Pavel Olivetský z Olivetu

Z Encyklopedie knihy

Olivetského rám předmluvy Lukášova Dialogu (Litomyšl? 1520). Lukáš: Dialog, to jest Rozmlúvání Ducha s duší (Litomyšl? Pavel Olivetský z Olivetu 1520). Fol. A2a s počátkem předmluvy a iniciálou C(Zasu). Rám proveden dřevořezem bílé linie (slovo „Przedmluwa“ je otištěno jako xylografie, dole Kristus-Soudce). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR III 16/1.
Pavel Olivetský z Olivetu (též Meziříčský, Pavel z Meziříčí, zemř. 1534) zakladatel rozvětvené rodiny tiskařů působících pro potřeby jednoty bratrské v Čechách a na Moravě takřka po celé 16. století. Pocházel z Litomyšle, kde se jeho tiskárna nacházela v lokalitě zvané Hora Olivetská (in Monte Oliveti), jejíž pojmenování Pavel užíval od 1516 namísto příjmení i jako predikát (Olivetský z Olivetu, též Olivicensis). V Litomyšli tiskl 1504/06-1531 a návazně 1532 v Praze.

Počáteční knihtiskařská činnost Pavla Olivetského je ještě neobratná a vykazuje rysy pomíjejícího gotického slohu. Kupříkladu Černého Spis o nemocech morních (Litomyšl 1506), jehož věcný název je vměstnán do dvou krátkých řádků, doprovází titulní dřevořez vzniklý kopií z kompilace Johanna Wonneckeho von Cube Gart der Gesundheit (Strasbourg? ca 1485-1486). Archaickou typografii vykazuje také Vegiovo beletristické Rozmlouvání Filaléta s Pravdou (Litomyšl 1507), u něhož Mirjam Bohatcová (1962) připouští i tiskařův podíl překladatelský. Úprava tisků Pavla Olivetského se postupně vzdalovala typografickému kánonu druhé poloviny 15. století a zhruba od roku 1514 v ní převládly již prvky zcela renesanční. Dokládá to mimo jiné ústup nápisové textury z titulních stran, užívání ztrácející se sazby a práce s novými lištami a rámy. Častým námětem titulních bordur jsou silně stylizované mořské panny či putti ve funkci štítonošů. Ilustrační dřevořezy portrétního charakteru jsou však užívány ještě bez vyhraněného smyslu pro individuálnost zobrazení. V publikaci Martina Luthera O svobodě křesťanské (Litomyšl 1521) užil Pavel Olivetský poprvé jako signet grafickou značku nepovědomého významu (podobá se otevřené čtyřce čili znamení Jupitera).

Většina z jednačtyřiceti jazykově českých publikací Pavla Olivetského byly bratrské apologie, polemiky a nábožensky nabádavé traktáty z pera Lukáše Pražského. Počátek předmluv rámují lišty připomínající silně repertoár pražské Tiskárny severinsko-kosořské, např. Dialog, to jest Rozmlúvání Ducha s duší (Litomyšl? 1520). Jinak jedinou výzdobu Lukášových textů obstarávají figurálně-vegetativní iniciály vzniklé dřevořezem bílé linie, např. Spis velmi užitečný a potřebný o stavu svobodném a manželském (Litomyšl? 1523). Vedle toho přicházejí Husovy literární práce publikované u nás knihtiskem poprvé, byť s jistým zpožděním za cizinou, totiž Knížky … proti knězi [kuchmistrovi], kterýž pravil a zapřisáhl řka, že Hus horší než který ďábel (Litomyšl 1509) a Sepsání toto o šesti bludích (Litomyšl 1510). Kromě výše zmíněné obrany svobodného rozhodování (1521) se objevuje ještě jeden Lutherův traktát, a to Spis …, v němž ukazuje, co se mu při bratřích zdá za pravé a co za pochybné (Litomyšl 1523). Jeden z exemplářů tohoto Lutherova Spisu je dochován v korekturní podobě (pražská Knihovna Národního muzea, sign. 25 D 33). Olivetský vydával i literaturu lékařskou (Černý 1506). Připravil také zřízení zemské pro Moravu (1516) či kancionál (1519, nedochován). Byl posledním tiskařem v Čechách, který ještě rozšiřoval jednolistové nástěnné kalendářní minuce. Tento poměrně hojně strukturovaný ediční model dále rozvíjeli Jan st. a Šebestián st., synové Pavla Olivetského. Oba se v otcově tiskárně vyučili. Dcera Markéta se vdala za tiskaře Alexandra Oujezdeckého, který po tchánově smrti v litomyšlské tiskárně pokračoval 1534-1545.

