Prvotisky

Z Encyklopedie knihy

Dvě strany Gutenbergovy Bible (Mainz ca 1454?–1455). Biblia latina (42 ř., Mainz, Johann Gutenberg ca 1454?–1455). Díl druhý s textem epištol sv. Pavla: vlevo fol. 270b epištola Filipským (Fp 1–2,5) a vpravo fol. 280a konec epištoly Filemonovi (Fm 11–25) a počátek epištoly Židům (Žd 1,1–14). Živá záhlaví, rubrikace, červený text, iniciály a drolerie doplněny ručně.. Repro: Kapr 1955.

Prvotisky (angl. a fr. incunables, něm. Inkunabeln či Wiegendrucke) speciální kategorie starých tisků zahrnující jednotlivé deskotisky, blokové knihy a artefakty vyrobené pomocí pohyblivých liter od počátků knihtisku (1447?) až do 31. prosince 1500. Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. (1592-1646) v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643). Pro retrospektivní bibliografii ji mezinárodně kodifikoval dodnes neukončený abecedně řazený Gesamtkatalog der Wiegendrucke (Leipzig 1925-), jehož přípravu v Berlíně roku 1904 zahájil Konrad Haebler (1857-1946). Ekvivalentem prvotisku je nadnárodní termín inkunábule, zavedený münsterským děkanem Bernhardem von Mallinckrodtem (1591-1664) v jubilejním traktátu De ortu ac progressu artis typographicae dissertatio historica (Köln/R. 1639-1640). Součást knihovědy, která studuje a popisuje prvotisky, se nazývá inkunábulistika.

Zatímco vídeňský knihovník Michael Denis (1729-1800) rozmnožil v 18. století počet tehdy známých prvotisků na 6.311, poslední svazek Repertoria založeného bibliografem Ludwigem Hainem (1781-1836) je k roku 1838 uzavřen pořadovým číslem 16.299. Druhé vydání nejmodernějšího souborného světového katalogu The illustrated incunabula short-title catalogue on CD-Rom (1998) eviduje i přes jistěže velké ztráty, jimiž nejstarší projevy knihtisku byly v minulosti postiženy, 26.550 bibliografických jednotek. Zpracovatelé ISTC navíc předpokládají, že po prověření dosud nezpracovaných fondů tento počet stoupne asi na 27.500 titulů. U vědomí, že průměrný náklad prvotisků se pohyboval okolo 300 kusů, dojdeme střízlivou kalkulací asi k 8 milionům exemplářů, z nichž dnes v institucionálních knižních fondech a u sběratelů přežila jen nepatrná šestnáctina (ca 500.000 svazků).

Z elektronické verze ISTC lze také spočítat, že před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1.100 tiskáren. Jejich produktivita narůstala postupně: od počátku do roku 1480 bylo vyrobeno odhadem 21% z celkové produkce 15. století, mezi 1481-1490 asi 29% a v závěrečném desetiletí už 50%. Tento vzestup výroby i rozmach živnostenské konkurence si vynutil citelný pokles prodejní ceny a vznik skutečného knižního trhu. Poněvadž nabídka převýšila pomaleji se vyvíjející ekonomické možnosti a čtenářské schopnosti publika, trh byl záhy přesycen. Například tiskárny v Itálii vyprodukovaly dle dnešního povědomí na 9.800 prvotiskových titulů (to je asi 37% z celkového počtu), v Německu asi 8.400 (32%) a ve Francii 5.000 (19%). V Čechách vzniklo dle dnešního povědomí 39 prvotisků a na Moravě 26 (k celkovému objemu produkce jsme tedy přispěli nevýznamnými 0,24%). Tiskař zůstával dlouho závislý na individuálních objednávkách, jimž musel podřídit způsob provozování řemesla. Charakteristickým rysem 15. století jsou proto kočovní tiskaři. Ti měnili místo působení v důsledku velkých provozních nákladů, rychle rostoucí konkurence střídajících se objednatelů anebo naopak kvůli nezájmu oficiálních institucí (síť stálých čili kamenných tiskáren vznikala teprve v 16. století).

