Jiřík Štyrsa

Štyrsův tisk Nového zákona (Mladá Boleslav 1525). Nový zákon (Mladá Boleslav, Jiřík Štyrsa 1525). Fol. b6a s iniciálou K(Nihy) a nápisovou páskou pro Kristův rodokmen. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR IV 17.

Jiřík Štyrsa (užíval též jen samotné křestní jméno Georgius, dále něm. podobu Georg Wylmschwerer a monogramy GS a GW, zemř. po 1531) tiskař jednoty bratrské a autor několika duchovních písní zařazených do tzv. Šamotulského kancionálu, který tiskl Alexandr Oujezdecký 1560-1561. Štyrsa pocházel z Ústí nad Orlicí. Lze předpokládat, že knihtiskařskému řemeslu se vyučil za hranicemi Čech. V roce 1521 s podporou biskupa Lukáše Pražského a finanční pomocí bratrského sboru založil v Mladé Boleslavi tiskárnu, která až do roku 1531 pracovala pro vnitřní potřebu jednoty. Do Štyrsovy tiskárny vplynula část zařízení Oldřicha Velenského z Mnichova, která ještě před několika lety patřila Mikuláši Klaudyánovi a 1521 v Bělé pod Bezdězem nepodlehla ohni. Štyrsova identita je v některých impresech zakryta prenonymem „Georgius“ (poprvé 1523), nebo pomístním označením „Na Podolci“ (1523) a „Na hoře Karmeli“ (1525). Jako signet užíval arabskou čtyřku kreslenou jedním tahem (podobné znamení užívali alchymisté pro borax). Signet býval doplněn písmenem „G“ či iniciálami „GS“, popřípadě křestním jménem „Georgius:“. Z archivních pramenů jednoty bratrské také vyplývá, že Štyrsa provozováním řemesla nijak nezbohatl a tiskárnu opouštěl v dluzích.

Během Štyrsovy éry vyšlo mimo jiné 16 děl biskupa Lukáše Pražského. Jejich typografické ztvárnění je poučeno dosavadní tiskařskou praxí Klaudyánovou a Velenského. Zřetelně se projevuje znalost řemeslných praktik soudobých německých tiskařů stejně jako náklonnost k benátskému dekoru Erharda Ratdolta. Mladoboleslavská dílna tak patří k nejstarším centrům výroby renesanční knihy v Čechách. Na titulních stranách Lukášových traktátů Sepsánie toto učiněné od bratří starších, v němž se vypisuje … o pokušení (Mladá Boleslav 1521) a O puovodu cierkve svaté (Mladá Boleslav 1522, dílo obnoveno polským tiskařem Johannem Friedrichem Dristem 1762 v Královci) přicházejí snad nejstarší známé viněty u nás a v posledně jmenovaném tisku se objevují nadto ještě rané marginálie. Titul Lukášova díla Spis tento o puovodu i o pravdě kněžstvie trojieho (Mladá Boleslav 1522) tiskař opatřil ne zcela ještě běžnou jednolitou bordurou s vegetativními rozvilinami. Bordura vznikla technikou dřevořezu bílé linie. Dalším dokladem této poměrně opožděné recepce módní grafické techniky může být dekor Lukášova traktátu Spis tento o pokání (Mladá Boleslav 1523). Jako novinka pořád ještě u nás působila ztrácející se sazba titulního textu Lukášovy knížky Tento spis o manželstvie učiněn jest (Mladá Boleslav 1523). Aparát složkových (vrstvových) kustodů, jimž bylo opatřeno druhé domácí vydání Lukášovy bratrské konfese Spis dosti činící z víry, kterýžto latinskou řečí Apologia slove (Mladá Boleslav? ca 1524), lze označit za vůbec nejstarší v Čechách.

Významné místo ve Štyrsově produkci zaujímá Nový zákon (Mladá Boleslav 1525). Tak jako Klaudyánova předchozí edice novozákonního textu 1518, tak i Štyrsův tisk samostatné biblické ilustrace postrádal. Obrazová složka je však nadmíru zdařile a v dějinách českého knihtisku až překvapivě originálně nahrazena iniciálami. K některým se v dominantní roli přimyká postava evangelisty, u jiných je korpus písmene doplněn neurčitou figurou anebo akantovými rozvilinami. Počátek Matoušova evangelia uzavírá jednoduchý rámec ovinutý nápisovou páskou, na níž čteme jména Kristova rodokmenu. Páska začíná v pravém spodním rohu strany. Odtud je virtuózně vinuta oběma směry až do protilehlé iniciály K(nihy). Střed iniciály je vyplněn postavou sv. Matouše, v jehož blízkosti není zobrazen anděl, nýbrž kráčející posel s holí a mošnou. Štyrsa vyrobil Nový zákon ve dvou verzích, a to reprezentativně s natištěnými iniciálami a levněji bez iniciál. Litomyšlský tiskař Matouš Václav Březina použil roku 1643 neprodané zbytky nákladu obou verzí k sestavení mixtních kompletů, jimž přitiskl a vlepil vlastní titulní list. Tento způsob uvedení starého díla do oběhu byl jistěže pracný, avšak obchodně prozřetelný, neboť české novozákonní texty z volného prodeje během 17. století již dávno zmizely (předposlední edici pořídil 1597 Daniel Adam z Veleslavína a poslední 1601 Tiskárna bratrská). Proto se Březinovo obálkové vydání Nového zákona (Litomyšl 1643) hodnotí jako zajímavý doklad tiskařské a knihkupecké šetrnosti.

