Kánonový obraz

Z Encyklopedie knihy

Kánonový obraz Pražského misálu (Nürnberg 1508). Missale Pragense (Nürnberg, Georg Stuchs 1508). Fol. 196b s kolorovaným dřevořezem Ukřižování, který má zrcadlově obrácený nápis INRI a je signován obrazovým monogramem Lucase Cranacha st. (drak se vztyčenými netopýřími křídly). Antikvariát Meissner (Praha).

Kánonový obraz (z řec. kanōn = hůlka, měřítko, pravidlo, angl. image of canon, fr. image du canon, něm. Kanonbild) obraz Ukřižování v misálu. Předznamenával jádro mešního řádu neboli Canon missae, jehož text, sázený vždy na pravé straně apertury, počínal slovy „Te igitur, clementissime Pater“. Protilehlá čili levá strana pergamenového kánonu byla v misálech tištěných během 70. let 15. století ponechána prázdná a předpokládalo se, že obraz bude domalován ručně, např. Tiskař Arnoštových StatutMissale Pragense (Plzeň? 1479). Od počátku 80. let 15. století se celostranné Ukřižování tisklo z dřevořezového štočku (později též mědirytem). Krista na kříži doprovázely asistenční figury Panny Marie napravo a sv. Jana nalevo. V kompozici se případně vyskytují i andělé zachycující do kalichů Kristovu krev a nástroje Kristova utrpení. Na obloze bývá srpek zachmuřeného Měsíce a zářící Slunce.

Štočky vznikaly většinou dle předloh významných výtvarníků své doby (např. Lucas Cranach st., Albrecht Dürer, Michael Wolgemut). Ukřižování z Wolgemutova okruhu doprovázelo i bohemikální liturgickou literaturu vyrobenou před rokem 1500 v cizině, např. Stuchsovo Missale Pragense (Nürnberg 1498 a 1503) a Missale Olomucense (Nürnberg 1499). Cranachovy práce otiskli Johann Winterburger do Missale Olomucense (Wien 1505) a Georg Stuchs do Missale Pragense (Nürnberg 1508). Ikonografickou důležitost kánonového obrazu často podtrhávalo následné kolorování. Nejstarší kánonový obraz reprodukovaný technikou barevné ilustrace, totiž soutiskem černého liniového dřevořezu a dvou tónovaných štočků, má Missale Pataviense (Augsburg 1494). Kreslířem Ukřižování byl Hans Burgmair st., misál vytiskl novátor Erhard Ratdolt. Zmenšené verze kánonových obrazů se zhusta otiskovaly také v mladších lidových drobných tiscích. Jejich výtvarná úroveň však ničím nevyniká. Obrazy jsou silně schematické, ba řemeslně nedbalé, jak svědčí nápis RINI namísto INRI v Nábožné písni o umučení Pána našeho Ježíše Krista (Pardubice 1790? či 1796?). Zvláště kvalitně provedené kánonové obrazy se z knih vytrhávaly, aby posloužily jako ozdoby příbytků.


Lit.: BOHATTA, H.: Liturgische Drucke und liturgische Drucker. Wien (b. r.); KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; SCHREIBER, W. L.-HEITZ, P.: Christus am Kreuz. Kanonbilder der deutschen Meßbücher. Straßburg 1910.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.