Jakkoli v knižním zboží nebyla pociťována soudobými čtenáři ani výrobci žádná přerývka mezi 15. a 16. stoletím, prvotisky se vůči starým tiskům i postinkunábulím vymezují širokým spektrem atributů. Nejstarší sazeči a tiskaři neměli jinou ctižádost nežli imitovat formální rysy rukopisně šířené knihy. Aby nápodoba byla co nejvěrnější, starším vzorům odpovídalo především tiskové písmo, takže Gutenbergův vynález multiplikační výroby pohyblivých liter ve vývoji písmařství žádný zvrat nezpůsobil. Tiskaři dle individuálních rukopisných vzorů překreslovali, ryli a odlévali šest základních druhů písma (antikva, bastarda, gotikoantikva, rotunda, švabach, textura). Tyto druhy pak byly privátním a ještě nedokonalým písmolijectvím atomizovány asi do 4.000 více či méně příbuzných písmových sad. Každá sada obsahovala uzuální zkratky (respektive abreviace a ligatury), děděné z minulosti. Hluboká tradice rukopisné knihy připravila také počátky evropské typografie (přímé řádky, pravoúhlé okraje, členění textu). Základy typografického obrazce dvoustrany jako graficko-optického celku tištěné knihy, který v opisovačské praxi vlastně neexistoval, položil už Johann Gutenberg. Úspěšně vyřešil vztah písmového stupnězrcadlu sazby, ke světlosti řádků a k nepotištěným okrajům. Standardizoval délku řádků i mezer mezi slovy, díky nimž text se zarovnaným pravým okrajem nepůsobil dojmem tmavého obdelníku, ale byl rozbit bílými řekami protékajícími stránkou shora dolů. Nad obecné rysy středověkých rukopisů nepostoupilo zpočátku ani vnitřní vybavení prvotisků, jejichž identifikační prvky byly i nadále obsaženy v incipitu a explicitu. Významný přínos ke sjednocení grafické konstrukce knihy spočíval od počátku 60. let 15. století v ilustraci. Monopolní technikou byl dřevořez, řidčeji se užívaly i tradiční formy šrotového tisku a kovorytu (kovořezu). Sporadicky přicházel mědiryt. Vědomou snahu po emancipaci knihtisku od rukopisných vzorů vyvinula až generace německých a italských tiskařů 70. let 15. století. K osamostatnění, které se však v Evropě neprosazovalo nijak rovnoměrně, podstatně přispěla vizualizace textu. Spočívala v účelném využití repertoáru tiskového písma, v práci s druhou (červenou) barvou a v postupném snižování abreviací a ligatur. K vizualizaci dále přispělo propojení sazby s iniciálou, dekorem a ilustrací. Z týchž důvodů byly zavedeny titulní listy, signatury, kustody i diferencované knižní formáty. Akcentem na zrakové vnímání vzrostly utilitární funkce knihy a dodatečné rukodělné zásahy připodobňující knihu doposud vžité praxi se staly zbytečnými (červené rubriky, kolorování a zlacení iniciál, malba drolerií a rozvilin). Šlo-li o nápravu nepodařených výrobků, tiskárny však ještě na konci století služeb placeného písaře čas od času využívaly.

Vydavatelská politika 15. století byla ještě poněkud stereotypní. Těžila sice z repertoáru starověkých a středověkých rukopisně tradovaných látek, ale masový způsob rozmnožování textu přitom inicioval dlouhotrvající proces jejich zesvětšťování (laicizace) a zlidovění (demokratizace). Přinejmenším 50% prvotisků souviselo s teologií a náboženskou výchovou, 30% připadá tištěným dílům antických autorů a nově vznikající renesanční světské literatuře, 10% tvoří právnické spisy a 10% díla naukové povahy. Nejvydávanějším autorem byl ovšem římský gramatik 4. století Aelius Donatus, jehož nerozsáhlé školní texty jsou dochovány ca ve 400 úplných či fragmentárních edicích (mnoho z nich se ovšem liší jen nepatrně počtem řádků). Po těchto donátech následují Alexander de Villa Dei z 12. století (před rokem 1500 známe ca 370 různých vydání), Marcus Tullius Cicero z 1. století př. Kr. (333), Albertus Magnus z 13. století (210), S. Bonaventura z 13. století (205), S. Aurelius Augustinus z 4.-5. století (200), Justinian z 6. století (200), Bartolus de Saxoferrato z 14. století (194), Publius Vergilius Maro z 1. století př. Kr. (180), Aristoteles z 4. století př. Kr. (178), Johannes Gerson z 14.-15. století (168), Jacobus de Voragine z 13. století (167) aj. Počtu školních donátů se dle očekávání nevyrovnalo množství tištěných Biblí, ale drobnějších hodinek (asi 400 vydání), jimž konkurovaly komerčně vděčné minuce. Silně frekventovaným zbožím byl také misál (asi 210 diecézních a více než 90 římských). Bible dosáhla asi 130 kompletních vydání (99 latinsky, 15 německy, 12 italsky, 2 francouzsky, 2 česky a 1 katalánsky). Vedle těchto výrazně zastoupených okruhů vznikaly ovšem i edice podílející se na celospolečenském zakotvení raně humanistických ideálů, např. Francesco Petrarca (asi 90), Giovanni Boccaccio (80) či Dante Alighieri (30).

