Vazba s architektonickou kompozicí

Vazba s architektonickou kompozicí (angl. architectural binding, fr. reliure architectural, něm. Architektureinband) nepříliš rozvinutý typ renesančních knižních vazeb preferujících namísto plošného ornamentu perspektivně pojaté architektonické prvky (sloupy, portály, baldachýny), které byly tou dobou oblíbené též v bordurách titulních stran. Tak jako bordury opticky zvýrazňovaly text, architektonická kompozice obvykle rámovala středové supralibros. Náznaky tohoto způsobu výzdoby spadají do 9. století (vazba orientální). Na přelomu 15. a 16. století se jako výraz harmonie všech složek knižního řemesla architektonická kompozice uplatnila nejvíce v krakovské dílně monogramisty IL (činný 1492-1536), jehož vazby jsou pojednány charakteristickou arkaturou čili motivem opakujících se oblouků s podpěrami (arkádami). Před polovinou 16. století byla architektonická kompozice okrajově pěstována také ve Francii (vazby pro sběratele Groliera, vazby pro sběratele Mahieu). Na počátku 19. století byla kompozice pod vlivem historizujícího romantismu modifikována jako vazba se vzorem „cathédrale“.

• 

  Přední deska vazby s architektonickou kompozicí od knihvazače IL (Krakov ca 1492–1536). Hnědá teletina na prkénkových deskách 329 x 215 mm zdobena slepotiskem s rámovou a architektonickou kompozicí členěnou rozmanitě sdružovanými linkami. Výzdoba obou desek je shodná. Ve vnějším rámu přicházejí kolky s rotující rozetou, v rozích kolek se znakem Litvy (těsně nad oběma orlími křídly knihařovy iniciály I a L). Vnitřní, vpadlé pole pokrývají otisky vegetativního kolku. Zrcadlo vyplňují dvě patra gotické arkatury (motiv opakujících se oblouků s podpěrami) a květinový vzor. Horní část přední desky přelepena soudobým papírovým štítkem. Na hřbetu v mezipolích vcelku bohatá kolková vegetativní výzdoba. Z háčkových spon zachovány jen mosazné ornamentální štítky. Cicero, Marcus Tullius: De oratore, comm. Omnibonus Leonicenis (Venezia, Andrea Torresano st. – Bartholomaeus de Blavis 1485). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR VI 10.

Lit.: HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HELWIG, H.: „Studentenbuchbinder“ und Binderwerkstätten in Krakau Ende 15./Anfang 16. Jh. In: Festschrift Ernst Kyriss … zu seinem 80. Geburtstag. Stuttgart 1961, s. 227-260; JAROSŁAWIECKA-GĄSIOROWSKA, M.: Ikonografia świecka na oprawach XVI i XVII wieku. Rocznik Biblioteki narodowej 6, 1970, s. 315-337; MINER, D.: The history of bookbinding 525-1950. An exhibition held at the Baltimore Museum of Art. Baltimore 1957.