Botanika

Z Encyklopedie knihy

Monogram GS v Mattioliho českém Herbáři (Praha 1562). Mattioli, Pierandrea: Herbář jinak Bylinář [trad. Tadeáš Hájek z Hájku] (Praha, Jiří st. Melantrich z Aventinu 1562). Detail fol. 89a vyobrazení ovsa (vlevo dole monogram GS s řezáčským nožem). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH II 4.

Botanika od dob prvotisků pravidelně rozšiřovaná oblast naukové prózy zabývající se výzkumem rostlin. Jako součást přírodovědné literatury velmi úzce souvisela s lékařstvím a v aplikované rovině se realizovala zvláště v 15. a 16. století formou typologicky ustáleného herbáře (bylináře, zelináře) a případně příručky nazývané hortus sanitatis. Již v 16. století vedle empiricky koncipovaných herbářů vznikaly první botanické studie zabývající se morfologií a fyziologií rostlin, např. Andrea Cesalpino (Caesalpinus) De plantis libri XVI (Firenze 1583 a k tomu Appendix ad libros de plantis et quaestiones peripateticas, Roma 1603). Sem patří také vědecký spis Adama Zalužanského ze Zalužan Methodi herbariae libri tres (Praha 1592 a 1604), chápající botaniku již jako samostatný vědní obor nezávislý na lékařství. Zvláště v souvislosti se zdokonalením mikroskopu (1664) a s prosazením mědirytu ve vědecké botanické ilustraci zesiluje po polovině 17. století dlouhotrvající vlna obrazových knih (atlasů) specializujících se na další obor, a to na anatomii rostlin: Marcello Malpighi Anatome plantarum, cui subjungitur appendix, de ovo incubato observationes continens (London 1675-1679 ve dvou svazcích se 100 rytinami), Nehemiah Grew The anatomy of plants (London 1682 s 83 rytinami) a Stephan Hales Statical essays (London 1733 ve dvou svazcích). Utřídění do té doby známých poznatků provedl Karl von Linné ve dvou základních dílech. První se nazývá Genera plantarum (Leiden 1737 s 1 tabulí) a druhé nese název Species plantarum (Stockholm 1753 ve dvou dílech). Dodatky ke Species připravil Antoine-Laurent de Jussieu Genera plantarum secundum ordines naturales disposita (Paris 1789).

Vyobrazení citronu z Volkamerova botanického kompendia (Frankfurt/M.–Leipzig 1714). Volkamer, Johann Christoph: Continuation der nürnbergischen Hesperidum oder Fernere gründliche Beschreibung der edlen Citronat-Citronen- und Pomeranzen-Früchte (Frankfurt/M.–Leipzig, Johann Andreas Endter-Erben 1714). Díl druhý, tabule za fol. 151 plod Lumia Coronata s pohledem na italskou zahradu. Kreslířem a rytcem byl Joseph de Montalegre. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AI XI 18.

Základy českého botanického bádání a obzvláště terminologie položil bratrský lékař Jan Černý. Jeho Knieha lékařská, kteráž slove Herbář aneb zelinář (Nürnberg 1517) byla v tomto oboru vůbec první práce tištěná česky. Zásluhy na vydání má též tiskař Mikuláš Klaudyán. Poměrně málo bývá v této souvislosti zdůrazňován podíl Tadeáše Hájka z Hájku jakožto překladatele Mattioliho Herbáře jinak Bylináře (Praha 1562). Herbář s použitím štočků monogramisty GS vytiskl Jiří Melantrich z Aventinu. Novodobá botanika se konstituovala až na začátku 19. století přičiněním Bedřicha Všemíra hraběte Berchtolda a Jana Svatopluka Presla. Jejich péčí vyšly spisy O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář (Praha 1821-1835 ve třech dílech se 196 litografiemi a mědiryty dle Preslových kreseb) a Všeobecný rostlinopis čili Popsání rostlin (Praha 1846 ve 2 dílech).

