Josef Jiří Trassler

Z Encyklopedie knihy

Trasslerův tisk Porthmannova vzdělavatelského spisu (Brno 1791). Porthmann, Moriz Kazimir: Mravo-kniha pro křesťanského vlastence s pravdivými příběhami a příklady (Brno, Josef Jiří Trassler 1791). Titulní strana s anonymním ilustračním mědirytem. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. EN IV 1.

Josef Jiří Trassler (původně T. Josef Georg, 1759-1816) tiskař, nakladatel, knihkupec, písmolijec, obchodník s uměleckými předměty a moravský kulturní činitel. Narodil se ve Vídni, kde také vstoupil u Johanna Thomase von Trattnera do učení. Okolo roku 1777 byl snad zaměstnán jako faktor olomoucké tiskárny Josefy Terezie Hirnleové. Usadil se v Opavě, kde od Josefy Gabrielové koupil 1781 bývalou tiskárnu rodiny Schindlerů. Postupně své aktivity rozšiřoval. Roku 1786 založil velmi výkonnou tiskárnu a písmolijnu v Brně, kterou o dva roky později posílil nákupem olomoucké Tiskárny Vlastenecké soukromé ekonomické společnosti. Roku 1787 otevřel v Brně ještě knihkupectví (zaniklo 1851). Na konci roku 1788 získal povolení moravského zemského gubernia založit další tiskárnu v Jihlavě. Ještě nezprovozněnou ji však v září 1789 prodal svému faktorovi Fabiánu Augustinovi Beinhauerovi. Mezi 1796-1809 vlastnil výkonnou knihtiskařskou filiálku v Krakově, která po celou dobu existence vydávala mimo jiné Krakauer Zeitung. Starší Gastlově půjčovně knih z roku 1791 konkuroval v Brně od 1810 druhou veřejnou institucí.

Trassler roku 1800 zaměstnával 77 pracovníků u 22 lisů (2 stály v Opavě, 6 v Brně a 14 v Krakově). Jako podnikatel velkého formátu, těšící se přízni zednářských lóží, tak proměnil tradiční knihtiskařské řemeslo v tovární výrobu, jíž dosavadní dílny na Moravě nemohly konkurovat. Byl inteligentní a ctižádostivý a zejména při vydávání časopisů a novin se obklopil soudobou moravskou kulturní elitou (Josef Heřman Agapit Gallaš, Dominik Kynský, František Josef Schwoy, Matěj Josef Sychra aj.).

