Vystavování knihovních exemplářů

Z Encyklopedie knihy

Výstavní stojánek vyrobený z lepenky archivní kvality podle tvaru rozevřeného rukopisu. Národní knihovna ČR (foto autor).

Při vystavování knihovních exemplářů (angl. exhibition of library items, fr. exposition d'unités de bibliothèque, něm. Ausstellung von Bibliothekseinheiten) je třeba minimalizovat zvýšené riziko jejich poškození dodržováním stanovených postupů a podmínek pro jejich vystavení. Příprava exemplářů určených na výstavu spočívá v průzkumu jejich fyzického stavu, jehož výsledkem je posouzení vhodnosti vystavení konkrétního originálu podle stavu dochování, možného rizika poškození (např. u pergamenových rukopisů) a na základě četnosti předchozích výpůjček. U poškozených knih se provedou nezbytné restaurátorské zásahy a pro transport vyrobí ochranné obaly. Pro déle trvající výstavy je z hlediska ochrany jako náhrada originálu upřednostňováno umělecké faksimile.

U každého exempláře je před zápůjčkou vyhotovena dokumentace fyzického stavu s vyobrazením vystavovaného folia a délkou expozice tzv. Condition report. Při vystavování dochází ke zvýšenému osvitu exempláře. Nežádoucí účinky světelné energie mají kumulativní charakter, zkracuje se tedy životnost svěřeného objektu. Z tohoto důvodu je nezbytné při vystavování kontrolovat dobu expozice a dodržovat intenzitu osvětlení podle stavu a povahy exponátů, aby se zabránilo nadměrnému působení nežádoucích účinků světelné energie. Při vystavování exemplářů se setkáváme se základním dilematem. Světlo nenávratně poškozuje historické objekty, oproti tomu je v zájmu institucí, aby své sbírkové „poklady“ prezentovaly veřejnosti a tím také naplňovaly své kulturní poslání a přispívaly k propagaci své činnosti. Metody vystavení a osvětlení těchto objektů musí na jedné straně minimalizovat jejich poškozování, na druhé straně by měl mít návštěvník zajištěny optimální podmínky pro jejich vidění. „Rozhodnutí vystavit a osvětlit dílo znamená, že je automaticky akceptováno jeho poškození různého stupně.“

Mezi nejznámější projevy působení světla v kombinaci s dalšími faktory, které mohou jeho nežádoucí účinky urychlovat (např. zvýšená relativní vlhkost), patří blednutí barviv a pigmentů. Některé změny způsobené fotochemickou reakcí mohou naopak vyvolat tmavnutí barviv. Materiály jako papír, textil, kůže a polymery působením světla žloutnou a dochází k postupnému zhoršování jejich mechanických vlastností, dochází ke křehnutí a vzniku prasklin na povrchu. Knihovní exempláře při vystavování a reprodukování poškozují všechny vlnové délky světla. Světlo je jako každé jiné záření definováno jako přenos energie ve formě elektromagnetických vln nebo hmotných částic. Čím kratší je vlnová délka, tím nese záření větší energii. Ultrafialové záření (UV) s nejkratší vlnovou délkou 250-400 nm se na degradaci podílí největší měrou. Záření ve fialové a modré oblasti viditelného spektra s nejkratšími vlnovými délkami (380-490 nm) má degradační účinek podobný UV záření. Radiační teplo z infračerveného záření (IR), které navazuje na dlouhovlnnou část viditelného spektra 800-10 000 nm, vyvolává lokální zvýšení povrchové teploty a dehydrataci. Při opakovaném vypínání a zapínání osvětlení způsobuje uvolněné tepelné záření cyklické roztahování povrchové vrstvy a změny vlhkosti. To má za následek tvrdnutí a praskání povrchu, v případě vrstevnatého materiálu odlupování vnější vrstvy a barevné změny.

Při vystavování je nutné minimalizovat všechny faktory, které by mohly ohrozit originály, na nejmenší možnou míru. O stavu výstavních prostor a podmínkách vystavení je zpracována zpráva tzv. Facility report, kterou vypůjčitele garantuje dodržování stabilních klimatických a světelných podmínek vystavení a zajištění bezpečnostních opatření proti riziku odcizení, poškození nebo zničení exponátů. Balení a přepravu řádně pojištěných exponátů zajišťuje profesionální spediční firma ve speciálních transportních obalech a klimaticky stabilních bednách. Při instalaci a demontáži výstavy je důležitá asistence restaurátora, který jako kurýrní doprovod na místě monitoruje klimatické a světelné podmínky, dohlíží nad rozbalením a balením exponátů. Kurýr ověřuje fyzický stav předmětu výpůjčky a porovnává ho se stavem zachyceným v Condition reportu, exponát umísťuje do prachotěsné vitríny a adjustuje na speciálně vyrobené stojánky nebo podložky.

Lit.: ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; ĎUROVIČ, M.: Zásady vystavování archiválií ve Státním ústředním archivu v Praze. In: XII. Seminář restaurátorů a historiků Praha 2003, sborník. Praha 2005, s. 395-412; GUIDANCE for exhibiting archive and library materials. London 2000; reCOLLECTIONS: Caring for Collections Across Australia. Canberra 1998; VLIV SVĚTLA a ultrafialového záření na archivní dokumenty: závěrečná zpráva grantového úkolu. Praha 2001; ZELINGER, J.: Poškození kulturních památek vlivem světla a ochrana proti němu. Zprávy památkové péče 60/7, 2000, s. 61-84.

Autor hesla: Jan.novotny