Šemuel Halicz

Šemuel Halicz (též Helicz Samuel, nar. ca 1515) spolu se svými bratry Ašerem (nar. ca 1517) a Eljakimem (nar. ca 1519) spoluzakladatel hebrejského knihtisku v Polsku. Rodina, v jejímž čele stál otec Chajim, pocházela z Haliče. Mnohé z jejich pozdější typografie ukazuje k tomu, že se vyučili u pražského tiskaře Geršoma Kohena. Prvním místem společného pracovního pobytu se stal 1534 Kazimierz, přiléhající ke Krakovu. Když Chajim ben David Šachor (řečený Schwarz) odešel z dolnoslezské Olešnice do Augsburku (1533-1543), tamní hebrejskou tiskárnu po nedlouhé pauze převzal 1535 Šemuel Halicz. Jeho činnost však netrvala dlouho, poněvadž v září téhož roku byla Olešnice zničena větrnou smrští. Šemuel se vrátil k bratrům na Kazimierz. Roku 1537 Haliczové přijali křest (Šemuel = Paul?, Ašer = Andreas? a Eljakim = Johannes) a ocitli se na okraji zájmů židovské komunity. Eljakim 1539-1540 přijal zaměstnání jako faktor u Heleny, vdovy po Florianu Unglerovi. Ašer zůstal na Krakovsku nejdéle. Jeho péčí vyšel Lutherův překlad Das Newe Testament (Kazimierz 1540), transliterovaný hebrejským písmem. Roku 1543 se však přesunul do Psího Pole u Vratislavi. Zde vzápětí vytiskl Elemental oder Lesebüchlein (Psie Pole 1543), slovník pro četbu německých textů tištěných hebrejsky. Někdy v desetiletí 1550-1560 se všichni tři Haliczové sešli jako tiskaři v Istanbulu.

Předpokládá se, že poznaňský hebraista Łukasz Halicz (Lukáš Helic, zemř. ca 1598), přestoupivší k jednotě bratrské, byl Šemuelův syn. Ve starší polské odborné literatuře koluje domněnka, že Helicz se 1578-1593 živil jako tiskař v rodné Poznani, ale doklady pro tuto hypotézu chybějí. Naopak nezpochybnitelná je jeho výborná znalost hebrejštiny a historie, kvůli níž byl v druhé polovině 70. let povolán jednotou bratrskou do Ivančic. Podílel se na překladu některých částí šestidílné Bible české neboli Kralické (Kralice 1579-1594). Roku 1581 byl v Ivančicích ordinován na kněze a poslán spravovat bratrskou školu ve Fulneku. Díky své nestálé a konfliktní povaze musel však kněžskou službu opustit. Na Moravě nevydržel a koncem století se vrátil zpět do Polska, kde zemřel.

Lit.: BIDLO, J.: Jednota bratrská v prvním vyhnanství. Díl 1-4. Praha 1900-1932; DAŇKOVÁ [BOHATCOVÁ], M.: Bratrské tisky ivančické a kralické. Sborník Národního muzea v Praze A 1. Praha 1951; FRIEDBERG, B.: Geschichte der hebräischen Typographie in Polen. Antwerpen 1932; WOJCIECHOWSKA, M.: Z dziojów książki w Poznaniu w XVI wieku. Wrocław 1927.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 212 a 371 (Halicz), 18, 193, 213 a 371 (Schwarz); CLAVIS 372 (Halicz) a 447 (Schwarz); ENCYKLOPAEDIA JUDAICA 7. 1189-1190 (Helicz) a 14. 1260-1261 (Schachor); JIREČEK 1. 235-236 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; KAWECKA-GRYCZOVA (et al.) 3/1, 85-56.