Rozvilina

Rozvilina (angl. leafwork, něm. Rankenwerk) formálně i stylově různorodý rozvíjející se vegetativní ornament, známý již v mladší době kamenné. Základem je plošně pojatý list, květ, plod, úponek anebo větev některé z rostlin, jejíž botanická stavba má dekorativní charakter (akant, bodlák, břečťan, chmel, kopretina, lotos, růže, vinná réva apod.). Ornament může být zpracován naturalisticky, anebo abstrahovaně. Nejužívanější kompoziční typy se metaforicky označují jako arabeska, maureska, palmeta a rozeta. Od pozdní gotiky pronikaly do rozvilin knižní malby různé žánrové a komické výjevy s blázny, divými muži, ženami a fantaskními zvířaty. Na přelomu 15. a 16. století se tyto motivy středověkých drolerií z tištěné knihy vytrácejí a na jejich místo nastupuje groteska. Největšího uplatnění došla rozvilina v renesanci a baroku, kdy se stala pouhým doplňkem či základním motivickým východiskem při zpracování knižní vazby a ve výzdobě iniciál, lišt, titulních rámů, vinět i vlysů. Opakem rozviliny je zavilina (čili rolverk neboli voluta).

• 

  Sweynheymův a Pannartzův tisk s malovanými a zlacenými doplňky (Roma 1469). Caesar, Gaius Iulius: Commentarii de bello Gallico. Commentarii de bello civili, ed. Johannes Andreae, episcopus Aleriensis (Roma, In domo Petri de Maximis [= Konrad Sweynheym et Arnold Pannartz] 1469). Fol. 66b s dílensky pracovanými iniciálami C(Oactus) a O(Mni). Zlatá písmena vystupují z bílého pásového pletence s červenou a žlutou podkresbou (srov. tutéž výzdobu na strahovské sign. DM II 19). Orientalizující pletenec je doplněn vegetabilními motivy. Barevné plochy i černé pozadí pletence jsou dekorovány drobnými bílými trojbody. Z levé části obou iniciál vybíhají krátké tupé rozviliny. U každé iniciály je na margu drobná reprezentanta jakožto vodítko pro kaligrafa. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM III 28.

• 

  Kobergerův tisk s malovanými a zlacenými doplňky (Nürnberg 1481). Pius II., papa: Epistolae familiares (Nürnberg, Anton Koberger 1481). Fol. 8a s dílensky pracovanou vícebarevnou iniciálou I(Vlianus) ve výšce 15 řádků (69 x 64 mm). Korpus písmene s růžovým akantem je umístěn ve zlatém pásu na tmavě zeleném perspektivním pozadí. Z dříků iniciály vybíhají krátké rozdvojené drolerie. Pravý a spodní okraj strany pokrývá jiná, mnohem bohatší a částečně zlacená drolerie s vegetativními rozvilinami a kolowratským erbem. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM III 9.

Lit.: BUTSCH, A. F.: Die Bücher-Ornamentik der Renaissance. Eine Auswahl stylvoller Titeleinfassungen, Initialen, Leisten, hervorragender italienischer, deutscher und französischer Officinen. Bd. 1 (Aus der Zeit der Frührenaissance), Bd. 2 (Die Buch-Ornamentik der Hoch- und Spätrenaissance). Leipzig-München 1878-1881; PIEL, F.: Die Ornament-Groteske in der italienischen Renaissance. München 1962.

Lex.: BALEKA, J.: Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha 1997, s. 316.