Jazykově latinské prvotisky tvoří asi 72% celkového objemu. Nadnárodní charakter měla též hebrejština (0,5%), řečtina (0,2%) a církevní slovanština (0,05%). Z národních jazyků nejvíce frekventovala němčina (9%), italština (8%), francouzština (5,3%), holandština (2%) a španělština (2%). Ostatní jazyky se před rokem 1500 na celkové produkci podílely jen okrajově: angličtina (0,8%), čeština (0,1%), portugalština (0,04%) nebo švédština (0,01%). Poměr jazykově národních prvotisků vůči celkové knihtiskařské produkci jednotlivých národů 15. století je statisticky ještě zajímavější. Největší podíl (87%) připadá češtině, angličtině (58%), španělštině (37%), francouzštině (30%) a němčině (30%), dále portugalštině (27%) a italštině (24%). Zatímco západní knihtiskaři, zásobující nadnárodní trh, museli podstatnou část výroby orientovat k dílům latinským, prvenství českého jazyka v domácím knihtisku plynulo z rigidnějšího charakteru knižní výroby v Čechách, která se orientovala jen k česky čtoucímu publiku a snad i do okolních krajin s dostatečným zastoupením češtiny (Lužice, Slezsko a tzv. Horní Uhry).

Nepočítáme-li jediný exemplář blokové knihy, k nejstarším prvotiskům uloženým na území České republiky patří fragment listu Izaiášova proroctví z Biblia latina (Mainz? ca 1454?-1455), která se nazývá též Gutenbergova bible, nebo zkráceně dle počtu řádků „B 42“. Fragment chová Národní knihovna v Praze. Druhým nejstarším artefaktem, nahlíženo prizmatem německé inkunábulistiky, může být Thomas Aquinas De articulis fidei et ecclesiae sacramentis. Němci kladou tisk tohoto 36 řádkového traktátu ještě do Gutenbergovy dílny (Mainz? ca 1460), zatímco anglo-američtí bibliografové uvažují o anonymním Tiskaři Balbova Catholiconu (Mainz? ca 1469). Kompletní exemplář chová Strahovská knihovna v Praze. Další nejstarší titul představuje Schöfferova Biblia latina zvaná též dle počtu řádků „B 48“ (Mainz 1462). Její exempláře najdeme v pražské Národní knihovně, v Knihovně Národního muzea (bývalá knihovna Kinských) a v Roudnické lobkovické knihovně.

Bibl. všeobecná: HAIN, L.: Repertorium bibliographicum, in quo libri omnes ab arte typographica inventa usque ad annum MD. typis expressi … recensentur. Vol. 1/1-2, 2/1-2. Stuttgart-Tübingen 1826-1838 (repr. 1925, 1966, 1996) a k tomu dodatky COPINGER, W. A.: Supplement to Hain’s Repertorium bibliographicum, or collections towards a new edition of that work. Part 1 a 2/1, 2. London 1895-1902 (repr. Berlin 1926, Milano 1950) a k tomu další dodatky REICHLING, D.: Appendices ad Hainii-Copingeri Repertorium bibliographicum. Additiones et emendationes. Fasc. 1-6, Index + Suppl. München-Münster 1905-1914 (repr. Milano 1953) a k tomu dále BURGER, K.: The printers and publishers of the XVth century with lists of their works. Index to the Supplement to Hain’s Repertorium bibliographicum. London 1902 (repr. Berlin 1926); EINBLATTDRUCKE des XV. Jahrhunderts. Ein bibliographisches Verzeichnis. Herausgegeben von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Halle/s. 1914; GESAMTKATALOG der Wiegendrucke. Herausgegeben von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 1-8/1. Leipzig 1925-1940 + Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Herausgegeben von der Deutschen Staatsbibliothek zu Berlin. Bd. 8-. Stuttgart-Berlin-New York 1972- (nové, přehlédnuté vyd. Bd. 1-7, Stuttgart-New York 1968); The ILLUSTRATED incunabula short-title catalogue on CD-Rom. London, Primary source media and The British Library 1998 (druhé, rozšířené a doplněné vydání).

