Michael Peterle st.
Michael Peterle st. (též Petrle, 1537-1588) malíř, dřevořezáč a nejstarší člen rodiny tiskařů působící v Praze na přelomu 16. a 17. století. Pocházel ze saského Annaberku. Briefmalerem a dřevořezáčem se vyučil v Lipsku a Norimberku. Do Prahy se přistěhoval nejpozději roku 1562. Dokládá to vzácně zachovaný pohled na hlavní město z Petřína s nápadně řezaným názvem Praga Bohemiae metropolis accuratissime expressa 1562 (Praha 1562). Uvádí se, že panoráma vzniklo u příležitosti korunovace Maxmilána II. na českého krále. Podlouhlý jednolist byl tištěn z 10 štočků a namísto impresa uvádí „Excusum Pragae sumptu Joannis Capri et Michaelis Peterle“. Obecně se předpokládá, že řezáčem byl Peterle a že tiskařské práce konal Jan Kozel st. (lat. Caper). Panoráma je dochováno pouze ve dvou různě oříznutých exemplářích (vratislavský o rozměrech 600 x 1.920 mm je kolorovaný, stockholmský 557 x 1.695 jen černo-bílý a s odstřiženým nadpisem).
Roku 1565 přijal Peterle členství v cechu pražských malířů (dva doklady dvorských zakázek z let 1567 a 1577 eviduje Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen). Jako tiskař je dle Josefa Wünsche poprvé doložen 1568, a to sedmilistovým albem polopostav Maxmiliána II. a šesti kurfiřtů. Dřevořezové portréty vytvořené Donatem Hübschmannem tu doprovází impresum „Gedruckt zu Prag bey Michael Peterle mit Rö: Kay: May: Freiheit nit nach zu drucken“. Z počátečního desetiletí pražských aktivit Peterleho je ovšem znám také dluh blíže neznámému papírníkovi za zboží odebrané ca 1571. Ačkoli byl papír s největší pravděpodobností určen na knihtiskařskou činnost, existence tiskárny je dnes doložena až během 1572-1588. Okolo 1575 uzavřel Peterle obchodní partnerství s pražským knihkupcem a knihařem Janem Bognerem (též Bognar, činný od 1571), který měl prodejní stánek ve Vladislavském sále na Hradě. V letech 1578-1579 spolupracoval s Jiřím Černým z Černého Mostu. Oba vytiskli například Kázání křesťanská s krátkými vajklady na všecka evangelia, která latinsky sepsal Friedrich Nausea (Praha 1578). V poslední době Norbert Bachleitner upozornil, že během 80. let si Peterle pronajímal prodejní místo na knižních veletrzích v Linci. Zajímavou zprávu o Peterleho profesních osudech přináší z augsburského Státního archivu též Michael Schilling, když v rámci stanoviska briefmalera Hanse Schultese st. (1542-1619) k paralelní tiskařské činnosti malířů (1585) publikoval i připojený „Verzeichnus der buechtruckher welliche die Truckherey nit gelernet haben“, v němž se na pátém místě jako nevyučený tiskař objevuje „Michel Peterle Briefmaler zue Prag“. Jakkoli v cizině taková forma nekalé soutěže vyvolávala odpor kvalifikovaných tiskařů, o Peterleho případných problémech v Praze zprávy nemáme.
