Pamflet

Z Encyklopedie knihy

Pamflet (Pamphilus = postava latinských satir, angl. pamphlet, controversial pamphlet nebo lampoon, fr. pamphlet nebo libellé diffamatoire, něm. Pamphlet nebo Schmähschrift) ve starověku konstituovaný publicistický útvar zpracovávající satiricky útočně aktuální, nejčastěji náboženské či politické téma. S nástupem knihtisku mívá podobu brožovaného novinového letáku, anebo je rozšiřován jako veršovaný či prozaický jednolist s výraznou obrazovou složkou (Bilderbogen).

Na rozdíl od podobně aktuálního paskvilu má pamfletická tvorba zásadnější a obecnější platnost. Během 16. století ji najdeme v díle katolíků (např. Johann Beuschel, Hieronymus Emser, Erasmus Roterdamský, Johann Fabri, Johann Jakob Rabe, Georg Witzel st.) i nekatolíků (Andreas Bodenstain von Carlstadt, Johann Eck, Martin Luther, Philipp Melanchthon, Johann Spangenberg, Ulrich Hutten). Nejstarší edici latinských a německých pamfletů z období reformace pořídil Johannes Cochlaeus Catalogus brevis eorum quae contra novas sectas scripsit (Mainz 1548). Mnoho pamfletů využívá formu dialogu. Dramatická podoba je vzácnější. Její doklady nalezneme kupříkladu v tvorbě německého protestanta Thomase Kirchmeyera (Naogeorga). Pro dějiny české knihy je pozoruhodná jeho latinská Tragoedia nova Pammachius (Augsburg 1539, v témže roce i německy). Její českou verzi nám s nesmírně zajímavými dřevořezy Erharda Schöna zprostředkoval tiskař Christoph Gutknecht jako Tragedy nová Pammachius jméno mající (Nürnberg 1546). Světově proslulou se stala dále tvorba Jonathana Swifta, Denise Diderota a Voltaira.

Z dějin českého knihtisku jsou známé jednak pamflety vzniklé do roku 1547 během šmalkaldské války a jednak pláče (querely) a lamentace na chudobu v Čechách po třicetileté válce. Z mladšího období vyniká zvláště antiklerikální vědecko satirický pamflet Ignáce Borna Neueste Naturgeschichte des Mönchthums (München 1783), klasifikující řeholní instituce dle Linnéovy botanické soustavy. Pozornosti nesmí ujít též román Augustina Zitteho Peregrin Stillwassers geistliche Reisen durch Böhmen vydaný s falešným impresem (Nymburk? 1783). Všechny projevy útočné literatury byly vždy stíhány státní či církevní cenzurou a do dnešních dnů se zachovaly jen vzácně, převážně v opisech.


Bibl.: HAYN, H.-GOTENDORF, A. N.: Bibliotheca Germanorum erotica et curiosa. Verzeichnis der gesamten deutschen erotischen Literatur. Bd. 1-9. München 1912-1929 (repr. Hanau 1968 a k tomu WALRAVENS, H.: Register der Personennamen zu Hayn-Gotendorf. Hamburg 1984); KNUTTEL, W. P. C.: Catalogus van de Pamfletten-Verzameling berustende in de Koninklijke Bibliotheek. Vol. 1-10. ’s-Gravenhage 1890-1920 (repr. Utrecht 1978); LINDSAY, R. O.-NEU, J.: French political pamphlets 1547-1648. A catalog of major collections in American libraries. Madison 1969; PEGG, M. A.: A catalogue of German reformation pamphlets (1516-1550) in Swiss libraries. Baden-Baden 1983; WELSH, D. W.: A checklist of French political pamphlets 1560-1644 in the Newberry Library. Chicago 1950.

Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Wittenberger Flugschriften aus der Zeit des Schmalkaldischen Krieges und die Probleme ihrer tschechischen Ausgaben. Gutenberg-Jahrbuch 1983, s. 195-214; HUSA, V.: Pláč robotných lidí z roku 1620. Český lid 49, 1953, s. 199-204; JIREČEK, J.: České pamflety za války šmalkaldské. Časopis Českého muzea 49, 1875, s. 95-100; KNEIDL, P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček. Praha 1983; KOLÁR, J. (ed.): Zrcadlo rozděleného království. Z politických satir předbělohorského století v Čechách. Praha 1963; MARTÍNEK, J.: Pamfletická činnost Michala Pěčky z Radostic a její předbělohorské kořeny. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 18-19. Praha 1983-1984, s. 117-125.

Lex.: VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 264-265.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.