V Opavě tiskl německé sebrané spisy Mosese Mendelssohna (Opava 1784-1785, 2 sv.) a Christopha Martina Wielanda (Opava 1784-1786, 4 sv.), v Brně dokončil tisk sebraného díla Friedricha Gottlieba Klopstocka (Opava-Brno 1785-1786, 8 sv.). V Brně vyrobil pětisvazkový Versuch eines vollständigen grammatisch-kritischen Wörterbuches Johanna Christopha Adelunga (Brno 1788). Zavedl novou kalendářovou publikaci nazvanou Der Bote aus Mähren (poprvé Brno 1790?). Poprvé a dlouho naprosto ojediněle uváděl u nás na trh mnohasvazkové ilustrované encyklopedické tituly soudobé anglické, německé a francouzské přírodovědy či historie (většina těchto edic neměla ovšem legální ráz a byla obyčejnými patisky lipských nebo berlínských vydání). S výrobou těchto naukových řad a cestopisů započal již v Opavě a později jejich tisk přenesl do Brna: Anton Friedrich Büsching Große Erdbeschreibung (Opava-Brno-Wien 1784-1790, 28 sv. a 4 rejstříky), Sammlung der besten Reisebeschreibungen (Opava-Brno-Wien 1785-1789, 34 sv.), Georg Louis Leclerc Buffon Naturgeschichte der vierfüssigen Thiere (Opava-Brno-Wien 1785-1802, 22 sv.) a Naturgeschichte der Vögel (Brno-Wien 1786-1803, 26 sv.). Částečně se nakladatelsky podílel též na patisku původně anglického projektu Williama Guthrie a Johna Graye Allgemeine Weltgeschichte (Opava-Brno-Wien 1785-1805, 98 sv.). Některé svazky výrobně, či nakladatelsky zajišťoval vídeňský Franz Anton Schrämbl. Trassler samostatně započal s realizací Krünitzovy Oeconomische Encyklopädie, oder Allgemeines System der Staats-Stadt-Haus- und Landwirthschaft (Brno 1787-1833, 157 sv.), kterou dokončili až jeho nástupci. Začal vydávat na svou dobu velkoryse pojatý Allgemeines europäisches Journal (Brno 1794-1798), Christiana Karla Andrého Patriotisches Tageblatt (Brno 1800-1805) a Hesperus (Brno 1809-1810) nebo Karla Josefa Jurendy Mährischer Wanderer (Brno 1809-1852).Trasslerovými pokračovateli se rokem 1816 na Moravě stali synové (krakovská dílna byla z politických důvodů již 1809 prodána Franzi Gärtnerovi). První syn Adolf stál v čele opavského závodu a knihkupectví (po něm zde v letech 1852-1854 pokračoval vnuk Alfréd). Druhý syn Jan Kryštof (Johann Christoph, 1787-1845) spravoval tiskárnu a knihkupectví v Brně. Zde roku 1824 rozšířil provoz, v němž fungovalo již 60 tiskařských lisů, o první litografickou dílnu na Moravě. Judita, dcera Josefa Jiřího Trasslera, se provdala do bohaté krakovsko-brněnské rodiny Rohrerů. Její syn Rudolf Rohrer st. (1805-1839) převzal brněnskou tiskárnu Jana Kryštofa Trasslera roku 1831. Zavedl v ní moderní technologie a po čtyřech letech dokonce instaloval první moravské rychlolisy. Když zanedlouho zemřel, tiskárnu v letech 1840-1852 spravovala za nezletilého syna Rudolfa Maria Rohrera (1838-1914) ovdovělá matka Hedvika Rohrerová (1813-1852). V roce 1852 nastoupil Rudolf Maria do podniku jako učeň a v roce 1860 se ujal vedení. Do té doby tiskárna pracovala pod označením dědiců předčasně zemřelého Rudolfa Rohrera st. Jeho vnuk a syn Rudolfa Marii Rudolf Rohrer ml. (1864-1913) přikoupil 1897 významný brněnský závod Bedřicha Irrganga (původně Friedrich R., 1817-1899) a v čele tohoto podnikatelského impéria stál do 1914. Poté až do znárodnění spravoval tento největší moravský (jazykově i ideově však silně proněmecký) polygrafický závod druhý syn Bedřich Rohrer (nar. 1895).



Lit.: ANDERTHALB Jahrhunderte Rudolf M. Rohrer 1786-1936. Die Geschichte einer deutschen Drucker- u. Verlegerfamilie. Brno 1937; DOKOUPIL, Vl.: Soupis brněnských tisků-staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna. Sv. 3. Brno 1978; FLODROVÁ, M.: Brněnský knihtisk v 17. a 18. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 35-42; FLODROVÁ, M.: Brněnští tiskaři v 17. a 18. století. Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 56-80; JANÁK, J.: Brněnské tiskárny v letech 1848-1918. Od tiskařských oficin k polygrafickému průmyslu. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 43-66; KUBÍČEK, J.-ŠIMEČEK, Zd.: Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. Brno 1976; PACHOŃSKI, J.: Drukarze, ksiegarze i bibliofile krakowscy 1750-1815. Kraków 1962.

Lex.: CHYBA 221-223 (Rohrer), 293-295 (Trassler); KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 1/2/2. 630-636; WURZBACH 46. 278-281. = WURZBACH, C. von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, enthaltend die Lebenskizzen der denkwürdigen Personen, welche 1750 bis 1850 im Kaiserstaate und in seinen Kronländern gelebt haben. Bd. 1-60. Wien 1856-1891.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.