S botanikou a také s architekturou se velmi často stýkají publikace o zahradnictví. První tištěná pojednání počala vycházet až koncem 16. století, např. Johann Peschel Garten Ordnung … Beschreibung, wie man aus rechtem Grund der Geometria … anrichten sol … zugerichtet (Leipzig 1597). Do dějin oboru se významně zapsaly dva francouzské texty. První napsal Claude Mollet Théatre des plants et jardinages (Paris 1652), autorem druhé práce s názvem Théorie et pratique du jardinage (Paris 1709) byl přírodovědec Antoine Joseph Dezallier d’Argenville. Jeho dílo vyšlo v prvním vydání ještě bez jména autora, ale stalo se nejpopulárnějším naukovým spisem svého oboru (anglický překlad už 1712). České práce o zahradnictví vycházely u nás pouze v podobě knížek lidového čtení pro praktické potřeby venkova, např. Knížka o štěpování rozkošných zahrad (Olomouc 1558). Až v exilu se jako zahradník uchytil bývalý luteránský kazatel Jiří Holík (Georg Holyck), autor několika ceněných publikací o štěpování stromů, např. čtvrté vydání Verneuertes und vermehrtes dreyfaches Garten-Büchlein (Wittenberg 1693).


Bibl.: DOCHNAHL, F. J.: Vollständige Garten-Bibliothek oder Alphabetisches Verzeichnis aller Bücher, welche über Gärtnerei … von 1750 bis 1860 in Deutschland erschienen sind. Nürnberg 1861 (repr. Hildesheim-New York 1970); FUTÁK, J.-DOMIN, K.: Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952. Bratislava 1960; HENREY, B.: British botanical and horticultural literature before 1800. London 1975; CHOULANT, L. J.: Graphische Incunabeln für Naturgeschichte und Medicin. Enthaltend Geschichte und Bibliographie der ersten naturhistorischen und medicinischen Drucke des XV. und XVI. Jahrhunderts, welche mit illustrierenden Abbildungen versehen sind. München 1924; JUNK, W.: Bibliographia botanica. Berlin 1909 (a k tomu JUNK, W.: Bibliographiae botanicae supplementum, Berlin 1916); NISSEN, Cl.: Die botanische Buchillustration. Ihre Geschichte und Bibliographie. Stuttgart 1966; NISSEN, Cl.: Kräuterbücher aus fünf Jahrhunderten. Zürich 1956; PRITZEL, G. A.: Thesaurus literaturae botanicae omnium gentium inde a rerum botanicarum initiis ad nostra usque tempora. Leipzig 1871-1877 (repr. Milano 1950); QUINBY, J.-STEVENSON, A.: Catalogue of botanical books in the Collection of Rachel McMasters Miller Hunt. Vol. l-3. Pittsburgh 1958-1961; STOPP, Kl.: Botanische Einblattdrucke und Flugschriften vor 1800. Bd. 1-3. Stuttgart 2001.

Lit.: BRINCKMANN, A. E.: Schöne Gärten, Villen und Schlösser aus fünf Jahrhunderten. München 1925; GOTHEIN, M. L.: Geschichte der Gartenkunst. Bd. 1-2. Jena 1914 (repr. München 1997); KLÁŠTERSKÝ, I.-HRABĚTOVÁ-UHROVÁ, A.-DUDA, J.: Dějiny floristického výzkumu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1. Litoměřice 1982; LACK, H. W.: Ein Garten Eden. Meisterwerke der botanischen Illustration. Köln 2001; SKOČDOPOLOVÁ, Bl.-SCHOLZ, G.: Pflanzenwunder-Gartenzauber. 350 Jahre Pflanzen und Garten im Bild. Böblingen 1996; ŠINDELÁŘ, D.: Vědecká ilustrace v Čechách. Praha 1973; VĚTVIČKA, V.: Tadeáš Hájek z Hájku jako botanik. In: Tadeáš Hájek z Hájku (ed. P. Drábek). Práce z dějin techniky a přírodních věd 1. Praha 2000, s. 95-102; VOLF, M. B.: České botanické ikonografie. Český bibliofil 12/2, 1940, s. 68-80; ŻBIKOWSKA-MIGOŃ, A.: Książka naukowa w kulturze polskiego Oświecenia. Warszawa 1977.

Lex.: HIRSCH, A.: Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker. Bd. 1-5 + Ergänzungsband. Berlin-Wien 1929-1935 (repr. 1998).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.