Verzála: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

 
m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Verzála '''(z lat. versus = obrácený, angl. capital, fr. grande capitale, něm. Versal nebo Versalbuchstabe) písmeno velké abecedy starořímského původu konstruované do dvou linek a užívané na nápisech antických kamenných staveb. Součástí písmové kresby jsou [[serify|serify]] jakožto upomínky záseků kamenického dláta. V teorii knihtisku se verzála synonymně nazývá [[kapitála|kapitála]] nebo [[majuskule|majuskule]]. V české knihovědné terminologii je pojmem verzála označována [[antikvová|antikvová]] [[iniciála|iniciála]] (avšak obdobné synonymum pro iniciály [[gotického|gotického]] a novogotického a [[goticko-humanistického|goticko-humanistického]] tiskového písma neexistuje).  
+
'''Verzála '''(z lat. versus = obrácený, angl. capital, fr. grande capitale, něm. Versal nebo Versalbuchstabe) písmeno velké abecedy starořímského původu konstruované do dvou linek a užívané na nápisech antických kamenných staveb. Součástí písmové kresby jsou [[Serif|serify]] jakožto upomínky záseků kamenického dláta. V teorii knihtisku se verzála synonymně nazývá [[kapitála|kapitála]] nebo [[majuskule|majuskule]]. V české knihovědné terminologii je pojmem verzála označována [[Antikva|antikvová]] [[iniciála|iniciála]] (avšak obdobné synonymum pro iniciály [[Gotické a novogotické tiskové písmo|gotického a novogotického]] a [[Goticko-humanistické tiskové písmo|goticko-humanistického tiskového písma]] neexistuje). <gallery>
 +
Soubor:238.jpg|Iniciály (15. a 16. století). Zleva dolů Jordanus de Quedlinburg: Sermones de sanctis (Strasbourg?, Heinrich Knoblochtzer? non post 1479). Fol. 9a fleuron D(An) v gotikoantikvovém textu. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DL I 13. Columna, Guido de: Historia destructionis Troiae, boh. Kronika trojánská (Plzeň?, Tiskař Arnoštových Statut? post 1476). Pag. 58 akantové P(O zborzeni) v bastardovém textu. Knihovna Národního muzea (Praha), sign. 25 D 10 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě). Iustinus, Marcus Iunianus: Iustini ex Trogo Pompeio historiae (Venezia, Johannes Tacuinus de Tridino 1507). Fol. Xb konturová verzál
 +
Soubor:239.jpg|Iniciály (17. a 18. století). Zleva dolů Bauhin, Caspar: Pinax [gr.] theatri botanici (Basel, Ludwig König 1623). Fol. *2b konturová verzála P(Rincipibus) na arabeskovém pozadí.. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH XII 40. Vaillant, Joseph Foy: Numismata aerea imperatorum, augustarum et caesarum (Paris, Daniel Horthemels 1697). Díl první, pag. 1 plná verzála Q(Uum) ve volném prostoru uzavřeném členitým ornamentálním rámcem. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AQ II 21. Volkamer, Johann Christoph: Continuation der nürnbergischen Hesperidum oder Fernere gründliche Beschreibung der edlen Citronat-Citronen- und Pomeranzen-Früchte (Fr
 +
</gallery>
 +
 
  
== Literatura ==
 
  
 
'''Lit.:'''  HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.
 
'''Lit.:'''  HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Aktuální verze z 11. 12. 2018, 00:49

Verzála (z lat. versus = obrácený, angl. capital, fr. grande capitale, něm. Versal nebo Versalbuchstabe) písmeno velké abecedy starořímského původu konstruované do dvou linek a užívané na nápisech antických kamenných staveb. Součástí písmové kresby jsou serify jakožto upomínky záseků kamenického dláta. V teorii knihtisku se verzála synonymně nazývá kapitála nebo majuskule. V české knihovědné terminologii je pojmem verzála označována antikvová iniciála (avšak obdobné synonymum pro iniciály gotického a novogotického a goticko-humanistického tiskového písma neexistuje).


Lit.: HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.