Kniha tištěná

Z Encyklopedie knihy

Kniha tištěná (všeslov. výraz přejatý buď z asyr. kunukku = pečeť, anebo z čín. king = kniha, angl. printed book, fr. livre imprimé, něm. gedrucktes Buch) historicky vzniklý způsob fixace textového a obrazového sdělení a v určitém slova smyslu také synonymum literárního díla. Jakožto produkt knihtisku je kniha nejdůležitějším prostředkem masové komunikace, vědecké a technické informace a způsobem šíření uměleckých děl. Vedle časopisů, novin a jednolistů je specifickou formou vydání kodexového typu. Dle počtu bibliografických jednotek má podobu monografie nebo konvolutu. Jedna bibliografická jednotka realizovaná v několika knihách se nazývá svazkové dílo.

Výroba a distribuce knihy závisí jako u málokterého jiného řemesla na účelném propojení několika řemeslných a uměleckých profesí (výroba papíru, písmolijectví, autor textu, ilustrátor, sazeč, korektor, tiskař, knihvazač) a specifických živností (nakladatel a knihkupec). Zdánlivě autonomní prvky (text, sazba, dekor, ilustrace) však v procesu typografie a s podporou knihařské práce vytvářejí kompoziční celek, jehož funkční, technologické a estetické principy se na každém stupni vývoje přizpůsobují sociálním, výrobním, uměleckým i komerčním faktorům. Vše ukazuje k tomu, že tištěná kniha jako prostředek komunikace a jako krásný předmět muzejní či sběratelské povahy přežije následující staletí navzdory tlaku elektronických médií.

Středověká rukopisná kniha se vyvíjela z pozdně antického kodexu velmi pomalu. První skok ve vývoji znamenal až nástup knihtisku. Nový způsob rozmnožování byl sice ve srovnání s tradičním opisováním neporovnatelně rychlejší, nicméně i nová technologie, poučená na limitech průkopnických blokových knih, byla velmi zdlouhavá a náročná. Je přirozené, že nejstarší prvotisky imitovaly rukopisně šířené a iluminované texty, které byly jak pro rozvíjející se knihtisk, tak pro konzervativní publikum vzorem a měřítkem estetických kvalit. Přitom nešlo jen o závislost tiskového písma na morfologii písma psaného, ale i o tiskovou látku (část leckterého nákladu vznikala ještě na pergamenu) a hlavně o značnou míru dodatečných zásahů (vizualizace sazby byla individuálním dílem rubrikátora, liniový dřevořez zdokonalovali iluminátoři a koloristé).

Tištěná produkce se od rukopisných vzorů postupně oprošťovala již během závěrečné třetiny 15. století. Proces emancipace záležel v unifikované typografii. Základy typografického obrazce dvoustrany jako graficko-optického celku položil Johann Gutenberg. Jeho unifikace zrcadla sazby pak dovolila změnit techniku četby a zrakové vnímání urychlit. Grafickou konstrukci knihy jako celku kodifikovaly až generace německých a italských tiskařů 70. let. V té době technika sazby a spolupráce mezi tiskárnou a knihařem vyspěly již natolik, že oba výrobní procesy potřebovaly určité jednotící prvky, které vizualizovaly vnitřní strukturu knihy a následně tak prospěly i čtenářskému procesu (číslování listů, kustod, norma, reprezentanta, signatura archová, záhlaví). Účelným využitím repertoáru tiskového písma, propojením sazby s dekorem a ilustrací, zavedením titulního listu a rozrůzněním knižních formátů vzrostly utilitární funkce knihy a dodatečné rukodělné zásahy iluminátora, koloristy a rubrikátora se staly zbytečnými.

Renesanční a humanističtí sazeči, vedení principy střídmosti, účelnosti a důslednosti, minimalizovali počet uzuálních zkratek v textu. Tiskárny ustálily vnitřní strukturu starých tisků (začátek a konec vyhradily rámcovým částem) a v souladu s literární typologií a žánrovou strukturou zahájily typizaci knižního zboží (kupř. kvartový formát se stal atributem novinového letáku). Harmonie jako ideál antické estetiky ožila v renesanci grafickou a výtvarnou syntézou dekoru, písma, ilustrací a případně i knižní vazby. Další vývoj tištěné knihy, pronikavěji ovlivněný jen klasicistní puristickou typografií, až do vstupu průmyslové revoluce na počátku 19. století k těmto historickým základům nepřinesl v podstatě nic nového.



