Cena knihy

Z Encyklopedie knihy

Cena knihy (angl. book price, fr. prix de livre, něm. Buchpreis) oproti ručnímu opisování textů si znatelný pokles finančních nákladů vynutily již mechanicky rozmnožované prvotisky. Vznik skutečného knižního trhu v 70. letech 15. století pak prvotisky ve srovnání s polovinou století zlevnil ještě o polovinu. Obecně se tak připouští, že prodejní cena tehdejších tiskovin klesla až na pětinu ceny rukopisné produkce.

Do výrobní ceny tisku se promítala zejména flexibilní cena papíru. Náklady na papír dosahovaly více než 20% celkových výdajů. Pokud byl k tisku zvolen pergamen, náklady se mohly zvýšit až dvacektrát. Roli hrál pochopitelně počet potištěných archů, formát, množství sazby a zvolený písmový stupeň, počet korektur i množství dekoru a ilustrací (a s nimi spjaté dodavatelské práce při tisku z hloubky a tisku z plochy). Cena knihy tedy záležela na náročnosti typografie neboli souhrnu umělecko-řemeslných postupů a prostředků povyšujících tištěné médium na estetický artefakt. Vedle toho přicházely též náklady na případné dílenské kolorování a výrobu knižní vazby. Obě fakultativní činnosti mohly navýšit tiskárenskou cenu o 100 i více procent. Nejdražší položku však představovala obvykle sazba. Stál-li v Praze roku 1678 rys neklíženého knihtiskového papíru (500 archů) 1 zl. 30 kr., pak cena tohoto rysu potištěného pouze nejběžnějším garmondem se zvýšila na 5 zl. 30 kr. a u drobného petitu vzrostla až na 8 zl. 30 kr. (Monika Koldová). Samotná garmondová sazba rozsahu jednoho archu byla v Praze 1772-1773 oceněna 3 zl. a arch petitové sazby stál 6 zl. (Vít Hůlka).

Prodejní cena vždy kalkulovala s eventuálním ziskem tiskaře. Míra zisku přitom závisela na prestiži tiskárny, konkurenci i na literárních kvalitách publikovaného textu. Prvořadým faktorem byla však výše nákladu. Má se zato, že rentabilní výroba docela běžné publikace počítala v 16. století nejméně s 300-400 exempláři a o dvě stě let později díky vyšší technické úrovni řemesla již jen se 70-80, které, byly-li prodány, zaplatily celý náklad. Prodejní cenu však ovlivňovala také obecná politická a ekonomická situace i atmosféra čtenářské obce. Nejzřetelněji se tyto vlivy projevily na trhu mezi polovinou 17. a polovinou 18. století, kdy knižní zboží ve srovnání s 16. stoletím podražilo zhruba sedmkrát, a nadto nemělo ani optimální odbyt. Vedle výrobní a prodejní ceny je třeba odlišovat ještě směnnou hodnotu knihy, která silně kolísala v závislosti na podmínkách transakce a která se od někdejší prodejní ceny výrazně lišila jak směrem nahoru, tak dolů. Jiný typ představovala cena antikvární, subskripční, nebo cena tvořená na aukcích.

Průzkum cenové úrovně knižního zboží je silně ztěžován proměnlivostí peněžních měn a nahodilostí dochovaných údajů (nakladatelská a knihkupecká nabídka, dodatečné vpisky v exemplářích, účetní knihy výrobců či distributorů a jiné archivní materiály). Ceny se až do závěru 18. století v publikacích nezveřejňovaly. Jen zřídkakdy čteme obecné reklamní fráze typu „v městě převelikém Praze koupíš tyto kniežky nedraze“. Tak si zaveršoval Mikuláš Konáč z Hodiškova v explicitu Husova spisu Dvanácti článkuo víry křesťanské obecné … výkladové (Praha 1520). Z archivních materiálů je kupříkladu známo, že pergamenový exemplář středověkého slovníku Johanna Balba Catholicon (Mainz? ca 1469) se prodával za 41 guldenů (to byl dle Hanse Widmanna roční plat lékaře nebo cena 13 oslů). Z 300 exemplářů Sensenschmidtova Missale Frisingense (Freising 1487) bylo 50 vyrobeno na pergamenu a stálo 13 1/2 guldenů, zbytek tištěný na papíru se prodával za 3 1/2 guldenu.

Z historie knihtisku v Čechách kupříkladu víme, že objemná Münsterova Kozmografia česká (Praha 1554), jejíž výrobu zajišťovala Tiskárna severinsko-kosořská s nakladatelskou pomocí administrátora pražského arcibiskupství Jana z Púchova a několika českých pánů a rytířů, stála 2-3 kopy grošů míšeňských. Melantrichův ilustrovaný tisk Mattioliho Herbáře jinak Bylináře (Praha 1562) reprezentoval 4 kopy míšeňských grošů a dvoudílná Ferova Postila aneb Kázání evangelistské pravdy (Praha 1574-1575) byla o půl kopy dražší. Prodejní cenu druhého vydání Herbáře z roku 1596 stanovil Daniel Adam z Veleslavína na 6 kop grošů míšeňských (nevázaný exemplář stál 5 kop). Pro srovnání lze uvést, že za vola se platilo asi 15 kop a výstavný dům v Praze bylo možno pořídit nejméně za 800 kop grošů. Osmidílná Biblia sacra hebraice, chaldaice, graece et latine neboli Polyglota antverpská (Antwerpen 1569-1573), vyšlá z dílny Christopha Plantina, měla náklad 1.200 výtisků na papíru a 13 na pergamenu. Cena papírových výtisků se lišila kvalitou papíru (exemplář Polygloty na nejlepším papíru stál 200 florenů a na nejlevnějším 70 florenů).

