Kosmografie

Z Encyklopedie knihy

Apianova kosmografie (Antwerpen 1564). Apianus, Petrus: Cosmographia … per Gemmam Frisium … iam demum ab vindicata mendis, ac nonnullis quoque locis aucta (Antwerpen, Arnold Birckmann-haeredes 1564). Fol. 48b–49a s dřevořezovým diagramem znázorňujícím časová pásma východu a západu Slunce. Antikvariát Meissner (Praha).

Kosmografie (z řec. kosmos = svět, grafō = píši, angl. cosmography, fr. cosmographie, něm. Kosmographie) popis vzniku a vývinu světa z hlediska geografie a astronomie. Látka byla rozdělena dle dobově platných mezníků: stvoření světa, potopa, exodus Izraelitů, starověké říše (Babylon, Persie, Řecko, Řím), Kristovo narození apod. Přestože žánr tkví ve středověku, pěstován byl ještě během 15.-16. století, a to ve spojení s mapou a vedutou. Tištěná literatura se brzy obohatila Ptolemaiovým dílem Cosmographia (Venezia 1475). Teprve však pro druhé vydání (Bologna 1477) vzniklo 26 podlouhlých map světa. Počet těchto diagramů se do konce století u sedmé edice rozrostl na 32, takže kniha je právem pokládána za předobraz tištěných atlasů. Během 16. století vzniklo dalších třicet vydání. Mnohem modernější světový popis, podnětný i pro rozvoj kartografie, přinesli Martin Waltzemüller Cosmographie introductio (Venezia 1507) a Peter Apian v Cosmographicus liber (Landshut 1524). Apianovu knihu doprovázelo množství dřevořezů a počínaje vydáním 1530 i mapa světa. Do konce století vzniklo v Evropě více než čtyřicet vydání.

Žánr kosmografie je však nejvíce spjat se jménem hebraisty Sebastiana Münstera (1489-1552). Jeho Cosmographia. Beschreibung aller Lender (Basel 1544) v tomto prvním vydání obsahuje na 520 textových dřevořezů s vedutami, portréty, topografickými motivy a přírodovědnými objekty (mimo jiné i zvířecími a lidskými monstry). Tiskař Heinrich Petri (1527-1579) sem zařadil též skvělý soubor 24 dvojlistových map, mezi nimiž je také vyobrazení Čech dle Klaudyánova jednolistu (Nürnberg 1517-1518). K některým exemplářům se přidávaly ještě 3 jiné tabule (Moskevské knížectví, Sedmihradsko a Lybie). Umělecky různorodý ilustrační aparát byl staršího data (Urs Graf, Hans Holbein ml., Mistr DS). Münster o pár let později text přepracoval. U příležitosti pátého německého (Basel 1550) a prvního latinského vydání Cosmographiae universalis lib. VI. (Basel 1550) získal Petriho tisk nový, a to dokumentárně kvalitnější obrazový doprovod. Na jeho vzniku se podíleli mimo jiné kreslíři Hans Rudolf Manuel, David Kandel (činný ve Štrasburku 1538-1587), Jakob Clauser (též Klauser, 1520/30-1578? v Basileji) a dřevořezáči Heinrich Holtzmüller (též Holzmüller, doložen od 1530 v Basileji a Bernu) a Mistr CS. Úhrnem šlo o ca 900 textových ilustrací a map, 37 dvojlistových a 3 rozkládací veduty. Tento aparát byl pak přebírán i do mladších basilejských vydání. Münsterova Kosmografie náleží k nejrozsáhlejším ilustrovaným knihám všech dob a z hlediska žánru jako takového se pokládá za standardní publikaci. Patří též mezi nejpřekládanější světová přírodovědná díla. Jen do roku 1600 vyšlo na 18 vydání jazykově německých, 10 francouzských (poprvé Basel 1552), 6 latinských (Basel 1550) a 3 italská (Basel 1558). Vůbec poslední edice nese letopočet 1628. Münsterovo dílo ovlivnilo mnohé národní literatury. Vedle polského ilustrovaného přepracování Marcina Bielského Kronika wszytkiego świata (Kraków 1551 u Heleny Unglerové, potřetí 1564) je třeba jmenovat anglické z pera Richarda Edena 1553 nebo francouzskou verzi humanisty Françoise Belleforesta z roku 1552.
Štyrsova iniciála v Münsterově české kosmografii (Praha 1554). Münster, Sebastian: Kozmografia česká (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1554). Detail fol. 578b se starou ilustrační iniciálou P(Oniewadž) z majetku Jiříka Štyrsy. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ II 19.

