Váleček (tištěná kniha)

Váleček (něm. Rolle, Rollstempel) druh knihařského nářadí, které slouží k vytlačení opakovaného vzoru na usňovém pokryvu vazby slepotiskové. Inspirován pečetními válečky ho v 60. letech 15. století snad poprvé užil německý knihvazač Johann Richenbach. Váleček byl zprvu užíván zřídka, ale od renesance obliba neobyčejně vzrostla, poněvadž knihvazačům ulehčoval fyzickou práci s dílčími kolky. Zároveň však zapříčinil úbytek výtvarných kvalit vazby a knihvazačův individuální projev omezil na minimum.

Základem nářadí byl mosazný či bronzový váleček otáčející se kolem osy, která spočívala ve vidlici upevněné do dřevěné rukojeti. Rytina na obvodu pohyblivého válečku zanechávala v usni nepřerušovanou pásovou stopu na způsob knižní kandelábrové lišty s opakovanými motivy (naopak delší lišta bez opakovaných motivů vznikala otiskem kolků). Šířka stopy byla obvykle úměrná formátu knihy. Válečky se na obou deskách seskupovaly do rámů. Starší válečkové motivy (z ornamentálních například rozeta a z figurálních mimo jiné lovecké scény) se od 16. století neustále obohacovaly novým sériovým repertoárem. Ornamentální vzory těžily ze skladebných prvků akantu, grotesek a žerdí či palmet. Figurální (portrétní) vzory byly tvořeny převážně bystami reformátorů (Martin Luther, Philipp Melanchthon, Erasmus Roterdamský, Jan Hus). Jiný typ portrétních válečků nesl medailony s hlavami antických veličin (Caesar, Cicero, Vergilius), nebo biblické a alegorické motivy (Panna Maria, proroci, apoštolové, polopostavy křesťanských Ctností). Ačkoli figurální náměty samy o sobě nápověď nepotřebovaly, k identifikaci sloužily drobné nápisové štítky a tabulky (PMELA = Philipp Melanchthon). Delší nápisy na válečcích jsou pochopitelně zkracovány až k zdánlivé nečitelnosti (VE BV D MA IN AE TE R NV M = Verbum Dei manet in aeternum).

Přední deska vazby nakladatelské z Kobergerova ateliéru (Nürnberg 1486?). Světle hnědá teletina na prkénkových deskách 240 x 170 mm zdobena slepotiskem rámové kompozice členěné trojlinkou (tenká, tlustá, tenká). Tři strany rámu přední desky pokryty válečkem s holí obtočenou stylizovaným listovím, horní pole s tlačeným nápisem „Epistole enee“. V zrcadle čtyřnásobný otisk plotny s routovým vzorem. Rám zadní desky zdoben kolky (opět olistěná hůl, navíc členitá rozeta). Zadní zrcadlo má dvě protínající se diagonály a v trojúhelníkových polích týž kolek jako v předních routách. Obě desky bez rohových kování a středových pukel. Částečně zachovány pouze dvě úzké háčkové spon
Přední deska vazby s pozdně gotickým kováním a sponami (Nürnberg? před 1524). Hnědá teletina na prkénkových deskách 435 x 278 mm zdobena slepotiskem rámové kompozice členěné trojlinkou (tenká, tlustá, tenká). Vnější rám přední desky pokryt válečkem s členitou rozetou a holí obtočenou stylizovaným listovím, vnitřní rám zdoben kolkem (srdce probodnuté šípem). Střední část kompozice vyplněna třemi vertikálními pruhy s kolkovou výzdobou. Zadní deska má vnější rám shodný, po něm následuje mohutné vpadlé pole s květinovým kolkem. Zrcadlo je až na několik otisků rozet prázdné. Na obou deskách se zachovaly mosazné ochranné prvky: osm nárožních a dvě středové knoflíkové pukly, čtyři
Přední deska rané české vazby nakladatelské od knihvazače MN (Praha 1536). Hnědá teletina na prkénkových deskách 294 x 202 mm zdobená dnes už otřelým slepotiskem s rámovou kompozicí a dominantou. Vnější rám přední desky je nahoře nastaven vloženým polem s neuměle tištěným a snad původně i zlaceným nápisem PRAVVA MIESTKA [sic!]. Snížený rám je pokryt válečkem se stylizovanou rozetou a dalšími vegetativními motivy. Součástí válečku byl štítek se sovou, mluvícím znamením knihvazače MN (něm. Neidel = sova). Setřelý slepotisk nedovoluje však určit, byly-li součástí štítku též knihvazačovy iniciály. Vnitřní vpadlé pole je vyplněno sporadickými otisky drobného trojlístku. V zrcadle lemo
Zadní deska vazby knihvazače Sixta Stanhauera (Praha po 1553). Dnes už otřelým slepotiskem zdobená nažloutlá hovězina na prkénkových deskách 180 x 108 mm. Rámová kompozice obou desek je shodná. Rám vyplňují válečkové bysty císařů, zrcadlo redukováno párem prázdných vložených polí a dvěma svislými pásy se stojící Grácií. Pásy nesou vlevo dole a vpravo uprostřed knihařovy iniciály SS (Sixt Stanhauer). Hřbet nezdoben. Dvě háčkové spony. Enchiridion christianae institutionis concilio provinciali Coloniensi editum (Antwerpen, Jan Steelsius 1553). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BC III 101.
Přední deska vazby knihvazače Jana Komora (Praha 1571). Slepotiskem zdobená nažloutlá hovězina na prkénkových deskách 205 x 145 mm. Vnější rám přední desky vyplňují válečky s polopostavami křesťanských Ctností, vnitřní rám tvoří oválné bysty v rostlinném dekoru doplněném vpravo dole knihařovými iniciálami HK (Hans Komor). Zrcadlo redukováno vloženými poli (horní s tlačeným antikvovým nápisem OECONOMIA, spodní s nápisem IVRIS). Uprostřed zrcadla je přes dva svislé vegetativní válečkové pásy nalepen štítek z tenčené hověziny, nesoucí nápis tlačený tiskovým švabachem „Laurentius Reind= // ler a% Reindlersperg // ec. Notarius. Jgla // 15 uiensis. 71“. Kompozice zadní desky je totožná.

Lit.: HAEBLER, K.: Rollen- und Plattenstempel des XVI. Jahrhunderts. Bd. 1-2. Leipzig 1928-1929 (repr. 1968); HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145; SCHUNKE, I.: Beiträge zum Rollen- und Platteneinband im 16. Jahrhundert. Leipzig 1937; SCHUNKE, I.: Studien zum Bilderschmuck der deutschen Renaissance-Einbände. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 8, 1959, s. 23-33.