Tobiáš Leopold

Z Encyklopedie knihy

Tobiáš Leopold (původně L. Tobias, též Leopolt, Lipold, Lypold, zemř. před 1626) tiskař v Praze na počátku 17. století s vyhraněně katolickým a prohabsburským vydavatelským programem. Přestože se narodil v Sasku, může vyvstat otázka, byl-li nějak příbuzný s Alexandrem Leopoldem, zakladatelem knihtisku ve Štýrském Hradci (zemř. 1562). Tobiáš získal měšťanství na Starém Městě pražském roku 1615. Pravděpodobně pracoval zprvu jako faktor u Kašpara Kargesia z Haselštejna, s jehož vdovou Alžbětou se okolo 1615 oženil, a tím získal i tiskařskou dílnu. Srovnávací studium k potvrzení filiace typografického materiálu mezi rodinou Kargesiů a Leopoldem prozatím chybí.

Jako samostatný tiskař se Leopold prezentoval 1616-1623. Dnes je z této doby a s jeho jménem spjato 36 většinou jazykově českých publikací. Do české literatury uvedl kupříkladu dílo španělského jezuity Pedra de Ribadeneiry Svatej svatého divy a zázraky schváleného obcování život Ignácia Lojoly (Praha 1617), v němž je kánonový obraz signován Janem Willenbergem. Ve stejném roce připravil Lettere familiari Torquata Tassa (Praha 1617). Bylo to první vydání tohoto díla u nás, tištěné v jazyce originálu. Zvláště okolo Bílé hory se Leopold specializoval na tisk českých, latinských a německých novinových letáků a polemicko-satirických jednolistů obhajujících habsburskou politiku a nešetřících invektivami proti českému národu. Některé pamflety napsal pověstný Michal Pěčka z Radostic, např. Victoria contra victorem nulla est (Praha 1621), Explanatio huius picturae auferibilitatem Ferdinandi II. (Praha 1621). Uvádí se, že právě z Leopoldovy dílny vyšel tiskařsky anonymní sborník Pěčkových invektiv Satyrarum liber prior (Praha 1622). K některým Pěčkovým aktualitám provedl alegorické mědiryty Jan Gaspar Dooms. Bez ilustrací jsou dva spisy obratného veršovce a pobělohorského konvertity Šimona Lomnického z Budče, totiž Exekucí aneb Vykonání vejpovědi a ortele spravedlivého a hrozného nad rebely (Praha 1621) a Novina pravdivá aneb Píseň toužebná a žalostivá o zkáze a zplundrování Země české (Praha 1621). Roku 1626 byl Leopold pravděpodobně mrtev. Jeho tiskárnu získal Jan Sixt z Lerchenfelsu.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Irrgarten der Schicksale. Praha 1966; MARTÍNEK, J.: Pamfletická činnost Michala Pěčky z Radostic a její předbělohorské kořeny. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 18-19. Praha 1983-1984, s. 117-125; VOLF, J.: K pamfletické činnosti Mich. Pěčky z Radostic. Dodatky a opravy k biografii. Časopis Českého muzea 83, 1909, s. 147-149; VOLF, J.: K písním o Bedřichovi Falckém. Časopis Českého muzea 82, 1908, s. 456-460; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Lex.: CHYBA 172 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 448. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.