Městské právo
Městské právo (něm. Stadtrecht) oficiální kodifikace zajišťující právní jistotu hospodářskému vývoji měst. Nejstarší tisk týkající se našeho území upravoval práva města Brna a pod názvem Jus municipale Moraviae (Nürnberg ca 1498) ho pořídil Georg Stuchs. Prvním kodifikátorem, respektive redaktorem starších latinských norem týkajících se Čech byl Brikcí z Licka. Jeho Práva městská (Litomyšl 1536) zůstala však ještě typickou středověkou právní knihou. Práva vytiskl Alexandr Oujezdecký a do textu mimo jiné zařadil celostranný dřevořez zasedání zemského sněmu (ilustrace je datována neznámým domácím Mistrem 1536).
Textura Alexandra Oujezdeckého (Litomyšl 1536). Brikcí z Licka: Práva městská (Litomyšl, Alexandr Oujezdecký 1536). Fol. B4a počátek vlastního textu se ztrácející se sazbou. Text je sevřen mezi dva vegetativní vlysy a šestikusý rám, pořízený dřevořezem bílé linie (Kristův rodokmen v úponcích stylizované vinné révy). Antikvariát Meissner (Praha).
Schantzova titulní rokajová viněta (Praha 1755). Kristián z Koldína, Pavel: Práva městská Království českého (Praha, František Hynek Kirchner 1755). Titulní strana s mušlovitou a plaménkovou rokají doplněnou českým lvem v kartuši, personifikovanou Spravedlností a Hojností držící příslovečný roh (starořecká bohyně Gáia? Démétér?). Mědiryt dle vlastní kresby provedl Christian August Schantz. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CG III 9.
Roku 1579 kodifikoval český sněm nový návrh Pavla Kristiána z Koldína, který v tištěné verzi nese název Práva městská Království českého (Praha 1579). Ta vycházejí již z životného práva pražských Měst, práva zemského, římského civilního práva a z různých sněmovních artikulí. Společný Melantrichův a Adamův tisk zdobí celostranný dřevořez zasedání městského soudu a na jiných dvou protilehlých stranách je otištěna latinská a česká verze arboru. Do konce 18. století známe více než 11 dalších vydání, a to i německých (např. Wien 1720). Mimo to byl zákoník vydán několikrát ve stručnější podobě česky (poprvé Praha 1581) a německy (Leipzig 1607). Většina tisků Kristiánových Práv je doložena v několika variantních vydáních. Jazykově české exempláře se liší proměnlivým zařazováním erbů, německé verze 18. století zněním privilegia na titulní straně.
Bibl.: STUBENRAUCH, M. von: Bibliotheca juridica Austriaca. Verzeichnis der von den ältesten Zeiten bis zum Schlusse des Jahres 1846 in Österreich (außer Ungarn und Siebenburgen) erschienenen Druckschriften … Wien 1847; ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912.
Lit.: KASPERS, H. (ed.): Vom Sachsenspiegel zum Code Napoléon. Kleine Rechtsgeschichte im Spiegel alter Rechtsbücher. Köln 1965; MALÝ, K. (a kol.): Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha 1999; RYBA, B.: K pramenům Práv městských mistra Brikcího z Licska. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 8. Praha 1973, s. 5-18; STINTZING, R. V.-LANDSBERG, E.: Geschichte der deutschen Rechtswissenschaft. München 1978; STOBBE, O.: Geschichte der deutschen Rechtsquellen. Bd. 1-2. Leipzig 1965; VANĚČEK, V.: Dějiny státu a práva v Československu do roku 1945. Praha 1975.
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.