Jádro Peterlovy tiskařské činnosti netvořily jazykově české tituly (asi 25 dnes známých), nýbrž stejně jako u souputníka Jiřího Černého tisky latinské (50) a německé (39). Těžiště přitom spočívalo ve sféře jednolistů. Některé kusy jsou orámovány dekorativními lištami, které se typově i výzdobou křesťanskými Ctnostmi shodují s materiálem Jiřího Jakubova Dačického. Ilustrační štočky jednolistů signatury sice nemají, ale lze předpokládat, že alespoň některé vytvořil sám tiskař. Tak tomu mohlo být hned v Peterleho tiskařské prvotině představované jednolistem Václava Zelotýna z Krásné Hory Pobožné a potřebné napomenutí o uvažování nové té a zázračné hvězdy, kteráž pod hvězdnatostí Kassiopiae … 1572 … se … ukazovala (Praha 1572?). Pravoslav Kneidl v letech 1979-1980 připsal Peterlemu také autorství dřevořezu s výjevem komety a Peterleho tiskárně pak výrobu celého jednolistu Petra Codicilla z Tulechova O hrozné a předivné kometě, kteráž spatřína jest na obloze nebeské … 1577 (Praha? 1577?), v jehož horní polovině se dřevořez nachází. Ačkoli spodní řádky s impresem byly z jednolistu již dříve odstřiženy, Kneidlovu atribuci poněkud koriguje u nás dosud neznámá jazykově německá verze téže Codicillovy zprávy Von einem schrecklichen und wunderbarlichen Cometen, so sich … M.D.Lxxvij. Jahrs am Himmel erzeiget hat (Praha 1577). Pod touto zprávou se v impresu jako tiskař podepsal Jiří Jakubův Dačický. Srovnáním obou vydání zjišťujeme, že dřevořez na české verzi je těžkopádnou kopií Hübschmannova (?) obrázku z německé relace. Poněvadž kopista předloze leckde neporozuměl (změť šrafur namísto znamení Vodnáře), autorství kvalifikovaného řezáče Peterleho nepřipadá v úvahu. Nepravděpodobný je taktéž podíl jeho tiskárny, neboť vyznačovací textura i chlebový švabach českého jednolistu patří jednoznačně Černému, jak ostatně již dříve naznačil Zikmund Winter (1913). Na obdobný případ námětových interferencí českého a německého zpravodajství poukázala již dříve Mirjam Bohatcová (1998).
Dvě verze jednolistové relace o průletu komety 12. listopadu 1577 (Praha 1577?). Vlevo Codicillus z Tulechova, Petr: Von einem schrecklichen und wunderbarlichen Cometen, so sich … M.D.Lxxvij. Jahrs am Himmel erzeiget hat (Praha, Jiří Jakubův Dačický 1577). U nás zřejmě neznámá německá verze s kolorovaným dřevořezem, připisovaným Donatu Hübschmannovi. Unikátní bilderbogen je zachován v konvolutu Hanse Jakoba Wicka (Zentralbibliothek Zürich, sign. PAS II 15/5-6). Repro: B. Weber 2002. Vpravo Codicillus z Tulechova, Petr: O hrozné a předivné kometě, kteráž spatřína jest na obloze nebeské … 1577 (Praha?, Jiří Černý z Černého Mostu? 1577?). Česká verze téže relace. Doprovází ji kolorovaná kopie původního
Dvě verze jednolistové relace o průletu komety 12. listopadu 1577 (Praha 1577?). Vlevo Codicillus z Tulechova, Petr: Von einem schrecklichen und wunderbarlichen Cometen, so sich … M.D.Lxxvij. Jahrs am Himmel erzeiget hat (Praha, Jiří Jakubův Dačický 1577). U nás zřejmě neznámá německá verze s kolorovaným dřevořezem, připisovaným Donatu Hübschmannovi. Unikátní bilderbogen je zachován v konvolutu Hanse Jakoba Wicka (Zentralbibliothek Zürich, sign. PAS II 15/5-6). Repro: B. Weber 2002. Vpravo Codicillus z Tulechova, Petr: O hrozné a předivné kometě, kteráž spatřína jest na obloze nebeské … 1577 (Praha?, Jiří Černý z Černého Mostu? 1577?). Česká verze téže relace. Doprovází ji kolorovaná kopie původního
Naopak o jiných, a bezesporu umělečtějších řezáčských aktivitách, které Peterle vyvíjel paralelně s vlastní typografickou činností, lze uvažovat asi bez námitek. Proto by sem mohlo patřit pět zdařilých technicko-dokumentárních ilustrací na podílovém listu akcionářů kutnohorských dolů Ybrlaufové aneb Auzpejt na starobylých a svobodných Horách Kutnách (Praha 1579?), který je jedním z nejstarších dokladů akcidenčního tisku u nás. Peterlova dřevořezáčská účast se mlčky předpokládá i u dvoumetrového obrazu Deset patriarchuov Kristových Starého zákona až do Noe (Praha 1580), který s doprovodnými verši Hanse Sachse vyšel z peterlovské tiskárny. Šestidílný obraz, jehož typ se německy pojmenovává jako Bilderbogen, je opatřen nadmíru dokonalou kopií figurálních dřevořezů Hanse Sebalda Behama (původní vydání Nürnberg 1530). Mimo to může být Peterle autorem rozměrného Hunyadova portrétu na nedatovaném jednolistu snad z doby okolo roku 1588. Jednolist se považuje za nejstarší projev sazby maďarského textu u nás. Je-li Peterle řezáčem pozoruhodného, ale domácí literaturou nezmiňovaného alba Johanna Melchiora Bocksbergera, lze také jen předpokládat. Knížka o 22 listech nese název Triumph und aigentliche Contrafactur, wie und welcher Gestalt Maxmilian II. mit seinen Söhnen und Brüdern und den Churfürsten auf den Reichstag geritten ist. Durch den berühmten Maler Hans Bocksberger disponirt und gestellt (Praha 1573).
