Jost Amman

Z Encyklopedie knihy

Bonfiniho Uherská kronika (Frankfurt/M. 1581). Bonfini, Antonio: Ungarische Chronica. Das ist ein grundtliche Beschreibung deß aller mächtigsten und gewaltigsten Königreichs Ungern (Frankfurt/M., Peter Schmid 1581). Červeno-černá, pro 16. století typicky řešená titulní strana se vstupním dřevořezem Josta Ammana. Antikvariát Meissner (Praha).
Ammanova bordura Lutherova překladu Bible (Frankfurt/M. 1582). Biblia, das ist Die gantze heilige Schrift teudsch D. Mart. Luth. (Frankfurt/M., Johann Feyerabend 1582). Titulní strana s figurální bordurou (nahoře Mojžíš a Ezechiel, uprostřed Ezau a Jákobův sen, dole Adam a Eva, Mojžíš na poušti vztyčuje měděného hada). Mezi oběma spodními výjevy tiskařův signet (letící Fáma s troubami), pod ním monogram IA (Jost Amman). Antikvariát Meissner (Praha).

Jost Amman (též IA, 1539-1591) malíř, kreslíř a dřevořezáč pocházející ze zwingliánské rodiny v Curychu. Během basilejského pobytu se věnoval malbě na skle, avšak inspirován věhlasem Virgila Solise st. odešel 1560 do Norimberku, v němž zůstal až do konce života. Solis mu byl učitelem i společníkem. Po jeho smrti (1562) se Amman osamostatnil, roku 1574 se oženil a 1577 získal měšťanské právo. Tematickou různorodostí ilustrace či rafinovaností manýristických bordur a rámů Amman svého učitele nakonec předstihl. Překvapivá kvantita tvorby dává však tušit, že část Ammanem signovaných dřevořezů jsou práce dílenské povahy. Ammanův monogram se skládá z iniciál IA. Velmi často jsou buď nespojité, anebo mají podobu nalevo skloněného písmene ,I‘ vepsaného do ,A‘. Ztotožnění první varianty s nespojitými značkami IA na českých dřevořezech poslední třetiny 16. století je sice lákavé, ale dosud předčasné.

Amman nejčastěji pracoval pro frankfurtského nakladatele Sigmunda Feyerabenda, jemuž ilustroval více než 50 knižních titulů. K slavným patří Neuwe biblische Figuren des Alten und Neuwen Testaments (Frankfurt/M. 1564), jejichž 142 obrazy s bohatým, novátorsky pojatým rámováním vznikly dle návrhů Johanna Melchiora Bocksbergera. Mezi známé cykly se řadí dále 112 dřevořezů pro Thurnierbuch Georga Rüxnera (Frankfurt/M. 1566), jimiž Amman nahradil starší obrazy, provázející všechna tři vydání předchozí. Nemenší popularitu si dodnes udrželo 114 dřevořezů znázorňujících různé řemeslnické profese v drobném dílku Hanse Sachse Eigentliche Beschreibung aller Stände auf Erden (Frankfurt/M. 1568). Z Ammanovy ilustrační tvorby lze mimo to ještě připomenout: Wenzel Jamnitzer Perspectiva corporum regularium (Nürnberg 1568), lékařský kompilát Waltra Hermanna Ryffa Frawen Rosengarten (Frankfurt/M. 1569), Marx Rumpolt Ein new Kochbuch (Frankfurt/M. 1581), Pierandrea Mattioli Kreutterbuch, jetzt wiederumb mit vielen schönen newen Figuren … gemehrt und gefertigt durch Joachimum Camerarium (Frankfurt/M. 1586), Im Frawenzimmer wirt vermeldt von allerley schönen Kleidungen unnd Trachten der Weiber (Frankfurt/M. 1586), Joachim Camerarius ml. Hortus medicus et philosophicus (Frankfurt/M. 1588) atd.

Vliv Ammanovy tvorby je patrný na české ilustraci závěru 16. století. Ambrož Ledecký v jeho duchu nakreslil pro Melantrichovo čtvrté vydání Bible české (Praha 1570) širokou architektonickou titulní borduru. Ammanovou tvorbou byl ovlivněn také Václav Elam v Tiskárně bratrské. Amman s největší pravděpodobností ilustroval také třetí vydání významného zahraničního bohemika Ulricha Richentala Costnitzer Concilium so gehalten worden (Frankfurt/M. 1575). Do kontextu české knižní kultury se Amman včlenil spolu s Christophem Stimmerem ml. i jako tvůrce alegorické titulní strany k Mattioliho německému Herbáři 1586, jehož štočky si později vypůjčil Daniel Adam z Veleslavína pro výrobu druhého českého vydání nazvaného Herbář aneb Bylinář (Praha 1596).


Lit.: ANDRESEN, A.: Jost Amman (1539-1591), Graphiker und Buchillustrator der Renaissance. Beschreibender Katalog ... mit Biographie und Registern. Leipzig 1864 (repr. Amsterdam 1973); BECKER, C.: Jobst Amman. Zeichner und Formschneider, Kupferätzter und Stecher. Nebst Zusätzen von Rudolph Weigel. Leipzig 1854; KOHLMANN, Er. (ed.): Das Kartenspiel von 1588. [Beiheft:] Kartenspiel des Jost Amman. Leipzig 1967; KRČÁLOVÁ, J.: Grafika a naše renesanční nástěnná malba. Umění 10, 1962, s. 276-282; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; O’DELL, I.: Jost Ammans Buchschmuck-Holzschnitte für Sigmund Feyerabend. Wiesbaden 1993; PILZ, K.: Jost Amman 1539-1591. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 37, 1940, s. 201-252; PILZ, K.: Die Zeichnungen und das graphische Werk des Jost Ammann. 1539-1591 Zürich-Nürnberg. (Die Frühzeit 1539-1561). Zürich 1933; SCHREIBER, W. L.: Jost Ammans Bibelbilder von 1573. Zeitschrift für Bücherfreunde 10, 1906-1907, s. 267-270.

Lex.: NAGLER 1. 87-91 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 1. 729-731 a 3. 1768, 1772, 1780, 1781 aj.; THIEME-BECKER 1. 410-413. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.