Jan Kryštof Smíšek

Z Encyklopedie knihy

Jan Kryštof Smíšek (též H C Smi, Hans Christoph Schmisek, Smi., Smischeck, Smissek) pražský kreslíř a mědirytec působící možná ve 30. letech 17. století v Mnichově, jak by mohl napovídat monogram „H C Smi fec.“ na ryté titulní straně knihy Anrease Brunnera Fasti Mariani cum divorum elogiis (München 1630). Od poloviny 30. let až do roku 1665 je kontinuálně doložen v Praze jako ilustrátor tamní Tiskárny jezuitské. Příležitostně spolupracoval i s Ettelovou dílnou v Olomouci. Jeho otcem byl Jan (Hans) Smíšek (nar. před 1585), mědirytec činný v Praze, Mnichově a snad i v Innsbrucku.

Jan Kryštof je znám volnou grafikou s náboženským obsahem a několika ornamentálními vzorníky pro rozličná umělecká řemesla. Knižní ilustrace a ryté tituly signoval vesměs „Io. Ch. Smischeck“ nebo „Io. Ch. Smissek“, např. Nicolaus Vernulaeus Vernulaeus, Nicolaus: Sláva nejstarožitnějšího Arcidomu rakouského na každý den přes celý rok vysvětlená (Praha 1635, Říšský znak), Jan Kryštof Daysygner S pranostikou hvězdářskou kalendář hospodářský a kancelářský … k létu Páně 1650 (Praha 1649?, znak Prahy „fecit“), Sertum nympaeae ex heroicis virtutibus (Praha 1650, erb pánů z Martinic), Václav František Libštejnský z Kolovrat Rota semper in melius provoluta. Oratio funebris (Praha 1650, příloha s funerální tematikou), Jiří Konstanc Succurre miseris. Svatohorská Panna Maria nejslavnější rodička Boží (Praha 1652, frontispis s Pannou Marií Svatohorskou „fecit“), Václav Schwertfer Index venae poeticae sive Notitia poetarum (Praha 1652, frontispis), Tajemství s. bičování Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Praha 1653, frontispis s Bičováním Krista dle předlohy Jana Benedikta Smolíka), Jiří František Plachý Rosa pentaphylia, hoc est Quinque sermones panegyrici (Praha 1654, mariánský frontispis), Thomas a Kempis Libri quatuor de imitatione Christi (Praha 1654, rytá titulní strana), Valentin Stansel Propositiones selenographicae sive de Luna (Olomouc 1655, ze čtyř příloh signován jen frontispis, mezi ilustracemi se nachází první mapa Měsíce publikovaná u nás), Amuletum parthenium sive S. Paulinae virginis & martyris Romanae Olomucensium contra pestem … comprehensa (Olomouc 1656, frontispis s atributy svatých dle předlohy Kryštofa Ullersdorfa), Brevis psalmorum et canticorum explanatio (Praha 1656, rytá titulní strana), Daniel Doležal Vera effigies, totiž Pravý kontrfekt Královny nebeské (Praha 1656, frontispis se Zázračným obrazem Panny Marie Svatojakubské), Franciszek Rozdrażewski Žebřík duchovní (Praha 1658, frontispis Scala coeli opakován i v dalších vydáních 1693 a 1725, ale v obou případech patrně již bez rytcovy signatury), Maxmilián Rudolf Šlejnic (Schleinitz) Memorabilium Romanorum exornatorum poëtice (Praha 1658, Karlem Škrétou navržená titulní strana s bystou Leopolda I., polonahým Chronem, alegorií Historie a Umění a poznámkou „Superiorum permissu. 1658“), Wenceslaus Aquinatus Laurus tergemina perillustribus (Praha? 1659?, rytá titulní strana a dvě přílohy), Pavel Kriger Studně zdravohojitedlná s. Václava (Praha 1659, frontispis se sv. Václavem a kostelem sv. Víta a sv. Jiří), Berachja ben Natronaj ha-Nakdan Mišle šualim. Parabolae vulpium (Praha 1661, frontispis s liškou sedící na podstavci a poučující zvířata), Friedrich von Spee Zlatá ctností kniha (Praha 1662, frontispis se symbolickým vyobrazením Víry, Naděje a Lásky), Tomáš Pešina z Čechorodu Ucalegon Germanici, … flamma belli Turcici ardens (Praha 1663, frontispis s ilustrací k Vergiliově Aeneidě), Friedrich von Spee Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený (Praha 1665, frontispis s vodotryskem a ženskou postavou v háji signován „Io. Ch. Smi. Sc.“).

Modlitební kniha Kristiána Augusta Pfalze Heilige Fronleichnams-Woche, das ist Acht Andachten zum hochwürdigen Sacrament des Altars (Praha 1692) obsahuje přílohu se svatovítským kazatelem Pfalzem klečícím u paty kříže, datované 1674. Příloha je sice signována „Io. Ch. Smischeck Sculp“, ale pochybnost budí poměrně vysoký vrytý letopočet, který prozrazuje spíše posthumní otisk dodatečně upravené Smíškovy desky. Ještě silnější skepsi vyvolává dvojí účelové přepracování Smíškovy titulní strany, určené původně pro Šlejnicovo Memorabilium 1658. Bysta Leopolda I. byla změněna na poprsí sv. Václava, z centrálního pilíře s vrytým titulním textem Memorabilia se stal varhanní pozitiv, personifikovaná Historie se proměnila na alegorii hudby a Chronovu kosu nahradila gotická harfa. První přepracovaná verze, na níž má sv. Václav přilehlý baret, zachovává původní privilegium „Superiorum permissu. 1658“, kdežto druhá verze, kde je světec obdařen vévodskou čapkou a svatozáří, mění datování na „Superiorum permissu. 1695“. Obě nové verze posloužily jako frontispis do variantního kancionálu Václava Karla Holana Rovenského Capella regia musicalis (Praha 1693-1694). Ačkoli mají původní signatury „C. Screta f.“ a „Io. Chr. Smischeck sculps.“, oprávněně lze pochybovat, že Smíšek tou dobou ještě žil. Byl-li adaptátorem desky autor kancionálu Holan, ostatně sám příležitostný mědirytec, je sice pravděpodobné, ale neprokázané. Jiný případ mladšího otisku starší, ale upravené a regenerované Smíškovy desky dokládá Janditova Grammatica linguae boemicae methodo facili (Praha 1732 a 1739). Na jejím alegorickém frontispisu s liškou, který původně vznikl pro soubor bajek Mišle šualim 1661, čteme nově připojenou signaturu Daniela Wussina, zatímco původní Smíškova byla jen ledabyle vyhlazena. Nereálnost časového rozpětí Smíškovy tvorby si neuvědomil ani Dlabač, pokládaje závěr jeho tvorby až do roku 1752, kdy měl vzniknout signovaný list se sv. Patrikem. I tato volná grafika je však bezpochyby dokladem oživování starších prací Jana Kryštofa Smíška.


Lex.: BENZING (Verleger) 495 = BENZING, J.: Die deutschen Verleger des 16. und 17. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 2, 1960, s. 445-509 (a k tomu 18, 1977, sl. 1078-1322).; DLABAČ 3. 124-127 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 18. 527 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 2. 194, 278, 3. 798 a 4. 415; THIEME-BECKER 31. 165 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 464. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.