Přechodové tiskové písmo

Z Encyklopedie knihy

Přechodové tiskové písmo skupina latinských tiskových písem vyvinutých a užívaných od počátku 17. století zhruba do 60. let 18. století a dříve označovaných jako barokní. Slohová proměna tiskového písma od vrcholných (renesančních) forem k mladším typům klasicistním probíhala velmi pomalu. Písmolijectví tohoto období neprodukovalo písma stylově čistá, nýbrž muselo akceptovat převážně tradicionalistický vkus publika. Některé projevy nelze proto zařadit ani ke starší, ani k mladší vývojové fázi. Zatímco životnost novogotického švabachu jakožto textového písma v Německu 18. století skončila, fraktura se dále vyvíjela ke značné kondenzaci písmového obrazu. Změny nepostihly jen vertikálu, nýbrž i polokurzivní a kurzivní podobu fraktury. Humanistická vertikála (tradičně zvaná antikva) se projevovala výrazným stínováním a polokurziva, formálně s ní splývající, byla již důsledně koncipována jako nesamostatné vyznačovací písmo.


Lit.: KAISER, Vl.: Klasifikace tiskového písma z hlediska pomocných věd historických. Sborník archivních prací 32, 2, 1982, s. 446-479; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.