Jan Olivetský st. (též z Heřmaní, nesprávně Grosskopf či Hlaváč, zemř. 1547) používal heraldický signet a v některých tiscích 1540-1547 též devízu převzatou od norimberského a plzeňského vydavatele Jana Mantuána Fencla (v latinském znění „Spes mea ex alto“ a v české podobě „Naděje má z výsosti“). Nezůstal v rodné Litomyšli, ale odešel do Olomouce a roku 1538 zde s královským svolením založil nejstarší stálou tiskárnu na Moravě. První dochovanou publikací, která z této moravské dílny vyšla, je knížka lidového čtení Das Testament der zwelf Patriarchen der Sunen Jacobs (Olomouc 1538). Ještě v témže roce úzkou spoluprací s Oujezdeckým vydal oficiální Práva manská (Olomouc-Litomyšl 1538). Výroba obchodně výnosné administrativní a právnické literatury, např. Práva a zřízení Margrabství moravského (Olomouc 1546), i kalendářů krakovských mistrů byla kryta privilegiem uděleným 1545. Tento typ produkce vytvářel pak jistý antipod k ostatním tiskařským aktivitám. Tady šlo jednak o polemiky mezi českými bratry a utrakvisty ohledně ustavení jednotné domácí reformační církve a jednak o překlady protestantské literatury, např. Martin Luther O mši oblaštní (Olomouc 1541) nebo Urban Rhegius Knížka přísah biskupských, doktorských a písařských s vysvětlením jich (Olomouc 1542). Některé polemiky však nemají uvedeno místo tisku, např.: Václav Řezník-Václav Soukeník Listové a psaní kněze Václava (1542), Adam Šturm z Hranic Dialog, to jest Dvou formanuo rozmlouvání (1543?) či Martin Michalec Kázánie o večeři Páně (1544). Starší literatura přitom běžně uvádí, že Jan st. během 1543-1544 působil v Prostějově. Toto místo je uvedeno pouze v explicitu polemiky bratrského exponenta Benedikta Bavorynského Kníha tato jest o pravém náboženství křesťanském (Prostějov 1543).
Olivetského titulní rám pro Bavorynského Kníhu (Prostějov 1543). Bavorynský z Bavoryně a Vlčího Pole, Benedikt: Kníha tato jest o pravém náboženství křesťanském (Prostějov, Jan st. Olivetský z Olivetu 1543). Titulní strana. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR IV 12/1.

Náboženské přesvědčení přivedlo Jana st. k distribuci striktně zakázaných novinových letáků, které se pamfleticky dotýkaly papeže, císaře či Vojtěcha z Pernštejna. Tyto tiskoviny zřejmě pocházely mimo jiné z wittenberské dílny Josefa Kluga, a jen některé snad vznikly i v Janově olomoucké tiskárně (žádný exemplář s jeho jménem jakožto původcem se však dodnes nezachoval). Roku 1547 (asi 20. září) byl Olivetský po vítězství habsburské strany ve šmalkaldské válce za tuto činnost jako jediný domácí tiskař popraven. O rok později vznikl úřední inventář jeho majetku. Ze soupisu vyplývá, že se Jan st. skutečně živil i knihkupectvím a že rozšiřoval poměrně velké množství raných českých překladů knížek lidového čtení. Na skladě měl dokonce ještě 88 exemplářů knížky Tento traktát jest o mládenci, kterýž jsa v štěstí zpychal a svévolně upadl v neštěstí neboli Pán rady (Praha 1505). V roce 1549 koupil tiskařskou část pozůstalosti Alexandr Oujezdecký a odvezl ji do Královce, kde s jeho dílnou splynula.

Šebestián Olivetský st., syn Pavlův a bratr Jana st., měl dle dnešních vědomostí v rodinném podnikání pouze marginální úlohu. Bez uvedení místa tisku je podepsán pouze pod třetí reedicí spisu Lukáše Pražského Dialog, to jest Rozmlúvání Ducha s duší (Litomyšl? 1556). Tiskařsky zpola anonymní druhé vydání díla Benedikta Bavorynského Rozmlouvání společné čtyř bratří (Litomyšl? 1563), taktéž převzaté z otcova edičního programu, mu lze přisuzovat jen na základě typologické příbuznosti s výše uvedeným Dialogem.

