Knihařské nářadí

Z Encyklopedie knihy

Knihařské nářadí (Frankfurt/M.–Leipzig 1741–1764). Prediger, Christoph Ernst: Der in aller heut zu Tag üblichen Arbeit wohl anweisende accurate Buchbinder und Futteralmacher (Frankfurt/M.–Leipzig, s. t. 1741–1764). Díl druhý (1744), tabule 11–12 za pag. 66. Zleva: hoblík (1), knihařská kostka (6), kolek (7), fileta (11). Vpravo: kolečko neboli rádélko (11). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. HB V 56.

Knihařské nářadí v širším slova smyslu soubor všech pomůcek určených k ručnímu zhotovení knižní vazby (např. knihařská kostka, nůž a rydlo pro vazbu řezanou), v užším významu pak jen ta část, která sloužila k realizaci slepotisku. Z tohoto hlediska se soubor zúžuje na železné, bronzové nebo mosazné nářadí s dřevěnými rukojeťmi. Nářadí bylo do navlhčeného a změklého usňového pokryvu vtlačováno zatepla. Přespříliš rozpálený kov však zanechával stopu zahnědlou, ba dokonce zčernalou. Vtlačování se dělo ručně (fileta, kolečko, kolek, linkovátko a váleček), anebo pomocí knihařského lisu (plotna). Odborná literatura uvedené názvy nářadí užívá obvykle ve smyslu otisk filety, otisk kolečka, otisk kolku, otisk linkovátka atp.

Ve srovnání s knižním dekorem je ornamentika knihařského nářadí oproštěna od detailů a silně stylizovaná. Na nářadí negativně vrytá kresba zanechávala po otlačení v usni pozitivně vystupující otisk (vazba slepotisková). Nářadí s kresbou vrytou pozitivně se na pokryvu prezentovalo naopak vhloubeným otiskem (zlacení knižních vazeb). Stejně jako tiskové formy knižního dekoru bylo i nářadí vyráběno sériově a kovorytci či zlatníci s ním běžně obchodovali. Poněvadž kovové části podléhaly opotřebování vcelku pomalu, nářadí přecházelo z generace na generaci. Dílnu lze proto dle samotných otisků identifikovat většinou jen obtížně. Motivický repertoár byl navíc poměrně úzký a podobný a záleželo jen na invenci, s níž knihvazač dokázal jednotlivé prvky výzdoby sjednotit. O slohové kvalitě výzdoby tak pronikavě svědčí až kompozice. Některá nářadí nesou monogram (vazba signovaná). Značka patří buď výrobci, nebo uživateli.





Lit.: ADAM, P.: Etwas über den Ursprung unserer Stempel. Archiv für Buchbinderei 26, 1926, s. 6-8; HAEBLER, K.: Rollen- und Plattenstempel des XVI. Jahrhunderts. Bd. 1-2. Leipzig 1928-1929 (repr. 1968); HELWIG, H.: Das Buchbinderwerkzeug und die Buchbinderwerkstätten bis in die zweite Hälfte des 19. Jahrhunderts. Archiv für Buchbinderei 41, 1941, s. 23-24, 30-32, 39-40 a 44-47; HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HUSUNG, M. J.: Aus der Frühzeit des Bucheinbandstempels. Zeitschrift für Bücherfreunde 19, 1927, s. 28-33; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145; SCHUNKE, I.: Beiträge zum Rollen- und Platteneinband im 16. Jahrhundert. Leipzig 1937.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.