Bibl. Čechy a Morava: DOKOUPIL, Vl.: Počátky brněnského knihtisku. Prvotisky. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy, 1. Brno 1974; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Praha 1925 a k tomu Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Praha 1994; URBÁNKOVÁ, E.: Soupis prvotisků českého původu. Praha 1986.

Výběr ze zahraničních souborných inventářů: FREIMANN, A. (ed.): Thesaurus typographiae hebraicae saeculi XV. Vol. 1-8. Berlin 1924-1931; GOFF, Fr. R.: Incunabula in American libraries. A third census of fifteenth-century books recorded in North American collections. Vol. 1-2. New York 1964-1972 (repr. Millwood 1973); GRAVIOTTO, Fr. G. (ed.): Catalogo general de incunables en bibliotecas espanolas. Coordinado y dirigido por ... Tomo 1-2. Madrid 1988; GSPAN, Al.-BADALIĆ, J.: Inkunabule v Slovenii. Ljubljana 1957; GUARNASCHELLI, T. M.-VALENZIANI, E. (edd.): Indice generale degli incunaboli delle biblioteche d’Italia. Vol. 1-6. Roma 1943-1981; KAPLAN, H. G.: A first census of incunabula in Australia and New Zealand. Sydney 1966; KAWECKA-GRYCZOWA, A.-BOHONOS, M.-SZANDOROWSKA, E.: Incunabula quae in bibliothecis Poloniae asservantur. Inkunabuly w bibliotekach polskich. Centralny katalog. Vol. I/1, 2-II. Wrocław-Warszawa-Kraków 1970-1993; KOTVAN, I.: Inkunábuly na Slovensku. Martin 1979; LANGER, E.-DOLCH, W. (edd.): Bibliographie der österreichischen Drucke des XV. und XVI. Jahrhunderts. Bd. I/1 (Trient-Wien-Schrattenthal). Wien 1913 (repr. New Castle DE 2001); NĚMIROVSKIJ, J. L.: Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 1. (Inkunabeln). Baden-Baden 1996; PÉLIGRY, Chr.: Catalogues régionaux des incunables des bibliothèques publiques de France. Vol. 1-. Bordeaux-Paris 1979-; PELLECHET, M.: Catalogue général des incunables des bibliothèques publiques de France. Vol. 1-3. Paris 1897-1909 (repr. a pokr. svazky 4-26 z pera Louise M. Polaina v Nendeln 1969-1970); POLAIN, M.-L.: Catalogue des livres imprimés au quinzième siècle des bibliothèques de Belgie. Vol. 1-4. Bruxelles 1932 (suppl. Bruxelles 1978); SAJÓ, G.-SOLTÉSZ, E.: Catalogus incunabulorum quae in bibliothecis publicis Hungariae asservantur. Vol. 1-2. Budapest 1970; STILLWELL, M.: Incunabula and Americana, 1450-1800. A key to bibliographical study. New York 1961; STILLWELL, M.: Incunabula in American libraries. A second census of fifteenth-century books owned in the United States, Mexico and Canada. New York 1940; THIENEN, G. van: Incunabula in Dutch libraries. A census of fifteenth-century printed books in Dutch public collections. Vol. 1-2. Nieuwkoop 1983; THIENEN, G. van-GOLDFINCH, J.: Incunabula printed in the Low Countries. A census. Niewkoop 1999; VINDEL, F.: El Arte tipografico en España durante el siglo XV. Vol. 1-9. Madrid 1945-1951.