Jan st. měl dva syny, Šebestiána ml., jemuž byl po smrti otce přiřčen jako poručník tiskař Jan Günther, a snad i Jana ml., jehož místo v rodinné hierarchii je jinak nejasné. Pracovní činnost Šebestiána Olivetského ml. (nar. po 1542) spadá do let 1565-1580. Nejstarší dnes známá publikace jsou Noviny vo Jeho římském císařském Majestátu etc. válečným lidu v Špisskej zemi (Olomouc 1565), poslední pak Noviny neslýchané strašlivého povětří a oblaku prolomení … okolo města Kremže a Kamenice v Rakousích (Olomouc 1580). V roce 1571 tiskl také v nedaleké Kroměříži sněmovní artikule. Jan Olivetský ml. pracoval samostatně 1576-1584. K jeho prvním známým pracím patří luteránské zpěvníky Jakuba Kunvaldského Kancionál český (Olomouc 1576) a Nešpor český (Olomouc 1576). Do domácí literatury uvedl v překladu vzdělavatelský spis Johanna Boehma Obyčeje, práva, řády anebo zvyklosti všech národuo (Olomouc 1579). Poslední dnes známou prací Janovy tiskárny je Vincentius Lirinensis O poznání církve svaté knížka velmi pěkná (Olomouc 1584). Tento tisk vznikl po vydání Rudolfova mandátu (1580), jímž byla na Moravě povolena pouze jedna, a to Milichthalerova tiskárna. Ladislav Hosák uvádí, že po smrti Jana Olivetského ml. pronajali poručníci nedospělých nástupců tiskárnu roku 1590 Valentinu Klínovi. Od jeho dědiců pak zařízení přešlo na Jiřího Handla.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BOHATCOVÁ, M.: České korektury z let 1523-1524. Typografia 69, 1966, s. 334-336; BOHATCOVÁ, M.: Druhé české zpracování motivu o putování Pravdy (český překlad dialogu Mafea Vegia). Listy filologické 85, 1962, s. 162-172; BOHATCOVÁ, M.: Knihtiskařská linie Olivetských. Časopis Národního muzea, ř. hist. 151, 1982, s. 129-160; BOHATCOVÁ, M.: Na okraj další části Knihopisu. (S exkurzem o nově nalezeném tisku u Pavla Olivetského, traktátu Martina Hánka [?] z roku 1524). Listy filologické 87, 1964, s. 399-404; BOHATCOVÁ, M.: Nález dalších litomyšlských tisků z počátku 16. století. Časopis Národního muzea, ř. hist. 150, 1981, s. 138-152; BOHATCOVÁ, M.: Nástěnné kalendářní minuce Pavla Olivetského. In: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník 1962. Praha 1962, s. 23-58; BOHATCOVÁ, M.: Počátky betlémského novoutrakvismu a otázka pražské činnosti Pavla Olivetského. Sborník Národního muzea v Praze C 11. Praha 1966, s. 121-139; BOHATCOVÁ, M.: Počátky publikační činnosti Jednoty bratrské. Acta Comeniana et historica 21, 1962, s. 44-60; BOHATCOVÁ, M.: Typografická tvorba Pavla Olivetského. Sborník Národního muzea v Praze C 7/5. Praha 1962, s. 229-260; BOHATCOVÁ, M.: Život a práce Pavla Olivetského, prvního tiskaře v Litomyšli. Časopis Národního muzea, ř. hist. 131, 1962, s. 205-218; DAŇHELKA, J.: Litomyšlská vydání Husových spisů. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám (red. P. R. Pokorný). Praha 1979, s. 35-52; HOSÁK, L.: Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621-1940. In: Dar přátelství. Olomouc 1955, s. 63-68; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; PUMPRLA, V.: Moravský a prostějovský knihtisk v 16. století. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu … ve dnech 24. a 25. dubna 1990 (red. M. Kokojanová). Prostějov 1994, s. 158-164; PUMPRLA, V.: Stručný přehled olomouckého knihtisku do roku 1600. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 126-132; PUMPRLA, V.: Vývoj olomouckého knihtisku do roku 1800. Střední Morava 1, 1995, s. 59-69; ŘÍČAN, R.: Tschechische Übersetzungen von Luthers Schriften bis zum Schmalkaldischen Krieg. Vierhundertfünfzig Jahre lutherische Reformation 1517-1967. Festschrift für Franz Lau. Berlin 1967, s. 282-301; VOIT, P.: Kniha a knihtisk u olomouckých měšťanů před Bílou horou. Tiskaři, knihaři a knihkupci. Vlastivědný věstník moravský 32, 1980, s. 312-320; VOIT, P.: Knižní pozůstalost olomouckého tiskaře Jana Olivetského z Olivetu jako literárněhistorický a bibliografický pramen. Sborník Národního muzea v Praze C 29/4. Praha 1984, s. 197-214; VOIT, P.: Moravské prameny z let 1567-1568 k dějinám bibliografie, cenzury, knihtisku a literární historie. Příspěvky ke Knihopisu 5. Praha 1986; VOLF, J.: Neznámý dosud knihtiskař moravský Václav Hlaváč. In: Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi … k šedesátým narozeninám. Praha 1928, s. 262-268.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 417; CHYBA 198-200 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 60-61. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.