Rozeta

Rozeta (z lat. rosa = růže, jinak též růžice, angl. a fr. rosette, něm. Rosette) stylizovaný květ růže nebo kopretiny s hvězdicově uspořádaným okvětím. Rozeta jako jeden z nejstarších vegetativních ornamentů pochází z dob předkřesťanských civilizací a dobře se uplatnila již na egyptských vazbách orientálních. Antické a středověké přísně symetrické pojetí plynule zdomácnělo v dekoru renesančních tisků a knižní vazby, ale baroknímu vkusu příliš nevyhovovalo (spíše se setkáváme s morfologicky příbuzným vějířem na takzvaných vazbách ve stylu „éventail“). Útlum během 17. století vystřídal opětovný zájem během klasicismu a romantismu. Samostatná, pásově uspořádaná rozeta mívala funkci koncové viněty (vinětky fleuronového typu). Často se uplatnila též jako doplněk rozvilin a skladebný prvek pásů z linek a jiných ornamentů.

Přední deska vazby nakladatelské z Kobergerova ateliéru (Nürnberg 1486?). Světle hnědá teletina na prkénkových deskách 240 x 170 mm zdobena slepotiskem rámové kompozice členěné trojlinkou (tenká, tlustá, tenká). Tři strany rámu přední desky pokryty válečkem s holí obtočenou stylizovaným listovím, horní pole s tlačeným nápisem „Epistole enee“. V zrcadle čtyřnásobný otisk plotny s routovým vzorem. Rám zadní desky zdoben kolky (opět olistěná hůl, navíc členitá rozeta). Zadní zrcadlo má dvě protínající se diagonály a v trojúhelníkových polích týž kolek jako v předních routách. Obě desky bez rohových kování a středových pukel. Částečně zachovány pouze dvě úzké háčkové spon
Přední deska vazby s pozdně gotickým kováním a sponami (Nürnberg? před 1524). Hnědá teletina na prkénkových deskách 435 x 278 mm zdobena slepotiskem rámové kompozice členěné trojlinkou (tenká, tlustá, tenká). Vnější rám přední desky pokryt válečkem s členitou rozetou a holí obtočenou stylizovaným listovím, vnitřní rám zdoben kolkem (srdce probodnuté šípem). Střední část kompozice vyplněna třemi vertikálními pruhy s kolkovou výzdobou. Zadní deska má vnější rám shodný, po něm následuje mohutné vpadlé pole s květinovým kolkem. Zrcadlo je až na několik otisků rozet prázdné. Na obou deskách se zachovaly mosazné ochranné prvky: osm nárožních a dvě středové knoflíkové pukly, čtyři
Přední deska vazby s architektonickou kompozicí od knihvazače IL (Krakov ca 1492–1536). Hnědá teletina na prkénkových deskách 329 x 215 mm zdobena slepotiskem s rámovou a architektonickou kompozicí členěnou rozmanitě sdružovanými linkami. Výzdoba obou desek je shodná. Ve vnějším rámu přicházejí kolky s rotující rozetou, v rozích kolek se znakem Litvy (těsně nad oběma orlími křídly knihařovy iniciály I a L). Vnitřní, vpadlé pole pokrývají otisky vegetativního kolku. Zrcadlo vyplňují dvě patra gotické arkatury (motiv opakujících se oblouků s podpěrami) a květinový vzor. Horní část přední desky přelepena soudobým papírovým štítkem. Na hřbetu v mezipolích vcelku bohatá kolková vegetativn�
Přední deska vazby se vzorem „éventail“ (Švýcarsko? polovina 17. století). Červeně mořená kozinka na lepence 165 x 106 mm, useň se symetricky plošně komponovaným zlaceným slepotiskem. Filigránská výzdoba obou desek je shodná. Vpadlé rámové pole vymezuje poměrně úzké zrcadlo s nápadnými čtvrtkruhovými výsečemi vějíře. Týž motiv přichází jako paprskovitě uspořádaná dominantní rozeta se středovou ažurou. Hřbet se zapuštěnými vazy zdoben bohatým linkováním. Stopy po dvou párech tkanic. Zlacená ořízka. Conti, Natale: Mythologiae, sive Explicationis fabularum libri decem (Gene#ve, Jacob Crispin 1641). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ II 11.