Jan Amos Komenský

Z Encyklopedie knihy

Jan Amos Komenský (též Comenius, IAC, 1592-1670) jeden z nejvýraznějších duchovních reprezentantů českého národa, vůdčí osobnost novodobé pedagogiky a dovršitel tradic jednoty bratrské. Je velmi pravděpodobné, že jeho první zkušenost s knihtiskem spadá již do přelomu let 1621 a 1622, kdy mohl tajně pobývat v Náměšti nad Oslavou, v místě dočasného úkrytu Tiskárny bratrské. Nebylo-li tomu tak, s typografií se setkal až v polském Lešně, kam byla v létě 1629 Tiskárna přenesena a přičleněna pod jeho správcovstvím k bratrskému gymnáziu. Po požáru města 1656 odešel Komenský do Nizozemí. Rukopisy zadával amsterodamským tiskařům. Gabriel de Roy a Christoffel Cunradus tak společně vytiskli Komenského Opera didactica omnia (Amsterdam 1657-1658). Frontispis s autorovým portrétem lemuje několik obrazových polí, z nichž jedno je schematickým pohledem do tiskařské dílny. Čtvrtá část sebraných spisů obsahuje rozpravu „Typographeum vivum, hoc est Ars compendiosè & tamen copiosè ac eleganter, sapientiam non chartis, sed ingeniis imprimendi“, v níž se živý tiskařský proces přirovnává k dobře vedené škole.

Frontispis ke Komenského sebraným spisům (Amsterdam 1657–1658). Komenský, Jan Amos: Opera didactica omnia (Amsterdam, Christoffel Cunradus – Gabriel de Roy 1657–1658). Frontispis (1657) s autorovým portrétem lemovaným několika obrazovými poli, z nichž jedno je schematickým pohledem do tiskařské dílny. Antikvariát Meissner (Praha).

V Amsterodamu se stal Komenský členem tiskařského cechu (gildy) a roku 1660 zřídil pro potřebu jednoty bratrské českou tiskárnu. Polští badatelé předpokládají, že při instalaci užil i těch částí původní lešenské dílny, které požáru nepodlehly a byly převezeny z Lešna do Břehu a pak do Nizozemí. Dosud se ale nepodařilo spolehlivě vysvětlit, proč ani v jednom impresu není uveden Komenský jakožto majitel, nýbrž jen zaměstnanec Jan Paskovský a sporadicky Jan Teofil Kopidlanský. Ti vytiskli více než 30 publikací (z toho 14 českých). Mezi léty 1663-1669 Komenský tiskárnu prodal Gerhardovi de Geer (zemř. 1687) a Paskovský s Kopidlanským se stali nájemci. V 18. století mělo vybavení dílny posílit Kunstovu berlínskou tiskárnu. Sem však nedorazilo a stopy po něm skončily v české enklávě Husinec (Hussinetz) u Vratislavi.

Okolo 1623 zpracoval Komenský z dlouho shromažďovaného materiálu mapu, kterou pod názvem Moraviae nova et post omnes priores accuratissima delineatio (Amsterdam 1627) vydal Claes Janszoon Visscher ml. řečený Piscator. Rytcem byl Abraham Goos. Badatelé dnes tuto verzi značí jako KMM A. Dohady, že existoval ještě starší tisk, se dříve opíraly nanejvýše o vydavatelovu formulaci „noviter edita à Nicolao Johannide Piscatore“. Na přelomu 50. a 60. let 20. století byla ve Vratislavi objevena neznámá Goosova-Visscherova verze (KMM P), která se dnes datuje rokem 1624. Komenský zamýšlel mapou opravit omyly a nepřesnosti předchozího Fabriciova díla a v místopisné tematice je vskutku podrobnější (města a vesnice, léčivé prameny, lázně, sklárny a hutě). Na Goosově mědirytu, doplněném čtyřmi vedutami moravských měst (Polná, Olomouc, Brno a Znojmo), jsou již znázorněny také pohraniční části sousedních zemí. Evropsky proslulá autorita i kritičnost Komenského povýšila tuto mapu od 30. let 17. století až do doby modernějšího zpracování (Georg Matthäus Vischer 1692, Johann Christoph Müller 1716) na významný jev nadnárodní kartografické produkce. Mapa se stala součástí mnoha atlasů (Blaeu, Hondius, Janssonius, Schenk, de Wit apod.). Najdeme ji také v Merianově a Zeillerově díle Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Beschreibung und eigentliche Abbildung (Frankfurt/M. 1650). Dnes víme, že byla šířena z 12 desek. Nejmladší výtisk (KMM S) pochází z roku 1778. V Čechách byla mapa poprvé publikována až padesát let po svém vzniku, a to z tiskové formy Samuela Dvořáka ml. jako příloha Pešinových vojenských a politických dějin Mars Moravicus (Praha 1677). Ze všech vydání je toto jediné, na němž z pochopitelných důvodů není uvedeno Komenského autorství.


