František Petr Hilgartner

Z Encyklopedie knihy

František Petr Hilgartner (zemř. 1750) tiskař a nakladatel v Jindřichově Hradci. Vyučil se u Antonína Jana Felixe Pilecia v Příbrami. Roku 1731 pojal za manželku Annu Magdalénu Prachinovou (zemř. 1753?), prostřední dceru z prvního manželství své principálky Anežky Doroty Pileciové. Tchyně ho v letech 1732-1736 zaměstnávala jako faktora. Roku 1737 odkoupil jindřichohradeckou dílnu Františka Antonína Schönsteina (činný 1734-1737), který předtím působil v rakouském Retzu (1714-1733). Hilgartner pak živnost provozoval až do 1747 (o činnosti v posledních dvou třech letech jeho života doklady nemáme).

Když zemřel, syn Ignác Vojtěch nebyl ještě plnoletý, a podnik proto za vedení faktora Jiřího Tomáše Ritschla (též Rytschela) přešel 1751-1753 na vdovu Annu Magdalénu Hilgartnerovou (rozenou Prachinovou). Mladý Ignác Vojtěch Hilgartner (též Ignác Adalbert H., J. Adalbert H., zemř. 1795) se dědictví ujal nikoli roku 1760, ale už 1759, jak dokazuje Neuer und lustiger ... Calender Krzysztofa Krzikawského (Jindřichův Hradec 1759), a živnost v Jindřichově Hradci provozoval zcela jistě do 1787. Následující dvě léta tiskl faktor Jan František Žďarsa „Hilgartnerovským písmem“ v Českých Budějovicích. O Hilgartnerově jindřichohradecké živnosti po roce 1788 jsme informováni jen zprostředkovaně. Poněvadž neměla regulérního nástupce, roku 1793 ji získal do nájmu faktor Josef Hacker. Zájem o tiskárnu projevili také jindřichohradecký knihař Josef Jan Landfras a František Alois Jeřábek z Prahy. Landfras učinil pozůstalým vyšší nabídku a tiskárna roku 1797 přešla do jeho vlastnictví.

Tiskárna rodiny Hilgartnerových představovala jednu z mála mimopražských firem 18. století, jejíž vydavatelský model programově pokrýval takřka všechny čtenářské zájmy lidového publika. Zvláště po dobu působení Ignáce Vojtěcha Hilgartnera, který vytiskl na 200 jazykově českých publikací, se Jindřichův Hradec stal vyhledávaným vydavatelským centrem knížek lidového čtení, kramářských písní a lidové modlitební literatury. Poněvadž nabídka původní domácí tvorby poptávku po zábavné próze nestačila pokrývat, sahali Hilgartnerové k reedicím starších osvědčených titulů, např. Kronika velmi příkladná o Apollonovi, králi tyrském (Jindřichův Hradec 1733), Dvě kroniky, 1. O Štilfrídovi, knížeti a pánu českém, 2. O Bruncvíkovi, synu jeho (Jindřichův Hradec 1738), Čtení velmi kratochvilné o zchytralé Finetě jinák Popelce nazvané (Jindřichův Hradec 1761), Lucidář, to jest Krátké vypsání o počátku a stvoření všech věcí (Jindřichův Hradec po 1760?), Friedrich Dedekind Práva nepravá nezdvořilého doktora Krobiána (Jindřichův Hradec po 1760?), Tobiáš Mouřenín Historie kratochvilná o jednom sedlském pacholku (Jindřichův Hradec po 1760?) atd. Pozoruhodné jsou dva anonymní prozaické přepisy dramat Williama Shakespeara Kupec z Venedyku neb Láska a přátelstvo (Jindřichův Hradec 1782) a Makbet, vůdce šotského vojska (Jindřichův Hradec 1782). Vedle této jazykově české světské literatury vycházely u Hilgartnerů také překlady z náboženských a nábožensky vzdělavatelských děl (Martin von Cochem) i německé spisy naukové, např. Johann Franz Löw von Erlsfeld Hydriatria recusa, das ist Wiederhollte kurze Beschreibung des Frauenberger Baades vor Alters in böhmischer Sprache genannt Smradlavá Voda (Jindřichův Hradec 1766).

Hilgartnerova tiskárna přemírou knižního dekoru ani ilustračních štočků nedisponovala. K výrobě lidové četby postačovalo nepříliš kvalitní sazbu doplňovat narativním titulním dřevořezem. Jistou výjimkou jsou například anonymní Tägliche Andachts-Uebungen zum Gebrauch Ihro Kaiserlichen Majestät (Jindřichův Hradec 1764), jejichž šest rytin světců a světic vytvořil řezenský mědirytec Johann Gottlieb Fridrich. Technické zázemí tiskárny podstatně rozšířil až Hilgartnerův nástupce Landfras.


Lit.: PLETZER, K.: Jindřichohradečtí tiskaři Hilgartnerové. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34, 1997, s. 178-193; PLETZER, K.: Nejstarší jindřichohradečtí tiskaři. Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34, 1997, s. 103-112.

Lex.: CHYBA 116 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 244 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LEXIKON 2/1. 180-181 = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.; PAISEY (1988) 110 (Hilgartner) a 233 (Schoenstein).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.