Wolf Traut

Z Encyklopedie knihy

Schönspergerova bibliofilie Theuerdank (Augsburg 1517). Maximilian I., Kaiser: Die geuerlicheiten und einsteils der Geschichten des … Helds und Ritters herr Tewrdannckhs neboli Theuerdank [ed. Melchior Pfinzing] (Augsburg, Johann Schönsperger st. 1517). Fol. F1a. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AQ XI 8.

Wolf Traut (též TW, ca 1486-1520) norimberský malíř oltářních obrazů a velmi plodný kreslíř dřevořezáčských předloh. V letech 1503-1505 se učil snad u Albrechta Dürera, jehož pregnantní kresebný styl ve vlastní tvorbě podržel. Počátek ilustrátorských aktivit bývá kladen již do let 1501-1502, kdy měl spolupracovat s tiskárnou Hieronyma Höltzela.

Bezpečně určenou prvotinou je až titulní strana pro Libellus Linconiensis de phisicis Roberta Grosseteste (Nürnberg 1503), kterou tiskla dílna Johanna Weißenburgera (činný 1501-1513 v Norimberku, 1513-1533 v Landshutu a 1534 v Pasově). Početnější cyklus předloh zpracoval Traut pro knihy Jakoba Lochera Continentur in hoc opusculo … syntaxi concinnato (Nürnberg 1506) a Georga Schenka von Limburg Bambergische halßgerichts und rechtlich Ordnung (Bamberg 1507). Vynikající úrovně dosáhlo kupříkladu 57 figurálních ilustrací pro překlad Bonaventurova díla Die Legend des heyligen Vatters Francisci (Nürnberg 1512). S několika vrstevníky spolupracoval také na ilustracích bibliofilií Maxmiliána I., např. Theuerdank (Augsburg 1517) či 3,5 m dlouhý obrazový jednolist Die Ehrenpforte (Augsburg 1517-1518). Za epilog tvůrčích aktivit se pokládá spolupráce na výzdobě první tištěné knihy v Halle, nazvané Vortzeichnus und Zceigung [!] des hochlobwirdigen Heiligthumbs (Halle/S. 1520).

Někteří badatelé Trautovi připisují i dodatky k Schönovu a Springinkleeho ilustračnímu cyklu české verze Hortulus anime, Zahrádka dušie nábožnými modlitbami a pěknými figurami ozdobená (Nürnberg 1520), kterou snad pro tiskaře Johanna Stuchse připravil dle znění 1518 Jan Mantuán Fencl. Údajně dle Trauta řezané štočky přešly pak zásluhou Hanse Pekka do Čech, kde byly užity v Novém zákoně (Plzeň 1527).


Lit.: APPUHN, H. (ed.): Maximilian I., römisch-deutschen Kaiser: Der Theuerdank. Dortmund 1979; BOHATCOVÁ, M.: Norimberský a plzeňský tiskař Hans (Jan) Pekk. Časopis Národního muzea, ř. hist. 145/3-4, 1976, s. 207-227; HEFFELS, M.: Meister um Dürer. Nürnberger Holzschnitte aus der Zeit um 1500-1540. Ramerding (1981); HENNING, R.: Das Gebetbuch des Kaisers Maximilian I. und der Theuerdank. Heidelberg 1963-1964; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; OLDENBURG, M.: Hortulus animae [1494]-1523. Bibliographie und Illustration. Teil 1-2. Hamburg 1973.

Lex.: NAGLER 21. 264-266 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 5. 900 a 1932 = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).; THIEME-BECKER 33. 351-354. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.