhotovovali sami knihvazači, ale kupovali je od specializovaných kovořemeslníků.  
  
Lit.: HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce 19. století. Praha 1959, s. 45, 99–100; HANEBUTT-BENZ, E.: Bucheinbände im 15. und 16. Jahrhundert. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1. Hamburg 1995, s. 280–281; HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970, s. 63, 84, 94–95; NUSKA, B.: Česká gotická vazba. In: Česká kniha v proměnách staletí (ed. M. Bohatcová). Praha 1990, s. 105; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 417–418; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 65, 87–94; PEARSON, D.: English Bookbindings Styles 1450–1800. A Handbook. London 2005, s. 46–47; PETERSEN, D.-E.: Mittelalterliche Bucheinbände der Herzog August Bibliothek. Wolfenbüttel 1975, s. 40. 
+
Lit.: HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce 19. století. Praha 1959, s. 45, 99–100; FOOT, M. M.: Some changes in binding structure and decoration during the first quarter of the sixteenth century. In: La reliure médiévale : pour une description normalisée (ed. G. Lanoë). Turnhout 2008, s. 238; HANEBUTT-BENZ, E.: Bucheinbände im 15. und 16. Jahrhundert. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1. Hamburg 1995, s. 280–281; HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970, s. 63, 84, 94–95; NUSKA, B.: Česká gotická vazba. In: Česká kniha v proměnách staletí (ed. M. Bohatcová). Praha 1990, s. 105; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 417–418; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 65, 87–94; PEARSON, D.: English Bookbindings Styles 1450–1800. A Handbook. London 2005, s. 46–47; PETERSEN, D.-E.: Mittelalterliche Bucheinbände der Herzog August Bibliothek. Wolfenbüttel 1975, s. 40. 
 
[[Kategorie:Rukopisná kniha]]
 
[[Kategorie:Rukopisná kniha]]
 
[[Kategorie:Knižní vazba]]
 
[[Kategorie:Knižní vazba]]

Aktuální verze z 3. 12. 2020, 18:41

Váleček tvoří důležitou součást vybavení knihvazačské dílny ve tvaru mosazného či bronzového válečku, v jehož středu procházela osička upevněná do vidlice s delší dřevěnou rukojetí, která knihaři umožnila vyvinout při práci potřebný tlak. Do pláště válečku (rolny, z něm. die Rolle) byl vyryt ornamentální či figurální pás, který se po nahřátí na správnou teplotu pod tlakem za pojezdu otiskoval v libovolné délce do zvlhčeného usňového pokryvu. Válečky byly užívány při slepotisku i při zlacení pro vytvoření souvislé pásové výzdoby. Byly různě široké, obvykle jeden až dva centimetry. Uplatnily se především při výzdobě rámů, kam již nebylo zapotřebí otiskovat větší počet jednotlivých kolků či seskupovat otisky jednoho obdélníkového kolku vedle sebe, aby vytvořily iluzi plynulého pásu. Válečkovými vertikálními pásy byla někdy vyplněna i vnitřní pole. Válečky společně s rozměrnějšími plotnami, používanými zase především pro výzdobu vnitřních polí, významně racionalizovaly práci knihvazače, který již nemusel pracně opakovaně otiskovat  jednotlivé menší kolky, aby vyzdobil větší plochu desek. Zavádění válečků a ploten ovšem ještě zdůraznilo jistou sériovost výroby slepotiskových vazeb. Rychlá výzdoba pomocí válečků a pleten byla reakcí na enormně zvyšující se produkci tištěných knih a potřebu urychlit proces zhotovení vazby a snížit náklady.

První doklad o užití válečku pochází z roku 1469;  více se užívaly od poslední čtvrtiny 15. století. Nejčastěji do nich byly vyryty rozličné rostlinné úponky, doplněné někdy květy, rosetami, plody, dále různé pletencové, mřížkové, routové, arabeskové, maureskové, rolverkové a jiné ornamentální pásy či obloukové vlysy. Objevují se i válečky s figurálními a zoomorfními motivy. V pozdní gotice byly kupř. oblíbené válečky s loveckými scénami , v renesanci válečky s architektonickými motivy, biblickými výjevy, alegorickými postavami či s medailony panovníků, klasiků, reformátorů, básníků a humanistů. Na rozdíl od kolků bývaly do některých ploten i válečků vyryty iniciály knihvazače, který ho používal, nebo rytce, který ho zhotovil. Stejně jako jiné kusy nářadí si ani válečky nezhotovovali sami knihvazači, ale kupovali je od specializovaných kovořemeslníků.

Lit.: HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce 19. století. Praha 1959, s. 45, 99–100; FOOT, M. M.: Some changes in binding structure and decoration during the first quarter of the sixteenth century. In: La reliure médiévale : pour une description normalisée (ed. G. Lanoë). Turnhout 2008, s. 238; HANEBUTT-BENZ, E.: Bucheinbände im 15. und 16. Jahrhundert. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1. Hamburg 1995, s. 280–281; HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970, s. 63, 84, 94–95; NUSKA, B.: Česká gotická vazba. In: Česká kniha v proměnách staletí (ed. M. Bohatcová). Praha 1990, s. 105; LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 417–418; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964–1965, s. 65, 87–94; PEARSON, D.: English Bookbindings Styles 1450–1800. A Handbook. London 2005, s. 46–47; PETERSEN, D.-E.: Mittelalterliche Bucheinbände der Herzog August Bibliothek. Wolfenbüttel 1975, s. 40. 

Autor hesla: Kamil.boldan