Jost de Negker

Jost de Negker (též Denecker, Dienecker, Necker, ca 1485-1544) dřevořezáč, příležitostný tiskař a nakladatel. Pocházel z Antverp. Roku 1508 se natrvalo usadil v Augsburku a pracoval ve službách císaře Maxmiliána I. Patřil k objevitelům a průkopníkům šerosvitového dřevořezu (např. Maxmiliánova jezdecká podobizna z roku 1508 dle návrhu Hanse Burgkmaira st.). Podle Burgkmairových předloh a kreseb Leonharda Becka a Hanse Leonharda Schäufeleina se Negker podílel na řezbě štočků pro Maxmiliánovu slavnou bibliofilii Theuerdank (Augsburg 1517). Roku 1523 je doložen jako nakladatel dvou právnických příruček. Roku 1538 dostal privilegium na tvorbu ilustrací lékařského obsahu, které formou odklápěcích částí znázorňovaly neviditelné a také utajované partie lidského těla. Tak vznikl šestilistový cyklus Ain gar kijnstlichs allen Leyb und Wunmdärtzten … Werck (Augsburg 1539), inspirovaný Vesaliovou Anatomií. Poslední datovanou prací jsou řezby dle předloh Heinricha Vogtherra st. pro holbeinovsky pojatý Todtentanz (Augsburg 1544). V explicitu čteme „Gedruckt … durch Jobst Denecker Formschneyder“.

Ze tří Negkerových synů se v profesi uplatnili dva. David de Negker (též Danecker, Denecker, nar. ca 1530) první tiskárnu otevřel v rodném Ausgburku. Ačkoli je dnes doložena jen produkcí z let 1557-1558, působila déle, neboť David byl na počátku 60. let za rozšiřování pamfletů vězněn. Po vypovězení z města se uchýlil přes Lipsko do Vídně. Zde jeho tiskařská dílna fungovala 1576-1585. Druhý syn, který je znám jako dřevořezáč, malíř, iluminátor a v letech 1579-1582 i jako vídeňský tiskař, se jmenoval Hercules de Negker (též Denecker).

Schönspergerova bibliofilie Theuerdank (Augsburg 1517). Maximilian I., Kaiser: Die geuerlicheiten und einsteils der Geschichten des … Helds und Ritters herr Tewrdannckhs neboli Theuerdank [ed. Melchior Pfinzing] (Augsburg, Johann Schönsperger st. 1517). Fol. F1a. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AQ XI 8.

Lit.: APPUHN, H. (ed.): Maximilian I., römisch-deutschen Kaiser: Der Theuerdank. Dortmund 1979; ENGELS, H.-GECK, E.-MUSPER, H. Th. (edd.): Kaiser Maximilians Theuerdank. Faksimile und Kommentar. Plochingen-Stuttgart 1968; HENNING, R.: Das Gebetbuch des Kaisers Maximilian I. und der Theuerdank. Heidelberg 1963-1964; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993.

Lex.: LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. 54-55; NAGLER 11. 255-257 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 25. 377-378. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).