Almanach

Z Encyklopedie knihy

Chodowieckého ilustrace Langova almanachu (Frankfurt/M. 1796?). Lang, Karl: Almanach und Taschenbuch für haeusliche u. gesellschaftl. Freuden 1797 (Frankfurt/M., Huilhaumann 1796?). Mědirytový frontispis nazvaný Přátelské uvítání. Antikvariát Meissner (Praha).
Rambergova ilustrace pro almanach Minerva (Leipzig 1809?). Minerva. Taschenbuch für das Jahr 1810. Zweiter Jahrgang (Leipzig, Friedrich Fleischer 1809?). Alegorický frontispis (andílci s atributy bohyně Minervy). Antikvariát Meissner (Praha).
Almanach (z arab. al manákh = kalendář, angl. almanac, fr. almanach, něm. Almanach) 1. starší synonymní termín pro označení ephemerid, astronomických kalendářů, minucí a pranostik. Toto označení tak nesou např. augsburské ephemeridy Johanna Regiomontana (vlastním jménem Johann Müller von Königsberg, 1446-1476) vydávané u Erharda Ratdolta nebo česky tištěné kalendáře a pranostiky Erharda Etzlauba, Piotra Proboszczowicze, Mikuláše Šúda ze Semanína, Jana Straněnského, Daniela Basilia z Deutschenberka či Tomáše Bernarda Fridbergera. Této synonymity využívá též moderní inkunábulistika klasifikující nástěnné jednolistové kalendářní minuce jako almanachy.

2. Starší označení pro biblickou dějepravu či spíše soubor několika desítek biblických pravidel. Vzdělavatelskou příručku tohoto typu sestavil Jan Straněnský pod názvem Almanach duchovní ze Starého i Nového zákona (Praha 1542).

3. Sborník s příspěvky několika autorů spřízněných stejnými uměleckými a ideovými východisky a publikujících zpravidla poprvé. Sborníky byly pořádány jednorázově i s roční periodicitou. Kořeny těchto beletristických almanachů sahají ve Francii až do druhé poloviny 17. století. K jejich rozvinutí napomohl později životní i umělecký styl rokoka, empíru a biedermeieru. Jak obsahová, tak formální úroveň této módní tiskařské produkce je rozmanitá. Vedle literárně plytkých kreací přicházejí také almanachy s trvale hodnotnými příspěvky (např. Almanach der deutschen Musen či Minerva s texty Johanna Wolfganga Goetha, Friedricha Schillera, Christopha Martina Wielanda). Pro almanachy byly pořizovány zdrobnělé ilustrace a viněty (Antonín Bayer, Jan Berka, Amadeus Václav Böhm, Johann Adolf Darnstedt, Salomon Gessner, Hubert François Gravelot, Daniel Mikołaj Chodowiecki, Jan Jiří Mansfeld, Jean Michal Papillon, Johann Georg Penzel, Johann Heinrich Ramberg, Adrian Zingg). Poněvadž úprava předjímala propracovanou formu pozdější bibliofilie, sborníky zhusta sloužily jako dárkové předměty. Tomu vyhovovaly intimní mědirytové ilustrace, drobný formát (odtud něm. pojmenování Taschenbuch), nízký náklad a dle potřeby i neotřelé knihařské zpracování (vazba „étrenne“, vazba malovaná, vazba vyšívaná). Malé beletristické almanachy a kalendáře jsou zahraniční knihovědou pojímány jako dva projevy téhož žánru, a označovány proto společným výrazem „knížka do kapsy“ (angl. pocket-book, fr. livre de poche, něm. Taschenbuch). V české literatuře má beletristický almanach hlubokou tradici již od obrození. Vzpomenout lze např. Rosenmüllerovské první vydání dvousvazkového almanachu Václava Aloise Tháma Básně v řeči vázané (Praha 1785) a dvousvazkové Sebrání básní a zpěvů (za redakce Antonína Jaroslava Puchmajera v Praze 1795-1797) s trojdílným pokračováním pod názvem Nové básně (Praha 1798-1814). K monografickým almanachům této doby náleží také šestisvazkový Klicperův Almanach dramatických her (Hradec Králové 1825-1830).

