Kurrentschrift

Kurrentschrift (z lat. currens = běžný, něm. běžné písmo) kurzivní podoba fraktury vyznačující se na rozdíl od zdobnějších forem zvaných frakturschrift a kanzleischrift nápadně jednoduchým a slabým duktem a důsledným spojováním sousedních písmen. Ačkoli byla od poloviny 16. století povinnou součástí všech německých vzorníků tiskových písem, při sazbě kontinuálních textů se uplatnila ojediněle. Raný projev kolmo postaveného a hrotitého kurrentschriftu zaznamenáváme v některých pasážích knihy Johanna Bluma Ein kunstrych Buch von allerley Antiquiteten (Zürich ca 1560), která vyšla z tiskárny Christopha Froschauera. V 19. století se kurrentschrift uplatnil při výrobě akcidenčních tiskovin a ještě většího významu nabyl jako německé školní písmo.

Lit.: CROUS, E.-KIRCHNER, J.: Die gotischen Schriftarten. Leipzig 1928; HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KAPR, A.: Deutsche Schriftkunst. Dresden 1959; KAŠPAR, J.: Školní písmo v Čechách v letech 1774-1930. Sborník Národního muzea v Praze C 17/3. Praha 1972, s. 57-86; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.