Výběr z fondových soupisů zahraničních knihoven: ALKER, H.: Katalog der Inkunabeln der Universitätsbibliothek Wien. Wien 1958; BIBLIOTHÈQUE Nationale Paris. Catalogue des incunables. Vol. 1/fasc. 1 (Xylographes et A) - fasc. 2 (B), Vol. 2 (H-Z). Paris 1981-; BORM, W.: Incunabula Guelferbytana. Blockbücher und Wiegendrucke der Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel. Wiesbaden 1990; CATALOGUE of books printed in the XVth century now in the British Museum. Part 1-10, 12 (1-2 Germany, 3 Germany, German-speaking Switzerland and Austria-Hungary, 4-7 Italy, 8 France, French-speaking Switzerland, 9 Holland, Belgium, 10 Spain, Portugal, 12 Italy supplement). London 1908-1971 a 1985; COLLIJN, I.: Katalog der Inkunabeln der Kgl. Bibliothek in Stockholm. Bd. 1-2. Stockholm 1914-1916; COLLIJN, I.: Katalog der Inkunabeln der Kgl. Universitäts-Bibliothek zu Uppsala. Uppsala-Leipzig 1907; DUGGAN, M. K.: Italian music incunabula: printers and type. Berkeley (Ca.) 1992; FREUNDLINGER, H.: Liste der Wiener Inkunabeln in der Österreichischen Nationalbibliothek. Das Antiquariat 12, 1956, s. 100-101; GÜNTHER, O.: Die Wiegendrucke der Leipziger Sammlungen und der Herzoglichen Bibliothek in Altenburg. Ein Verzeichnis. Nachträge. Leipzig 1909-1910; HERTRICH, E. (red.): Bayerische Staatsbibliothek. Inkunabelkatalog. Bd. 1-. Wiesbaden 1988-; HUBAY, I.: Incunabula aus der staatlichen Bibliothek Neuburg/Donau. In der Benediktinerabtei Ottobeuren. Wiesbaden 1970; HUBAY, I.: Incunabula Eichstätter Bibliotheken. Wiesbaden 1968; HUBAY, I.: Incunabula der Staats- und Stadtbibliothek Augsburg. Wiesbaden 1974; HUBAY, I.: Incunabula der Universitätsbibliothek Würzburg. Wiesbaden 1966; KOCOWSKI, Br.: Katalog inkunabulów Biblioteki Universiteckiej we Wrocławiu. Vol. 1-3. Wrocław 1959-1977; KOMENDER, T.: Katalog druków XV i XVI wieku w zbiorach Biblioteki Uniwersyteckiej w Warszawie. Vol. 1/1-2. Warszawa 1994; KOTVAN, I.: Inkunábuly so slovenskými vzťahmi. Bratislava 1974; KOTVAN, I.-FRIMMOVÁ, E.: Inkunábuly Slovenskej národnej knižnice Matice slovenskej v Martine. Martin 1988; KOTVAN, I.-FRIMMOVÁ, E.: Inkunábuly zo slovenských knižníc v zahraničných inštitúciach. Incunabula de bibliothecis Slovaciae quae in institutionibus regionum externarum asservantur. Martin 1996; KRIVATSY, P.: A catalogue of incunabula and 16th century printed books in the National Library of Medicine. Bethesda 1971; OATES, J. C. T.: A catalogue of the fifteenth-century printed books in the University Library Cambridge. Cambridge 1954; OHLY, K.-SACK, V.: Inkunabelkatalog der Stadt- und Universitätsbibliothek und anderer öffentlichen Sammlungen in Frankfurt am Main. Frankfurt/M. 1967; RHODES, D. E.: A Catalogue of incunabula in all the libraries of Oxford University outside the Bodleian. Oxford 1982; SACK, V.: Die Inkunabeln der Universitätsbibliothek und anderer öffentlicher Sammlungen in Freiburg im Brisgau und Umgebung. Teil 1-3. Wiesbaden 1985; SHORT-TITLE catalogue of books printed in France and of French books printed in other countries from 1470 to 1600 in the British Museum (ed. R. A. Wilson). London 1924 (repr. in 2 vol. 1966-1986); SHORT-TITLE catalogue of books printed in the German-speaking countries and German books printed in other countries from 1455 to 1600 now in the British Museum (edd. A. F. Johnson-V. Scholderer). London 1962; SHORT-TITLE catalogue of books printed in Italy and of Italian books printed in other countries from 1465 to 1600 now in the British Museum (edd. A. F. Johnson-V. Scholderer-D. A. Clarke). London 1958; SHORT-TITLE catalogue of books printed in the Netherlands and Belgium and of Dutch and Flemish books printed in other countries from 1470 to 1600 now in the British Museum. London 1965; VOULLIÉME, E.: Die Inkunabeln der Königlichen Bibliothek und der anderen Berliner Sammlungen. Leipzig 1906.