Bibl.: BERLÁSZ, P.: Comenius. Magyarországon kiadott müveinek lelohelybibliográfiája (Bibliographia operum Comenii in Hungaria typis mandatorum ad loca ubi asservantur composita). Budapest 1970; BRTOVÁ, B.: Díla J. A. Komenského v ZK-ÚVI ČSAV. Vědecké informace ZK ČSAV, Bibliografie 4. Praha 1991; BRTOVÁ, B.-VIDMANOVÁ, St.: Seznam děl J. A. Komenského, uchovávaných pouze v zahraničí. Studia Comeniana et historica 8, 1978, s. 123-236; BRUNNEROVÁ, M.: Ex libris: Comenius. Soupis starých tisků komenian knihovny Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze vydaný u příležitosti oslav 400. výročí narození J. A. Komenského. Praha 1991; HÝBL, Fr.-LAPÁČEK, J.: Soupis komenián. Přerov 1992; KARÁSKOVÁ, R.: Dílo Jana Amose Komenského ve fondu Státní vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc 1988; OSINSKA, W.: Jan Amos Komenský w Polsce. Repertorium prac Komenskiego znajduacych sie w polskich ksiegozbiorach. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1972; PILZ, K.: Johann Amos Comenius. Die Ausgaben des Orbis Sensualium Pictus. Eine Bibliographie. Nürnberg 1967; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955; URBÁNKOVÁ, E. (věd. red.): Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a muzeích. Praha 1959; VOBR, J.: Dílo Jana Amose Komenského ve fondech Státní vědecké knihovny v Brně a moravských klášterních knihoven. Rukopisy a staré tisky 1611-1800. Brno 1992.

Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Bibliografie spisů J. A. Komenského vytištěných do r. 1800. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Sborník ze 4. odborné konference Olomouc, 11.-12. října 1994. Brno 1995, s. 88-93; BAROWA, I.: Jan Amos Komeński o książce w Orbis pictus. Roczniki biblioteczne 16/1-2, 1972, s. 69-77; BARTEČEK, I.: Nejstarší kartografický obraz Moravy. The oldest cartographic picture of Moravia. Olomouc 2004; BEČKOVÁ, M.: Tiskárna Jednoty bratrské v Lešně. Slavia Occidentalis 24, 1964, s. 59-81; BLAŽKOVÁ, L.: Francouzská vydání spisů J. A. Komenského a osudy jejich výtisků. Knihy a dějiny 4/2, 1997, s. 27-45; BLEKASTAD, M.: Comenius. Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský. Oslo-Praha 1969; BRAMBORA, J.-HEYDORN, H. J.: Jan Amos Comenius. Geschichte und Aktualität 1670-1970. Bd. 1-2. Glashütten/T. 1971; DRÁPELA, M.: Mapová tvorba v díle J. A. Komenského. Studia Comeniana et historica XXII/46-47, 1992, s. 143-159; DRÁPELA, M.: Nejstarší rytina Komenského mapy Moravy, její kopie a odvozeniny. In: Z dějin geodézie a kartografie 1. Praha 1981, s. 22-44; DRÁPELA, M.: Počet vydání Komenského mapy Moravy. In: Z dějin geodézie a kartografie 2. Praha 1982, s. 47-59; EEGHEN, I. H. van: Inventarissen der archieven van de gilden en van het Brouwerscollege. Amsterdam 1951; FIALOVÁ, Vl.: J. A. Komenský a umění knihtiskařské. Z kralické tvrze 4, 1970, s. 11-18; KAWECKA-GRYCZOWA, A.: Z dziejów polskiej książki v okresie renesansu. Studia i materialy. Wrocław etc. 1975, s. 311-417; KLEERKOOPER, M. M.: De Boekhandel te Amsterdam. Vol. 1-2. s’Gravenhage 1914; KRUMPHOLC, J.: J. A. Komenský o knihtisku a knihách. In: Dar nejvzácnější. K poctě českého architypografa M. Daniela Adama z Veleslavína. Přerov 1947, s. 23-32; KUCHAŘ, K.: Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha 1961; KUCHAŘ, K.: Jana Amose Komenského mapa Moravy z r. 1627. Moravská Ostrava 1958; KUCHAŘ, K.: Naše mapy odedávna do dneška. Praha 1958; KUMPERA, J.: Jan Amos Komenský. Poutník na rozhraní věků. Ostrava 1992; MOUT, N.-POLIŠENSKÝ, J.: Komenský v Amsterodamu. Praha 1970; NOVÁK, V.: Stručný nástin geografického a kartografického díla J. A. Komenského. Sborník referátů ze semináře o geografickém a kartografickém díle J. A. Komenského (Uherský Brod 1970). In: Sborník geografický 34. Brno 1973, s. 33-44; POLIŠENSKÝ, J.: Komenský-knihtiskař v Nizozemí. Z kralické tvrze 4, 1970, s. 19-24; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; ROOD, J. W.: Comenius and the Low Countries. Some aspects of life and work of a Czech exile in the seventheenth century. Amsterdam-Praha-New York 1970; TAKÁCS, B.: Comenius Sárospataki nyomdája. Sárospatak 1958; VOLF, J.: Kdy zanikla knihtiskárna Komenského v Amsterodamě? Časopis československých knihovníků 5, 1926, s. 18; VONKA, R. J.: Komenský-knihtiskař v Nizozemí. Ročenka československých knihtiskařů 8, 1925, s. 47-68; VONKA, R. J.: Nejstarší zobrazení díla knihtiskařského. Typografia 35, 1938, s. 137-159.

Lex.: JIREČEK 1. 369-381 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LEXIKON 2/II. 812-820 = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.; TOOLEY 1. 291. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.