Peterlův maďarský tisk, první u nás (Praha před 1588). Az tekyletes iffyvnak Hvnyadi Lazlonak, Hvnyadi Ianos eoregbik finak kepe (Praha, Michael Peterle st. před 1588). Jednolistová gratulace otci Janosovi a synu Lászlovi Hunyadovým. Dřevořezová postava velmože v kožešinovém plášti se šavlí a palcátem v ruce může být prací tiskaře a formšnajdra Peterleho. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/d (Konvolut Dobřenského č. 382 = fol. 60a).
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Deset patriarchuov Kristových. Bilderbogen čili pás textově-obrazových jednolistů (Praha 1580). Sachs, Hans – Beham, Hans Sebald: Deset patriarchuov Kristových Starého zákona v prvním věku až do Noe (Praha, Michael Peterle st. 1580). Autorem kopií dle Behamových předloh (poprvé Nürnberg 1530) i tiskařem tohoto vydání byl Peterle. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského, č. 6–16 = 9r–19r). Šest dodatečně kolorovaných listů bylo kdysi slepeno a tvořilo pásové leporelo 330 x 2250 mm (dnes rozstříháno a oříznuto): (1) Předmluva. // Adam a žena jeho (dřevořez). První Ctnost Sapientia Moudrost. (2–3) Seth a žena jeho (dřevořez). Dr
Očekávání, že Peterle uplatní ve větší míře své výtvarné aktivity také v knižní typografii, je liché. Většinu knih, jejichž prodej byl ve srovnání s aktuálními jednolisty nejistý a pomalejší, vypravil levně bez ilustrací. Jako příklad ilustrovaných lze uvést mimo jiné Johann Habermann (Avenarius) Vita Christi. Život a celá evangelistská historia o Pánu Ježíši Kristu (Praha 1579), Lukáš Martinovský Der christlichen Jungfrauen Ehrenkräntzlein (Praha 1580) a česky Křesťanských pobožných panen věnček poctivosti (Praha 1581). Peterle byl pravděpodobně prvním tiskařem v Čechách, který si ve srovnání se zahraničím poněkud opožděně troufl na tisk liturgické příručky s notami. Tento nototisk nese název Obsequiale sive Benedictionale, quod agendam appellant secundum ritum et consuetudinem S. Metropolitanae Pragensis Ecclesiae (Praha 1585). Peterleho oválný signet zobrazoval dvě svíce, jednu planoucí, druhou nerozsvícenou, kolem nichž se vinula příznačná devíza „Praeluceamus“ (lat. osvěcujme). Značku si přivlastnil exulant Kryštof Megander, např. Matthias Hoë von Hoënegg Křesťanské a v slovu božím založené zdání (Dresden 1629).
Po otcově smrti převzal tiskárnu stejnojmenný syn Michael Peterle ml. (zemř. 1593). Roku 1590 získal měšťanství na Starém Městě pražském a 1592 se oženil s Ludmilou ze Závořic. Jeho činnost je doložena v letech 1588-1593. Ihned po jeho smrti byla impresa přeformulována „u Ludmily ze Závořic, pozůstalé vdovy po Michalovi Petrlovi“, např. Artikulové tito na sněmu obecném, kterýž držán byl na Hradě pražském léta 1593 (Praha 1593?). O rok později dílna pracovala „typis Peterlinis“, např. Paulus Vincentius Theses philosophicae (Praha 1594). Faktorem tiskárny byl Václav Marin z Jenčic (též Maryn, Wenc. M a G, zemř. 1605). Ludmila Peterlová ze Závořic se za něho provdala roku 1596. Marin (dle Jirečka údajný otec Matěje Pardubského) jako samostatný živnostník podepisoval produkci již od roku 1595 a jeho jméno je s peterlovským typografickým materiálem spjato až do 1602. Byl prvním, kdo v Čechách vytiskl Index librorum prohibitorum cum regulis confectis per Patres à Tridentina synodo delectos (Praha 1596). Když dílna připravovala latinské znění Habermannova ilustrovaného díla Vita Christi, qua continentur integra evangelica historia de Iesu Christo (Praha 1597), sazeč do titulního impresa uvedl překvapivě „excudebat Michael Peterle“ (Kneidl 1995 neuvádí).
