Francisk Heorhij Skoryna

Skorynův portrét (Praha 1517). Biblia rus’ka: Jesus Sirachov (Praha, Francisk Heorhij Skoryna 1517). Fol. 82b s pravděpodobně nejstarším vyobrazením provozovatele tiskárny vůbec (do jaké míry je autentický portrét Mikuláše Konáče z Hodiškova na titulním dřevořezu traktátu Pia II. z roku 1516, nevíme). Tvůrce Skorynova portrétu se podepsal monogramem MZ vlevo dole. Skoryna sedí za písařským pultem, z něhož splývá jeho signet. U hlavy má dva lvíčky jako štítonoše (význam symbolů neznáme, pravděpodobně se vztahují k lékařství a typografii). V horním štítku cyrilicí proveden letopočet 1517, v dolním hlaholicí jméno Doktor Francisk Skorina. K portrétované osobě se vztahují také další symboly

Francisk Heorhij Skoryna (též Skaryna, Skorina, 1486/90-před 1541) běloruský lékař vystudovaný v Krakově (1506) a Padově (1512). Proslul především jako humanistický tiskař, překladatel a dřevořezáč. S Vídní, Benátkami a Prahou se seznámil již na počátku 16. století v diplomatických službách Zikmunda Jagellonského. Užíval signet zobrazující Slunce, přes něhož přechází srpek Měsíce. Poněvadž tento motiv nebyl jistě náhodný, z datace zatmění, které v Polocku 1486 skutečně nastalo, někteří badatelé odvozují rok Skorynova narození.

Skoryna během 1517-1519 pobýval v Praze a provozoval tu v pořadí pátou cyrilskou tiskárnu v Evropě. Pod společným názvem Biblia rus’ka (Praha 1517-1519) vytiskl „u velikom meste Prazskom“ starý církevněslovanský překlad žaltáře a vlastní běloruský překlad dvaadvaceti knih Starého zákona. Je však pravděpodobné, že ze Starého zákona bylo přeloženo a vytištěno více, nežli se dodnes dochovalo (např. Žaltář 1517 existuje v pouhých dvou exemplářích). Větší část nákladu nebyla vůbec svázána a již od 30. let 16. století se používala při knihaření jako makulatura. Text je redigován dle latinské Vulgáty a nikoli Septuaginty, jak je v pravoslavných zemích obvyklé. Jako jedna z předloh posloužila tehdy dostupná Bible česká neboli Benátská (Venezia 1506). Jazykový rozbor Skorynových předmluv prokázal styky s pražským židovským prostředím. Nakladatelem celého projektu se stal Bogdan Onkov z Vilna (zemř. po 1527).

Skorynova Biblia rus’ka (Praha 1517–1519). Biblia rus’ka: Kniga svetovo Iova počinaetsja (Praha, Francisk Heorhij Skoryna 1517). Fol. 1a s počátkem předmluvy. Repro: Šamjakin 1990.

Fungování pražské cyrilské tiskárny se nápadně kryje s pětiletou nečinností Tiskárny severinsko-kosořské (1515-1520). Skorynův vztah k ostatním pražským dílnám té doby, včetně Kohenovy hebrejské, však není prozatím uspokojivě osvětlen. Způsob sazby, zvolený dekor i 47 velkých ilustrací Skorynovy prvotiny však ukazují, že tiskařským materiálem dobře zajištěná dílna byla schopna akceptovat soudobé trendy renesanční knižní kultury lépe nežli leckteré dosavadní počiny Konáčovy. Knižní dekor je proveden dřevořezem bílé linie. Iniciály umístěné na vegetativním či zoomorfním pozadí vykazují přitom italský vliv, kdežto záhlavové či koncové lišty (respektive vlysy) z bílých symetrických rozvilin až překvapivě snadno připomínají ornamentiku Pavla Olivetského z Olivetu. Asi třetina ilustračních dřevořezů je signována písmeny MZ. Zbytek tvoří dřevořezáčská produkce pozdně gotického období, např. Kmen Jesse (Psaltir’ 1517) je přetištěn z ilustrovaného Nového zákona (Praha 1497-1498), vyobrazení Davida hrajícího na loutnu (biblická Kniga carstv 1518) může mít předlohu v Bibli české neboli Kutnohorské (Kutná Hora 1489). Nepřehlédnutelné jsou vlivy norimberských štočků z tiskárny Antona Kobergera st., např. Nicolaus de Lyra Postila super totam Bibliam (Nürnberg 1481), Hartmann Schedel Liber chronicarum (Nürnberg 1493), Albrecht Dürer Apocalypsis cum figuris (Nürnberg 1498) aj.

Skoryna z dosud nejasných důvodů odešel po roce 1519 z Prahy do Vilna. I zde vybudoval tiskárnu, nejstarší v tehdejším Velkoknížectví litevském i na území všech ruských knížetství vůbec. Činnost tiskárny dnes dokládají pouze dvě publikace. První jsou laické nedatované hodinky Malaja podorožnaja knižica (Vilnius 1522?), jejichž některé hymnické skladby pravděpodobně napsal sám Skoryna. Lze tak soudit dle akrostichů. Knížku doprovázejí dřevořezy adaptované z Schedelovy Kroniky 1493. Druhou publikací byly Skutky a Listy apoštolů neboli Apostol (Vilnius 1525). Typografický materiál zůstal ve Vilně a kus z něho se po půlstoletí objevil v dílnách Petra Timofejeva (Mstislavce) a rodiny Mamoniczowičových.