Do okruhu těchto adaptací se hlásí i česká úprava Jana a Zikmunda z Púchova vytištěná pod názvem Kozmografia česká (Praha 1554). Edice Tiskárny severinsko-kosořské byla z finančních důvodů pořízena bez symptomatického výtvarného doprovodu. Text „dokresluje“ několik starších narativních štočků a pouze jediná mapa, totiž Čechy řezané dle Klaudyánova jednolistu (do dnešních dob se dochovaly jen ve dvou exemplářích české Kozmografie). Hlavním magnetem se tak vedle vlastního textu mohla stát pouze škála stylově neústrojných iniciál, jejichž dekorativnost měla alespoň zčásti zakrýt chybějící obrazovou složku. Ačkoli takto vypravená adaptace je v edičních dějinách Münsterovy Kosmografie ojedinělá, počin Jana Kosořského z Kosoře patří k finančně nejnákladnějším a kvantitativně nejrozsáhlejším projevům českého knihtisku vůbec a zároveň je to jediný reprezentant tohoto typu literatury u nás.

Méně známou latinskou kosmografii představovaly Rudimentorum cosmographicorum … libri IIII. cum elegantissimis tabellis geographicis Johanna Hontera (poprvé Zürich 1542). Toto pojednání vydal v poněkud rozšířené verzi pro školní účely Martin Bacháček (Praha 1595). S rozmachem vědeckého poznání a s diferenciací přírodovědné literatury byl žánr kosmografie na přelomu 16. a 17. století antikvován a postupně nahrazen modernější specializovanou literaturou geografickou, topografickou a kartografickou. Přesto však se kosmografie čas od času objevovala i později, ovšem již jako synonymum vlastivědného průvodce, který předjímal produkci slavného Baedekerova nakladatelství, např. Compendiose cosmographia, oder Geographisch-historische Beschreibung, allerhand auserlesener Merckwürdigkeiten, so in Europa zu finden (Augsburg 1755).


Bibl.: BURMEISTER, K. H.: Sebastian Münster. Eine Biographie. Wiesbaden 1964; HORCH, H. J. W.: Bibliographische Notizen zu einigen Ausgaben der „Kosmographie“ von Sebastian Münster und ihre Varianten. Gutenberg-Jahrbuch 1974, s. 139-151; HORCH, H. J. W.: Bibliographische Notizen zu den Ausgaben der „Kosmographie“ Sebastian Münsters in italienischen Sprache. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 237-247; HORCH, H. J. W.: Eine unbekannte Ausgabe von Sebastian Münsters „Cosmographia universalis“. Gutenberg-Jahrbuch 1977, s. 160-165.

Lit.: FREIDHOF, G.: Sebastian Münsters „Cosmographia“ und ihre tschechische Bearbeitung von 1554. In: Studien zum Humanismus in den Böhmischen Ländern, Teil I (hrsg. von H.-B. Harder und H. Rothe). Köln-Wien 1988, s. 441-466; KAŠPAR, O.: La cosmografía checa en el contexto de los trabajos cosmografícos europeos del siglo XVI. Ibero-Americana Pragensia 11, 1977, s. 179-184; KAŠPAROVÁ, J.: Francouzské zeměpisné příručky a geografická kompendia druhé poloviny 17. století a obraz českých zemí v nich podaný. Knihy a dějiny 9/10, 2002-2003, s. 90-120; KUCHAŘ, K.: Mapy Čech v Münsterových Kosmografiích. Kartografický přehled 8, 1954, s. 87-92; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; OEHME, R. (ed.): Münster Sebastian, Cosmographei oder Beschreibung aller Länder, Herschaften, fürnemsten Stetten, Geschichten, Gebreüche … Amsterdam 1968 (repr. 1987).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.