Lit.: ANUŠKIN, A. I.: Tajny staropečatnoj knigi. Poiski, nachodki, zagadki. Simferopol’ 1972; ARNOLD, W.-DITTRICH, W.-ZELLER, B. (edd.): Die Erforschung der Buch- und Bibliotheksgeschichte in Deutschland. Wiesbaden 1987; BARBERI, Fr.: Profilo storico del libro. Roma 1985; BARTÁK, J.-KRAUS, Vl.: Typografové 1468-1939. Praha 1996; BIEŃKOWSKA, B.-CHAMERSKA, H.: Zarys dziejów książky. Warszawa 1987; BOCKWITZ, H. H.: Beiträge zur Kulturgeschichte des Buches. Leipzig 1956; BÖDEKER, H. E. (ed.): Histoires du livre: nouvelles orientations. Actes du colloque du 6 et 7 septembre 1990 Göttingen. Paris 1995; BOHATCOVÁ, M. (a kol.): Česká kniha v proměnách staletí. Praha 1990; BOHATTA, H.: Einführung in die Buchkunde. Ein Handbuch für Bibliothekare, Bücherliebhaber und Antiquare. Wien 1927; BOROVSKÝ, Fr. A.: Tištěná kniha a její vnitřní výzdoba. Praha 1903; CARTER, J.-MUIR, P. H.: Bücher, die die Welt verändern. München 1968; CORSTEN, S.: Untersuchungen zum Buch- und Bibliothekswesen. Frankfurt/M. 1988; DAHL, S.: Geschichte des Buches. Leipzig 1941; DOLENSKÝ, Ant. (red.): Knižní kultura doby staré i nové. Praha 1926; DOMAŃSKI, J.: Tekst jako uobecnienie. Szkic z dziejów myśli o piśmie i książce. Warszawa 1992; FEBVRE, L.-MARTIN, H. J.: L’apparition du livre. Paris 1971; FUNKE, Fr.: Buch und Gesellschaft. Rundgang durch die ständige Ausstellung des Deutschen Buch- und Schriftmuseums der Deutschen Bücherei. Leipzig 1984; FUNKE, Fr.: Buchkunde. Ein Überblick über die Geschichte des Buch- und Schriftwesens. Leipzig 1959 (6. vyd. München 1998); GECK, E. (ed.): Das Wort der Meister. Bekenntnisse zu Schrift und Druck aus fünf Jahrhunderten. Berlin-Frankfurt/M. 1966; GERČUK, J.: Chudožestvennaja struktura knigi. Moskva 1984; HELLINGA, L.: Das Buch des 15. Jahrhunderts im Übergang von der Handschrift zum Buchdruck. Gutenberg-Jahrbuch 1998, s. 49-55; HELLINGA, L.-HÄRTEL, H. (edd.): Buch und Text im 15. Jahrhundert. Arbeitsgespräch in der Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel vom 1.-3. März 1978. Hamburg 1981; HILLER, H.: Zur Sozialgeschichte von Buch und Buchhandel. Bonn 1966; HINDMANN, S. L. (ed.): Printing the written word. The social history of books, ca 1450-1520. Ithaca 1991; HIRSCH, R.: Printing, selling, reading. Wiesbaden 1967; HORÁK, Fr.: Dějiny písma, knihy a knihtisku. Praha 1957 (Výzkumný osvětový ústav, rozmn.); HORÁK, Fr.: Zametki o metodach izučenija istorii knigopečatanija. In: Kniga i grafika. Moskva 1972, s. 13-18; HORODISCH, A.: The book and the printing press in printer’s marks of the fifteenth and sixteenth centuries. Amsterdam 1977; JOHNS, A.: The nature of the book. Chicago 1998; JOHNSON, Al. F.: Selected essays on books and printing (ed. by Percy H. Muir). Amsterdam 1970; KNEIDL, P.: Tschechische Buchkultur nach 1454. Marginalie 60, 1975, s. 45-57; KNEIDL, P.: Z historie evropské knihy. Po stopách knih, knihtisku a knihoven. Praha 1989; KOHÚT, L.: Kapitoly z výtvarných dejín knihy. Bratislava 1970; KOHÚT, L.: Typografická úprava knihy. Martin 1960; KOPECKÝ, M.: Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků. Praha 1978; KUNZE, H.: Das große Buch vom Buch. Eine Geschichte des Buches und des Buchgewerbes von den Anfängen bis heute, vorgestellt in Wort und Bild. Berlin 1983; LANGE, W. H.: Das Buch im Wandel der Zeiten. Berlin 1941; LEVARIE, N.: The art & history of books. New York 1968 (repr. New Castle DE 1995); LJACHOV, V. N.: Nástin teorie knižního umění. Praha 1975; McMURTRIE, D.: The book; the story of printing and bookmaking. New York 1943; MORISON, St.-DAY, K.: The typographic book. London 1963; NEDDERMEYER, U.: Von der Handschrift zum gedruckten Buch. Wiesbaden 1998; OLSCHKI, L. S.: Incunables illustrés imitant les manuscrits. Le passage du manuscrit au livre imprimé. Florence 1914; PRESSER, H.: Das Buch vom Buch. 5000 Jahre Buchgeschichte. Bremen 1962 (repr. Hannover 1978); RÖTTINGER, H.: Das alte Buch und seine Ausstattung vom 15. bis zum 19. Jahrhundert. Buchdruck, Buchschmuck und Einbände. Wien 1915; SCHMIDT, W.: Vom Wesen des Buches. Gutenberg-Jahrbuch 1952, s. 197-208; SCHOTTENLOHER, K.: Bücher bewegten die Welt. Eine kulturgeschichte des Buches. Bd. 1-2. Stuttgart 1968; SCHULZ, H. F.: Das Schicksal der Bücher und der Buchhandel. Berlin 1960; STEINMANN, M.: Von der Handschrift zur Druckschrift der Renaissance. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1 (hrsg. von B. Tiemann). Hamburg 1995, s. 203-264; SZWEJKOWSKA, H.: Książka drukowana XV-XVIII wieku. Zarys historyczny. Wrocław 1983; ŠMEJKALOVÁ, J.: Kniha. Brno 2000; TIEMANN, B. (ed.): Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1-2. Hamburg 1995-1999; TOBOLKA, Zd. V.: Kniha. Její vznik, vývoj a rozbor. Praha 1949; TRAPP, J. B. (ed.): Manuscripts in the fifty years after the invention of printing. London 1983; VERVLIET, H. D. L. (ed.): Liber librorum. 5000 Jahre Buchkunst. Genf 1973; WIDMANN, H.: Kontinuität und Wandel in der Herstellung des Buches. Archiv für Geschichte des Buchwesens 10, 1970, s. XXXV-XLVIII; ZACHRISSON, B.: Studia nad czytelnością druku. Warszawa 1970; ZBIERSKI, T.: Semiotyka książki. (Wrocław) 1978.