Tvorbu cen ovlivňovala také konkurence knižního zboží dováženého z ciziny. Například z Německa importované Cochemovy modlitební knihy se v Čechách a na Moravě prodávaly kolem roku 1700 zhruba za 1 zl. 30 kr. Domácí privilegovaný tiskař František Ignác Sinapi musel proto srovnatelně vypravené překlady nabízet levněji. Cochemova Velká štěpná zahrada (Brno 1700) stála jen 45 kr. Jak na tvorbu cen vedle přímých nákladů působily také mimoekonomické aspekty (jazyk a žánr), dokreslí několik dalších soudobých údajů: dvoudílná ilustrovaná Bible česká řečená Svatováclavská (1677-1715) stála 16 zl., sedmnáctisvazková Schallerova Topographie des Königreichs Böhmen (Praha-Wien 1785-1791) stála 8 zl., Beckovského Poselkyně starých příběhův českých (Praha 1700), obsahující více než 1.000 stran, měla cenu 4 zl. 30 kr., Komenského Labyrint světa a ráj srdce (Praha 1782) o 261 stranách byl nabízen za pouhých 24 kr., Thámovy Básně v řeči vázané (Praha 1785) o 160 stranách dokonce za 20 kr.

Od konce 18. století se prodejní ceny počaly publikovat přímo v tiskařských výrobcích. K tomu sloužily nejprve proužky papíru vlepované nad impresum titulní strany, např. text „Koštuje s malým Katechismusem nevázaný … 3 1/2 kr. Svázaný s kužním hřbetem … 7 kr.“ čteme v některých exemplářích učebnice ABC aneb Slabikář, z kterýho se dítky mají učiti písmeny znáti (Brno 1786). Údajům o cenách, propojeným s nakladatelskou a knihkupeckou informací, byl vyhrazen též rub titulního listu, např. text „Prodává se za 48 kr. na král. Starém hlavním Městě pražském v ulici Liliové v starém Waldštejnským domě Nro 486. u pána Antonína Lully, měštěnína a kapselmochra“ v knize Josefa Antonína Janiše Oučenlivé spravování včel pro obecného krajana v Království českém (Praha 1789). Během 19. století finanční výdaje na pořízení papíru silně kolísaly, a skladová cena se často měnila. Proto zadní strana obálky nesla razítkovou číslici vyjadřující počet potištěných archů, dle níž bylo možno prodejní cenu snáze korigovat.


Lit.: CLEMEN, O.: Die Bücherpreise um 1520. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 147-151; ENGELSING, R.: Festpreise im europäischen Buchhandel des 15., 16. und 17. Jahrhunderts. In: Schmollers Jahrbuch für Wirtschafts- und Sozialwissenschafften 91, 1971, s. 21-35; HONL, I.: Co stála největší česká kniha? Ročenka československých knihtiskařů 18, 1935, s. 51-55; HŮLKA, V.: Dva vzorníky pražských tiskáren z počátku XVIII. století. Grafická práce 2, 1928, s. 5-11; KOLDOVÁ, M.: Jezuitská tiskárna v Praze (1635-1773) na základě archivních pramenů ze Státního ústředního archivu. Praha 2003 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); KRIEG, W.: Materialien zu einer Entwicklungsgeschichte der Bücher-Preise und des Autoren-Honorars vom 15. bis zum 20. Jahrhundert. Nebst einem Anhange: Kleine Notizen zur Auflagengeschichte der Bücher im 15. und 16. Jahrhundert. Wien-Bad Bocklet-Zürich 1953; MONOD, L.: Le prix des estampes anciennes et moderns. Paris 1926 (repr. 1976); POLÁK, K.: Třemi stoletími. Stručné dějiny Státního pedagogického nakladatelství. Praha 1967; PRACHNER, O. G.: The necessity of price maintenance to ensure the free flow books. Delft 1964; ROSENFELD, H.: Bücherpreis, Antiquariatspreis und Einbandpreis im 16. und 17. Jahrhundert. Gutenberg-Jahrbuch 1958, s. 358-363; SEJBAL, J.: Základy peněžního vývoje. Brno 1997; ŠMAHEL, Fr.: Ceny rukopisných knih v Čechách do roku 1500. Sborník historický 14, 1966, s. 26-45; URBAN, W.: Ceny książek w Polsce XVI-XVII w. Biuletyn Biblioteki Jagiellońskiej 46, 1996, s. 61-67; VINCENTZ, F.: Die Entwicklung der deutschen Bücherpreise. Börsenblatt für den Deutschen Buchhandel (Frankfurter Ausgabe) 14, 1958, s. 253-291; WIDMANN, H.: Geschichte des Buchhandels vom Altertum bis zur Gegenwart. Teil 1-2. Wiesbaden 1975; WINTER, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. věku. Praha 1913; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.