Ulm

Ulm německé město, v němž první knihtiskařskou dílnu vybudoval v roce 1473 Johann Zainer st. Paralelně s ním tiskli konkurenti Konrad Dinckmut (činný 1476-1496), Lienhart Holl (činný 1482-1484), Johann Reger (činný 1486-1499) a Johann Schäffler (činný 1492-1494 a 1497-1501). Většina knih vyšlých z těchto dílen měla mimořádný význam pro vývoj knižní ilustrace. V Ulmu se narodil Matthias Preinlein, známý později tiskařskou činností v Brně. Po 1477 se na čas z Blaubeurenu do Ulmu přesunul Konrad Mancz a je vcelku možné, že ho doprovázel vyučenec Konrad Stahel, budoucí Preinleinův společník.

Během 16. století pracovalo ve městě 12 tiskařů, mimo jiné v letech 1537-1539 známý německý spisovatel a „humanistický mystik“ Sebastian Franck (1499-1543?). Roku 1534 získal měšťanství a 1535 povolení otevřít tiskárnu. Ta, ačkoli je produkcí dnes doložena jen roku 1537, fungovala až do 1539, kdy Franck musel opustit město. Usadil se v Basileji, nejprve jako samostatný tiskař (1540) a pak 1541-1542 jako společník Nikolase Brylingera (činný 1538-1565). Ze 17. století známe v Ulmu nejméně 27 tiskařů, z nichž vynikla zejména dynastie Mederů.

Lit.: AMELUNG, P.: Der Frühdruck im deutschen Südwesten 1473-1500. Bd. 1. Stuttgart 1979 (Eine Ausstellung der Württembergischen Landesbibliothek Stuttgart); HASSLER, K. D.: Die Buchdruckergeschichte Ulms. Ulm 1840; WEIL, E.: Zum Ulmer Holzschnitt im XV. Jahrhundert. Gutenberg-Jahrbuch 1932, s. 123-124.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 253; GELDNER 1. 196-206. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.