Zřízení zemské

Z Encyklopedie knihy

Zřízení zemské (něm. Landesordnung) název oficiální kodifikace státního a šlechtického práva v oblasti majetkové, rodinné, procesní a trestní. Jedinými ilustracemi tištěných vydání byly zemské symboly (Císařský znak, Český lev, Moravská a Slezská orlice).

Nejstarší v Čechách tištěné edice pořídil Tiskař Pražské bible pod názvem Zřízení zemské vladislavské (Praha 1500) a Mikuláš Konáč z Hodiškova s označením Smlúva všech tří stavuo svatováclavského sněmu ve dsky vložená (Praha 1517). Zřízení zemské Království českého vyšlo pak v předbělohorských Čechách ještě několikrát, např. v Praze 1530, 1550 (v redakci Oldřicha Humpolce z Prostiboře), 1564 (v redakci Volfa Vřesovce z Vřesovic), 1583 a 1594 (v redakci Kristiána z Koldína). Německé znění vyšlo tiskem 1604 (Frankfurt/M.) a 1616-1617 (Leipzig). K některým exemplářům této lipské edice bylo přivázáno krátké vypravování frankfurtského magistra Georga Beata Böheimische Chronica (samostatně Leipzig 1616).

Zřízení zemské Markrabství moravského bylo poprvé publikováno v Litomyšli 1516, avšak práci tiskaře Pavla Olivetského známe jen z unikátu bez titulního listu. Dále přicházejí vydání 1535 (Luleč), 1545-1546 (Olomouc), 1562 (Olomouc) a 1604 (Olomouc). Pro Horní Slezsko platilo Zřízení zemské knížetství opolského a ratiborského i jiných krajuov k nim příslušejících (Olomouc 1563, Nysa 1671) a Práva a zřízení zemské knížetství těšínského (Olomouc 1592). Oba slezské zákoníky byly stestaveny dle českých a moravských právních vzorů.

Pobělohorské zřízení z let 1627 pro Čechy a 1628 pro Moravu bylo již zcela absolutistické (královský titul ustanoven jako dědičný, veškerá zákonodárná moc se soustředila do rukou krále, pominula svrchovanost zemského soudu, byla zrušena dosavadní privilegia na svobodu víry, na sněm připuštěn i stav duchovní, německý jazyk v úřadech zrovnoprávněn s českým). Tištěné verze inicioval Ferdinand II. jako Obnovené právo a zřízení zemské dědičného Království českého (Praha 1627) a Vernewerte Landes Ordnung deroselben Erb-Markhgravthumbs Mährern (Praha 1628). Postupem času (Wien 1640, Brno 1714, Praha 1714) byly oba zákoníky publikovány jen německy. Text se počínaje vydáním 1640 rozrostl o nové panovnické deklaratorie a o horní řád Maxmiliána II. z roku 1575. Tato podoba zřízení platila až do roku 1848.


Bibl.: STUBENRAUCH, M. von: Bibliotheca juridica Austriaca. Verzeichnis der von den ältesten Zeiten bis zum Schlusse des Jahres 1846 in Österreich (außer Ungarn und Siebenburgen) erschienenen Druckschriften … Wien 1847; ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912.

Lit.: KREUZ, P.: Edice zemských zřízení a ústavně historických dokumentů k dějinám českých zemí v raném novověku (1500-1619). In: Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v českých zemích (1500-1619). Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze. Uspořádali Karel Malý a Jaroslav Pánek. Praha 2001, s. 267-289; MALÝ, K. (a kol.): Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha 1999; STINTZING, R. V.-LANDSBERG, E.: Geschichte der deutschen Rechtswissenschaft. München 1978; STOBBE, O.: Geschichte der deutschen Rechtsquellen. Bd. 1-2. Leipzig 1965; VANĚČEK, V.: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. Praha 1975.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.