Majuskule
Majuskule (z lat. maiusculus = větší, angl. upper-case letter, fr. majuscule, něm. Majuskel, Großbuchstabe) písmeno velké abecedy starořímského původu, užívané na antických kamenných nápisech. Dvoulinkový systém, do něhož je konstruována, zaručuje stejnou výšku všech písmen. Vývojově je starší nežli minuskule. Synonymně se nazývá též kapitála nebo verzála.
Toryho traktát Champfleury (Paris 1529). Tory, Geoffroy: Champfleury … l’art et science de la deue & vraye proportion des lettres attiques (Paris, Geoffroy Tory 1529). Díl druhý, fol. XVIIIb–XIXa s nákresy verzál promítnutých dle teorie Leonarda da Vinciho do symetrických proporcí lidského těla. Repro: Geoffroy Tory, Champfleury, ed. Gustave Cohen, Paris 1931 (Národní knihovna ČR (Praha), sign. 4 A 693).
Toryho traktát Champfleury (Paris 1529). Tory, Geoffroy: Champfleury … l’art et science de la deue & vraye proportion des lettres attiques (Paris, Geoffroy Tory 1529). Díl druhý, fol. XVIIIb–XIXa s nákresy verzál promítnutých dle teorie Leonarda da Vinciho do symetrických proporcí lidského těla. Repro: Geoffroy Tory, Champfleury, ed. Gustave Cohen, Paris 1931 (Národní knihovna ČR (Praha), sign. 4 A 693).
Lit.: HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.