Bordura z roku 1523 kopírovaná pro Michnovu Loutnu českou (Praha 1653). Vlevo Lukáš: Spis tento o pokání (Mladá Boleslav, Jiřík Štyrsa 1523). Titulní strana s bordurou pořízenou dřevořezem bílé linie. Bordura ze stylizovaných delfínů, portálu a vřezané latinské gnómy je nad štítkem s letopočtem 1523 opatřena Štyrsovými iniciálami GS a jeho značkou. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR III 16/2. Vpravo Michna z Otradovic, Adam: Loutna česká (Praha, Tiskárna jezuitská [faktor neznámý] 1653). Titulní strana s bordurou kopírovanou klasickým dřevořezem, a nadto s vynecháním latinských gnóm, původního letopočtu a Štyrsových iniciál i značky. Repro: Adam Michna z Otradovic, Loutna česká (k vydání připravil M. Horyna), České Budějovice 1984.
Štyrsova iniciála v Münsterově české kosmografii (Praha 1554). Münster, Sebastian: Kozmografia česká (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1554). Detail fol. 578b se starou ilustrační iniciálou P(Oniewadž) z majetku Jiříka Štyrsy. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ II 19.

Posledním dnes známým tiskem Jiříka Štyrsy je nejstarší německý českobratrský kancionál Michaela Weißeho Ein new Gesengbuchlen (Mladá Boleslav 1531). Kancionál představuje vůbec první nototisk prokazatelně domácího původu a zároveň se považuje za snad nejstarší jazykově čistě německý tisk z Čech. Tiskař je v impresu podepsán „Georg Wylmschwerer“ (Štyrsovo rodiště Ústí nad Orlicí = stněm. Wilhelmswerd).

Nástupcem Jiříka Štyrsy se stal Jindřich Šturm. Některé iniciály ještě za Štyrsova života přešly do pražské Tiskárny severinsko-kosořské. Dokládá to mimo jiné iniciála P s kazatelem a dětskými posluchači určená původně pro Lukášův Spis tento o pokání (Mladá Boleslav 1523) a opakující se v Münsterově Kozmografii české (Praha 1554). Písmové sady Štyrsových iniciál lze vystopovat také u Alexandra Oujezdeckého, např. v druhém vydání díla Jana Augusty Kniežka tato bez titule jest o tomto, jest-li to pravda, by to člověk jistotně věděti mohl, že spasen bude (Litomyšl 1535?). Jeden ze Štyrsových signetů s párem mořských mužů otiskl ve funkci koncové viněty přinejmenším 1580 Burian Valda a od 1637 ho jako svou značku užíval Václav Vokál v Trenčíně.

Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Počátky publikační činnosti Jednoty bratrské. Acta Comeniana et historica 21, 1962, s. 44-60; BOHATCOVÁ, M.: Výtvarná koncepce prvních bratrských biblických tisků (Nový zákon Klaudyanův 1518 a Štyrsův 1525). Z kralické tvrze 11, 1984, s. 14-25; FIALOVÁ, Vl.: Bratrské tisky, jejich impresoři a nález liter v Kralicích. In: Knihtisk a Univerzita Karlova (red. L. Vebr). Praha 1972, s. 99-145; HOBERG, M.: Die Gesangbuchillustration des 16. Jahrhunderts. Ein Beitrag zum Problem Reformation und Kunst. Strasbourg 1933; HOBL, Ant.: O nejstarších impresorech mladoboleslavských a jejich tisku. Mladá Boleslav 1927; MOLNÁR, A.: Bratr Lukáš. Praha 1948; TOBOLKA, Zd. V. (ed.): Michaela Weisseho Ein new Gesengbuchlen z r. 1531 a jeho tiskař Jiří Štyrsa. Monumenta Bohemiae typographica 10. Praha 1931.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 455; CHYBA 273 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 278-279. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.