4. Od 18. století drobná publikace informativního zaměření vydávaná určitou institucí či profesní skupinou a mající často charakter výroční zprávy, např. Almanach und Adressen-Buch, Almanach für Buchhändler. Z velkého množství nebeletristických almanachů je třeba zvláště zmínit Gothaische genealogische Taschenbücher (Gotha 1763-1944). Tyto „gothajské almanachy“ přinášejí roční soupisy evropských šlechtických rodů a jejich členů. Edice malého formátu má čtyři barevně odlišené řady. Nově vychází od roku 1956. Uměleckou úroveň zvyšovaly i zde ilustrace a viněty (kupř. na ročnících 1768-1794 spolupracoval Daniel Mikołaj Chodowiecki).

Bibl.: FISCHER, E.-HAEFS, W.-MIX, Y. G. (edd.): Von Almanach bis Zeitung. Ein Handbuch der Medien in Deutschland 1700-1800. München 1999; GRAND-CARTERET, J.: Les almanachs français. Bibliographie, iconographie ... editées a Paris 1600-1895. Paris 1896; KÖHRING, H.: Bibliographie der Almanache, Kalender und Taschenbücher für die Zeit von ca 1750-1860. Hamburg 1929; MARWINSKI, F.: Almanache, Taschenbücher, Taschenkalender. Weimar 1967; ROHNER, L.: Kalendergeschichte und Kalender. Bibliographie und Nachweise. Wiesbaden 1978; ZINNER, E.: Geschichte und Bibliographie der astronomischen Literatur in Deutschland zur Zeit der Renaissance [= 1630!]. Leipzig 1941 (repr. Stuttgart 1964).

Lit.: BLÁHOVÁ, M.: Historická chronologie. Praha 2001; BOLLÉME, G.: Les Almanachs populaires aux XVIIe et XVIIIe siècles. Essais d’histoire sociale. Paris 1969; BORECKÝ, J.: Almanachy české 1820-1848. Praha 1909-1910; DRESLER, A.: Die Kalender des XV. Jahrhunderts. Börsenblatt für den deutschen Buchhandel, Frankfurter Ausgabe 17/1961, s. 1199-1205, 18/1962, s. 341-348, 2201-2206 a 2331-2339; HEITZ, P.-HAEBLER, K.: Hundert Kalender-Inkunabeln. Strasbourg 1905; LANCKOROŃSKA, M.-RÜMANN, A.: Geschichte der deutschen Taschenbücher und Almanache aus der klassisch-romantischen Zeit. München 1954; MIX, Y. G. (ed.): Almanach- und Taschenbuchkultur des 18. und 19. Jahrhunderts. Wiesbaden 1996; MIX, Y. G.: Die deutschen Musenalmanache des 18. Jahrhunderts. München 1987; NICKEL, H.: Almanache und Prognostika als Quelle für den Buchhandel der Frühdruckzeit. In: Das Buch als Quelle historischer Forschung. Dr. Fritz Juntke anläßlich seines 90. Geburtstages gewidmet. Zentralblatt für Bibliothekswesen, Beiheft 89. Leipzig 1977, s. 125-130; OTRUBA, M.: Antonín Jaroslav Puchmajer (1769-1820). Český jazyk a literatura 19, 1968-1969, s. 145-150; RÜMAN, A.: Historische Almanache und Taschenbücher. Philobiblon 11, 1939, s. 185-200; SCHMEISER, H.: Führer durch das wissenschaftliche Taschenbuch. München 1962; STULA, H.: Deutsche Almanache und Kalender um 1800. Nordost-Archiv 8, 1975, s. 17-24; WAGNER, H. H.: Almanache der Goethezeit. Zur einer Ausstellung in Wolfenbüttel. Aus dem Antiquariat 1986, s. A 384-A 387.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.