Lex.: BIRKENMAJER, A.-KOCOWSKI, Br.-TRZYNADLOWSKI, J. (a kol.): Encyklopedia wiedzy o książce. Wrocław-Warszawa-Kraków 1971; CARTER, J.: ABC for book collectors. London 1966; CORSTEN, S.-PFLUG, G.-SCHMIDT-KÜNSEMÜLLER, Fr. A.-BISCHOFF, B. (edd.): Lexikon des gesamten Buchwesens. Zweite, völlig neubearbeitete Auflage. Bd. 1-. Stuttgart 1985-; DANSTEN, E.-NIELSEN, L.-BIRKENLUNF, P. (edd.): Nordisk leksikon for bogvaesen. Vol. 1-3. København 1949-1962; GLAISTER, G. A.: Encyclopedia of the book. New Castle (DE) 2001; GRUBACIĆ, K.: Enciklopedijski leksikon bibliotekarstva. Sarajevo 1964; HILLER, H.: Wörterbuch des Buches. Frankfurt/M. 1980; KIRCHNER, J. (ed.): Das Lexikon des Buchwesens. Bd. 1-2 Text, 3-4 Bilderatlas. Stuttgart 1952-1956; KUNZE, H.-RÜCKL, G.: Lexikon des Bibliothekswesens. Leipzig 1969 (repr. 1974-1975); LÖFFLER-KIRCHNER, J.-OLBRICH, W. (edd.): Lexikon des gesamten Buchwesens. Band 1-3. Leipzig 1935-1937; MILKAU, F.-LEYH, G.: Handbuch der Bibliothekswissenschaft. Bd. 1-4. Wiesbaden 1952-1961; WALTHER, K. Kl. (ed.): Lexikon der Buchkunst und Bibliophilie. Leipzig 1987.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.