Johann Haller

Hallerovo vydání spekulativního traktátu o dešťových mracích (Kraków 1519). Islza, Jacobus: Opusculum aurei tractatuli in astrologicis de pluviis ventis (Kraków, [Florian Ungler] in edibus domini Ioannis Haller 1519). Titulní strana s raně renesanční bordurou Baldungova typu (nahoře v bílém štítku Hallerův vydavatelský signet). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AG IX 74/4.

Johann Haller (též H. Jan, 1467-1525) bohatý kupec, nakladatel, tiskař a majitel ruční papírny v Prądniku poblíž Krakova. Pocházel z Německa a roku 1482 byl imatrikulován na univerzitě v Krakově, kde 1491 získal měšťanství. Zpočátku obchodoval jen s vínem a od 1494 se věnoval také nakladatelské činnosti. Byl ve spojení s norimberským tiskařem Georgem Stuchsem, lipským Wolfgangem Stöckelem či benátským Aldem Manuziem, kteří v Hallerově režii vyráběli liturgickou literaturu. Aby se knihtiskařské činnosti přiblížil ještě více, pozval do svého domu vynikajícího bavorského řemeslníka Kaspara Hochfedera (zemř. ca 1517), který předtím tiskl 1491-1498 v Norimberku a 1498-1501 v Metách. Hochfeder byl u Hallera zaměstnán 1503-1505. Rotundou vzdělal asi 34 latinských publikací, z nichž většina ještě náležela ke středověkému písemnictví. K výrobně nejstarším patří Aristotelova Lectura veteris artis (Kraków 1503). Titulní stranu zdobí Hochfederův signet, složený z erbů Polska, Litvy a Krakova. Nejobsáhlejším dílem je však Missale secundum chorum et usum kathedralis Wratislaviensis (Kraków 1505), jehož některé exempláře byly vyrobeny cele na pergamenu. V iniciále K(yrie) se nachází písmenný signet nakladatele Hallera.

Od roku 1505 se Haller v impresech prezentuje též jako tiskař, ale poněvadž nebyl vyučen, je pravděpodobné, že Hochfeder ještě nějaký čas zůstal po jeho boku (mezi 1508-1517 ho však znovu zastihujeme v Metách). Funkci výkonného tiskaře Hallerovy krakovské dílny tak zastávali 1508-1512 Němec Wolfgang Lern (zemř. 1538/43), 1513-1520 Florian Ungler aj. Haller původní Hochfederovo zařízení rozhojnil. Na počátku nové etapy „in edibus Johannis Haller“ objevilo se vůbec první zřízení zemské Království polského, které pod názvem Commune inclyti Polonie Regni privilegium (Kraków 1506) sestavil Jan Łaski, odtud též obecně Statuta Łaskiego. K sazbě posloužila dle očekávání opět rotunda. Do latinského textu byl inkorporován hymnus „Bogurodzica“, který po Elyanově pokusu 1475 představuje druhou nejstarší polsky tištěnou pasáž. Statuta jsou doplněna třemi dřevořezy, z nichž poslední (zasedání sněmu) je typově shodný s ilustracemi mladší právnické produkce Čech a Moravy. Rotunda však nebyla jediným tiskovým písmem Hallerovy dílny. Proevropsky orientovaný Haller, tak jako několik let před ním Ungler, patřil totiž od 1515 k propagátorům antikvy. Ta se písmovým řezem velmi blíží Ruschově štrasburské adaptaci antikvy předjensonovského typu. Sloužila ovšem pouze textům latinským, např. Ciceronův spisek Laelius sive De amititia (Kraków 1515).

Jinak se Haller až do konce života přidržoval osvědčeného edičního schématu přimknutého k poptávce katolických institucí (roku 1508 kupříkladu vydal nejstarší polský odpustkový list). V tom také tkví rozdíl mezi ním a mladším souputníkem Hieronimem Wietorem, který se u Hallera sice vyučil, ale realizoval již program národního humanismu. Posilu při vydávání polskojazyčných textů Wietor přitom nalezl ve fraktuře Schönspergerova typu, kterou do Polska uvedl právě Haller, leč tehdy ještě jen pro edice latinské, např. Matthias de Miechów Descriptio Sarmatiarum (Kraków 1521).

Lit.: BŁOŃSKA, M.: Kasper Hochfeder 1503-1505. In: Polonia typographica saeculi sedecimi (red. A. Kawecka-Gryczowa), vol. 1. Wrocław 1968; BUŁHAK, H.: Miscellanea bibliographica: druki krakowskie XVI w. Jan Haller. Biuletyn Biblioteki Jagiellońskiej 41, 1991, s. 73-80 a 45, 1995, s. 43-45; BUŁHAK, H.: Miscellanea bibliographica: druki krakowskie XVI wieku. Kasper Hochfeder. Jan Haller. Florian Ungler. Biuletyn Biblioteki Jagiellońskiej 46, 1996, s. 37-45; BUŁHAK, H.: Miscellanea bibliographica: druki krakowskie XVI wieku. Wolfgang Lern. Jan Haller. Biuletyn Biblioteki Jagiellońskiej 47, 1997, s. 31-39; JUDA, M.: Pismo drukowane w Polsce XV-XVIII wieku. Lublin 2001; KAPEŁUŚ, H.: Jan Haller 1505-1525. In: Polonia typographica saeculi sedecimi (red. A. Kawecka-Gryczowa), vol. 2, 4. Wrocław 1962-1963; SERUGA, J.: Jan Haller, wydawca i drukarz krakowski (1464-1525). Kraków 1933; VEKENE, E. van der: Kaspar Hochfeder. Ein europäischer Drucker des 15. und 16. Jahrhunderts. Eine druckgeschichtliche Untersuchung. Baden-Baden 1974 (a k tomu rec. J. Pirożyńského v Rocznik Biblioteki narodowej 11, 1975, s. 399-410); WYDRA, W.-RZEPKA, W. R.: Niesamoistne drukowane teksty polskie sprzed roku 1521 i ich znaczenie dla historii drukarstwa i języka polskiego. In: Dawna książka i kultura. Materiały międzynarodowej sesji naukowej z okazji pięćsetlecia sztuki drukarskiej w Polsce (red. S. Grzeszczuk a A. Kawecka-Gryczowa). Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1975, s. 263-288.

Lex.: CLAVIS 370 (Haller) a 375 (Hochfeder); GELDNER 1. 180-181 a 259-261 (Hochfeder); KAWECKA-GRYCZOVA (et al.) 1/1. 44-62 (Haller), 62-68 (Hochfeder) a 116-117 (Lern).