Další Skorynovy osudy jsou částečně nejasné. Koncem 20. let pobýval snad v Moskvě, 1530 v Královci a ve Wittenberku. Během 1535-1539 přibyl opět do Prahy, aby se staral o královskou zahradu Ferdinanda I. Po neshodách s dvorskou kanceláří 1539 odešel do Vídně. Novinový leták Václava Hájka z Libočan O nešťastné příhodě, kteráž jse stala skrze oheň v Menším Městě pražském … 1541 (Praha 1541) vzpomíná, že při požáru Malé Strany uhořelo mimo jiné „pacholátko František, syn někdy doktora Rusa“. Z této formulace lze dedukovat, že lékař a tiskař Skoryna v té době už nežil.

Bibl.: GOLENČENKO, G. A.: Otkrytije Skoriny. Bibliografičeskij ukazateľ knigovedčeskich i bibliografičeskich opisanij izdanij F. Skoriny, jego knig, predstavlennych v sobranijach XVI-XX vv. Minsk 1989; GRYŠKEVIČ, V.: Francysk Skaryna. Pakazaľnik literatury. Minsk 1995; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 3. Die Prager Druckerei von Francisk Skorina. Baden-Baden 1998. NĚMIROVSKIJ, J. L.: Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 5. Die Druckerei von Francisk Skorina in Wilna. Baden-Baden 1999.

Lit.: ALEKSANDROVIČ, S.: Knihi i ljudzi. Minsk 1981; DELUGA, W.: Die Holzschnitte im Kleinen Reisebüchlein und ihre deutschen und böhmischen Prototypen. Hermeneia. Zeitschrift für ostkirchliche Kunst 11, 1995, s. 206-213; FLOROVSKIJ, A. V.: Češskaja biblija v istorii russkoj kultury i pismennosti (Fr. Skorina i prodolžateli jeho dela). Sborník filologický 12, 1946, s. 153-258; FLOROVSKIJ, A. V.: Nové zprávy o pobytu Františka Skoryny v Praze. Časopis Národního muzea 110, 1936, s. 11-19; GĘBAROWICZ, M.: Iwan Fedorow i jego działalność w latach 1569-1583 na tle epoki. Roczniki biblioteczne 13/1-2, 1969, s. 6-95; GOLENČENKO, F. A.: Novoje o Franciske Skorine. In: Problemy rukopisnoj i pečatnoj knigi. Moskva 1976, s. 133-142; LOJKA, A.: Čalavek-sonca Francysk Skaryna. Minsk 1994; McMILLIN A. B.: Francis Skaryna’s biblical prefaces and their place in early Bielorussian literature. The journal of Byelorussian studies 6, 1988, s. 3-11; MYĽNIKOV, A. S.: Francisk Skorina i Praga. In: Belorusskij prosvetiteľ Francisk Skorina i načalo knigopečatanija v Belorusii i Litve. Moskva 1979, s. 24-33; NADSON, A.: Skaryna’s prayer book. The journal of Byelorussian studies 2, 1972, s. 339-350; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Francisk Skorina. Žizň i dejateľnosť belorusskogo prosvetitelja. Minsk 1990; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Načalo knigopečatanija v Belorusii i Litve. Žizň i dejateľnosť Franciska Skoriny. Opisanije izdanij i ukazateľ literatury. Moskva 1978; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Po sledam Franciska Skoriny. Minsk 1990; PICHURA, G.: The engravings of Francis Skaryna in the Biblija Ruska (1517-1519). The journal of Byelorussian studies 1, 1965, s. 147-167; POKORNÝ, P. R.: Nové zlomky Skorinovy bible ve Státní knihovně ČSR. Ročenka Státní knihovny ČSR 1976. Praha 1978, s. 56-70; SOKOLOVÁ, Fr.: Cyrilské tisky. Výstava z fondů Státní knihovny ČSR pořádaná k 400. výročí úmrtí Ivana Fjodorova (listopad 1982). Praha 1982; SOKOLOVÁ, Fr. (ed.): 480 let běloruského knihtisku. 480 hadaǔ belaruskaha knihadruku. Materiály z konference v pražském Klementinu 5. 9. 1997. Praha 1997; SOKOLOVÁ, Fr. (ed.): Francisko Skoryna v díle českých slavistů. Sborník k 500. jubileu narození významného běloruského humanisty 1490-1990. Praha 1992; SOKOLOVÁ, Fr.: K jubileu běloruského knihtisku. Knihy a dějiny 4/2, 1997, s. 69-76; SOKOLOVÁ, Fr.: Nad některými problémy života a díla Francyska Skoryny. Slavia 47, 1978, s. 308-323; ŠAMJAKIN, I. P. (red.): Francisk Skorina i jego vremja. Minsk 1990; ŠČAKACICHIN, M.: Gravjury i knižnyja azdoby u vydaňjach F. Skaryny. In: Četyrochsotlecije belaruskago druku. Minsk 1926, s. 39-58; ŠMATAU, V.: Hravjury F. Skaryny. Minsko 1989; TUMASH, V.: Five centuries of scoriniana XVI-XX. Piats stahodzdziau Skaryniiany XVI-XX. New York 1989; WŁADIMIROW, P. W.: Doktor Francisk Skorina, jego perevody, pečatnyja izdannija i jazyk. Sankt-Peterburg 1888.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 450; CHYBA 252 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 5. 224-230.