V letech 1603-1604 tiskárna pracovala opět pro dědice Peterleho a Marinovo jméno se z produkce už vytratilo. Kupříkladu Sedm kázání o životu věčném synův Božích (Praha 1604), která proslovil německý luterán Lucas Pollio, byla tištěna „v impressí Petrlovské“. Jsou opatřena signetem s hořící svící na stole, kolem níž se na nápisové pásce vine devíza „Luceat lux vestra coram hominibus“ (tuto značku během 1630-1631 užíval exulant Samuel Martinius z Dražova). Roku 1605 tisky podepisovala podruhé ovdovělá Ludmila Marinová z Jenčic (původně Peterlová ze Závořic). Asi 1607 se měla Ludmila provdat potřetí, a to za Jiřího Závětu ze Závětic (1575-1637?), ale Petra Večeřová tuto domněnku starší literatury vyloučila. Část peterlovsko-marinovské tiskárny byla 1610 údajně odprodána Henykovi z Valdštejna do Tiskárny valdštejnské na Dobrovici. Od něho se vybavení dostalo před rokem 1628 ke zmíněnému Meganderovi do Saska. Mimo jiné i takto lze vysvětlit další život obou Peterleho signetů.
Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BACHLEITNER, N.-EYBL, F. M.-FISCHER, E.: Geschichte des Buchhandels in Österreich. Wiesbaden 2000; BOHATCOVÁ, M.: „Hrůzyplný a děsivý úkaz“ na jednolistu Jiřího Nigrina z roku 1571. Documenta Pragensia 17, 1998, s. 145-152; BOHATCOVÁ, M.: Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620. Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1. Od počátků renesance do závěru baroka (věd. red. J. Dvorský). Praha 1989, s. 107-116; BOHATCOVÁ, M.: Signety pražských tiskařů do konce stavovského státu. Knihy a dějiny 3/2, 1996, s. 6-25; BOK, V.: Poznámky a doplňky k produkci pražské tiskárny Michaela Peterla staršího a Michaela Peterla mladšího (1562-1593). Bibliotheca Strahoviensis 3, 1997, s. 125-135; JAHRBUCH der kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses (ed. Ferdinand von Trauttmansdorff-Weinsberg), Bd. 7, Teil 2. Wien 1888, s. CXXIV (Nr. 5070) a CLXIX (Nr. 5370); KAŠPAROVÁ, J.: Křesťanských pobožných panen věnček poctivosti a jeho kodaňské vydání z roku 1614. Knihy a dějiny 3, 1996, s. 1-5; KLIMEŠ, Vl.: Počátky českého a slovenského novinářství. Praha 1955; KNEIDL, P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček. Praha 1983; KNEIDL, P.: Michael Peterle, přední pražský dřevorytec a tiskař 16. století. Bibliotheca Strahoviensis 1, 1995, s. 107-133; KNEIDL, P.: O kometě před čtyřmi sty léty. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 191-194; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; SCHILLING, M.: Bildpublizistik der frühen Neuzeit. Aufgaben und Leistungen des illustrierten Flugblatts in Deutschland bis um 1700. Tübingen 1990; VEČEŘOVÁ, P.: Šumanská tiskárna (1585-1628). Documenta Pragensia monographia 17. Praha 2002; VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930; WEBER, B.: Zeichen der Zeit. Aus den Schatzkammern der Zentralbibliothek Zürich. Zürich 2002; WINTER, Z.: Český průmysl a obchod v XVI. věku. Praha 1913; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909; WÜNSCH, J.: Der Wiener Maler und Formschneider Donat Hübschmann und sein Holzschnittwerk. Die graphischen Künste 36, 1913, s. 1-13.
Lex.: CLAVIS 402 (Marin) a 423 (Peterle); HEJNIC-MARTÍNEK 5. 566 (Závěta); CHYBA 181 (Maryn) a 204 (Peterle); JIREČEK 2. 8 (Marin) a 106 (Petrle); TOMAN 2. 263 (Peterle). = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).
Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.