Mikuláš Klaudyán

Mikuláš Klaudyán (též NC, Nicolaus Claudianus, zemř. 1521/22) významný člen jednoty bratrské, mladoboleslavský lékař, adaptátor i nakladatel medicínské literatury a tiskař. Zcela jistě již v roce 1511 působil jako korektor v norimberské tiskárně Hieronyma Höltzela, u něhož na svůj náklad vydal Lukášův traktát nazvaný pravděpodobně Sepsání krátké z písem mnohých vybrané ku potěšení nemocnému při smrti (Nürnberg 1517). Mimo to zde financoval vůbec nejstarší jazykově českou přírodovědnou publikaci.

Tou je Knieha lékařská, kteráž slove Herbář aneb zelinář od Jana Černého (Nürnberg 1517). Na svou dobu velmi rozsáhlý a erudovaný text provází 429 drobných anonymních dřevořezů. Nejsou to původní práce, nýbrž kopie opírající se o několik německých herbářů přelomu 15. a 16. století, které vesměs respektovaly zobrazovací tradici založenou už počinem Petera Schöffera st. 1484. Klaudyán nechal část štočků přerýt asi ze třetího vydání kompilace Johanna Wonneckeho von Cube Gart der Gesundheit (Strasbourg? ca 1485-1486), které pořídil tiskař Johann Grüninger. Další zdroje nalezl v latinské verzi Hortus sanitatis (Mainz 1491) a jinde. Také ostatní obrazový doprovod zařazený na počátek a konec herbáře není původní. Předlohu k titulnímu dřevořezu se dvěma lékaři (sv. Kosmou a Damiánem) získal Klaudyán buď z knihy Ortolffa von Bayrlandt Arzneibuch (Lübeck 1484), anebo pravděpodobněji mu posloužilo detailnější zobrazení v Feldtbůch der Wundtartzney Hanse von Gersdorfa (Strasbourg 1517). Známý obrázek zahalené ženy stojící u laboratorních retort byl poprvé publikován Johannem Zainerem ml. ve spisku Michaela Schricka Von den ausgebrannten Wassern (Ulm 1498).

Klaudyán byl také spolutvůrcem jednolistu s první mapou Čech. Jednolist vznikl v Norimberku mezi podzimem 1517 a lednem 1518. Mapa, signovaná iniciálami „NC“ (Mikuláš Klaudyán) a iniciálami „VK“ (respektive „AK“ čili jinak nepovědomým nakladatelem Andreasem Kaschawerem?), tvoří spodní třetinu dnes bohužel jen unikátně dochovaného, natřikrát tištěného a ručně kolorovaného jednolistu s odříznutým (?) názvem. Základní funkce celého díla, jak lze soudit z galerie erbů a dominantních alegorických zobrazení tehdejších politických poměrů Království, tkvěla v manifestaci státního a zemského soudního řádu. Vlastní mapa má českou nomenklaturu a jsou do ní zaneseny důležité komunikace, říční síť, lesy, pohoří a značky pro rozlišení jak královských a poddanských, tak katolických a utrakvistických sídel. Evropskou popularitu mapy později zaručilo spojení s rozsáhlým ilustrovaným dílem Cosmographia. Beschreibung aller Lender Sebastiana Münstera (poprvé Basel 1544), k němuž byla zmenšená adaptace Klaudyánova listu v různých jazykových mutacích připojována („Behemer Künigreich mit Bergen und Wälden“, „La description de Boheme“, „Tavola del regno del’Boemia“, případně „Discrizzion della Bohemia“). Adaptaci Klaudyánovy mapy obsahovala také Münsterova Kozmografia česká (Praha 1554), avšak originální dvoulist se dle dnešního povědomí zachoval jen ve dvou exemplářích. V novější době se Klaudyánova mapa do širšího povědomí dostala zásluhou Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha jako příloha k vydání Bílejovského Historie církevní (Praha 1816).

Po návratu z Norimberka založil Klaudyán v Mladé Boleslavi vlastní tiskárnu, jejíž činnost, nasměrovaná k jednotě bratrské, je doložena v letech 1518-1519. Zde vytiskl mimo jiné první bratrský Zákon nový (Mladá Boleslav 1518) a české znění Lukášovy konfese Spis dosti činící z viery, kterýž latinskú řečí Apologia slove (Mladá Boleslav 1518). Edice Nového zákona vznikla Klaudyánovým nákladem a je prosta jakýchkoli dekorativních či ilustračních elementů. Klaudyán tiskl také vlastní překlady prvokřesťanských autorů (Hermas a Lactantius Firmianus) anebo svou adaptaci lékařské příručky Eucharia Rößlina st. pod názvem Zpráva a naučenie ženám těhotným a babám pupkořezným (Mladá Boleslav 1519). Na rozdíl od Německa, kde Rößlinovo Naučení patřilo ke knížkám nejpopulárnějším, u nás tato Klaudyánova verze podruhé vydána nebyla.

Roku 1520 Klaudyán postoupil cestu do Antverp k Erasmu Rotterdamskému, od něhož jednota očekávala posouzení konfese. O rok později navštívil Lipsko, kde onemocněl a brzy nato v Mladé Boleslavi zemřel. Část tiskařského vybavení použil Oldřich Velenský z Mnichova při zařizování vlastní tiskárny v Bělé pod Bezdězem. Klaudyánův signet, totiž ve věnci dvě růže rostoucí na větévce s písmeny NC, mezi tímto vybavením nebyl.

Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Čtení na pomezí botaniky, fauny a medicíny. Sborník Národního muzea v Praze C 38/3-4. Praha 1996; BOHATCOVÁ, M.: Höltzels Einblatt der Klaudianischen Landkarte Böhmens. Gutenberg-Jahrbuch 1975, s. 106-112; BOHATCOVÁ, M.: Höltzlův jednolist s Klaudiánovou mapou Čech. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 39-47; BOHATCOVÁ, M.: Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620. Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1. Od počátků renesance do závěru baroka (věd. red. J. Dvorský). Praha 1989, s. 107-116; BOHATCOVÁ, M.: Počátky publikační činnosti Jednoty bratrské. Acta Comeniana et historica 21, 1962, s. 44-60; BOHATCOVÁ, M.: Über den Erstdruck eines tschechischen Kräuterbuchs (Nürnberg, H. Hötzel 1517). Gutenberg-Jahrbuch 1981, s. 175-192; BOHATCOVÁ, M.: Vydavatel a tiskař Mikuláš Klaudyan (Norimberk 1511-Mladá Boleslav 1519). Časopis Národního muzea, ř. hist. 148, 1979, s. 33-67; BOHATCOVÁ, M.: Výtvarná koncepce prvních bratrských biblických tisků (Nový zákon Klaudyanův 1518 a Štyrsův 1525). Z kralické tvrze 11, 1984, s. 14-25; BOHATEC, M.: Die Anfänge der dokumentarischen Illustration in böhmischen Drucken. Gutenberg-Jahrbuch 1963, s. 202-208; ČERMÁK, I.: Historické mapy českých zemí. Klaudyánova mapa Čech (1518). Geodetický a kartografický obzor 35/77, 1989, s. 134; KAVALÍR, M.: Několik poznámek o tzv. Klaudyánově mapě Čech z r. 1518 a významu starých map jako historického pramene. Historická geografie 24, 1985, s. 7-30; KOLÁR, J.: Takzvaná mapa Čech Mikuláše Klaudyána. Pokus o významovou interpretaci. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 49-73; KRAUS, Vl.: Tisk Klaudyánovy mapy Čech-rekonstrukce technologie. In: Z dějin geodézie a kartografie 2. Praha 1982, s. 34-46; KUCHAŘ, K.: Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha 1961; KUCHAŘ, K.: Mapy Čech v Münsterových Kosmografiích. Kartografický přehled 8, 1954, s. 87-92; KUCHAŘ, K.: Naše mapy odedávna do dneška. Praha 1958; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955; ROUČKA, B.: Výzdoba Klaudiánovy mapy Čech a její obsah. Kartografický přehled 12, 1960, s. 40-69; ŠIMÁK, B.: Čtyři sta třicet let nejstarší české mapy Čech. Typografia 51, 1949, s. 50-55; ŠVAMBERA, V.-ŠALOMON, B. (edd.): Monumenta cartographica Bohemiae. Vol. 1-6. Praha 1932-1938; TRÁVNÍČEK, D.: Popis Čech v Kozmografii české od Zikmunda z Púchova. In: Sborník Čs. společnosti zeměpisné 61, 1956, s. 7-20; VOLF, J.: Co znamená zkratka V.K. na Klaudyánově mapě r. 1518? Časopis Národního muzea 113, 1939, s. 126-131.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 384; CHYBA 148 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; LEXIKON 2/II. 699-700 = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.; NAGLER (Monogr.) 4. 1998. = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).