Fondové soupisy Čech a Moravy: BALCAR, D.: Soupis prvotisků dominikánské knihovny v Praze. Bibliografický katalog ČSSR, zvl. seš. 7. Praha 1963; BALCAR, D.: Soupis prvotisků františkánské knihovny v Praze. Bibliografický katalog ČSR, zvl. seš. 4. Praha 1960; BITTNER, E.: Prvotisky ve sbírkách Městského muzea v Krnově. Časopis Slezského muzea B/13, 1964, s. 184-187; BITTNER, E.: Prvotisky Slezského muzea v Opavě. Časopis Slezského muzea B/4, 1954-1955, s. 81-100; COLLIJN, I.: Rester av Heinrich Rantzaus bibliotek pa Breitenburg i National- och Universitetsbiblioteket i Prag. Nordisk tidskrift för bok- och biblioteksväsen 26/1939, s. 125-153, 27/1940, s. 179-238 a 28/1941, s. 1-14; DOKOUPIL, Vl.: Bývalá knihovna Dietrichsteinů v Mikulově. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 8. Brno 1961; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna augustiniánů na Starém Brně. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 3. Brno 1954; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna benediktinů v Rajhradě. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 4. Brno 1955; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna brněnských minoritů. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 1. Brno 1953; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna dominikánů ve Znojmě a klášterní knihovna kapucínů ve Znojmě. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 7. Brno 1957; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna kapucínů v Brně. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 5. Brno 1956; DOKOUPIL, Vl.: Klášterní knihovna premonstrátů v Nové Říši. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 2. Brno 1953; DOKOUPIL, Vl.: Knihovna křížovnického proboštství v Hradišti u Znojma. Soupisy prvotisků spravovaných Universitní knihovnou v Brně, sv. 6. Brno 1957; DOKOUPIL, Vl.: Menší klášterní a zámecké knihovny. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 9. Brno 1961; DOKOUPIL, Vl.: Soupis prvotisků z fondů Univerzitní knihovny v Brně. Praha 1970; DOKOUPIL, Vl.: Univerzitní knihovna v Brně. Soupisy prvotisků spravovaných Univerzitní knihovnou v Brně, sv. 10. Brno 1961; DOLCH, W.: Der Druckerkatalog der Dr. Ed. Langerschen Bibliothek in Braunau i. B. Broumov 1913; HEJNIC, J.: Arciděkanská knihovna v Plzni. In: Gotika v západních Čechách (1230-1530), sv. I (red. Jiří Fajt). Praha 1995, s. 102-137; HEJNIC, J.: Soupis prvotisků Západočeského muzea v Plzni. Plzeň 2000; HLINOMAZ, M.: Přehled tepelských prvotisků. In: Minulostí Západočeského kraje 35. Ústí/L. 1999, s. 167-243; HOFFMANNOVÁ, J.: Nově zjištěné prvotisky ve fondu Rodinný archiv Metternichů. Archivní časopis 37, 1987, s. 74-79; JÍLKOVÁ, J.: Prvotisky v Archivu hlavního města Prahy. Documenta Pragensia 2, 1981, s. 239-266; JOHANIDES, J.-KNEIDL, P.: Výběr z tisků mladovožické knihovny. Sborník Národního muzea v Praze C/6. Praha 1961, s. 119-195; KLAUSNEROVÁ, E.: Prvotisky Státní vědecké knihovny v Plzni. Plzeň 1990; KOTT, L.: Die Inkunabeln und Frühdrucke bis 1536, sowie andere Bücher des XVI. Jahrhunderts aus der ehemaligen Piaristenbibliothek in Leipnik. In: Jahresbericht der deutschen Landes-Oberrealschule in Leipnik 7/1905-1906, s. 3-47, 8/1906-1907, s. 3-53, 9/1907-1908, s. 3-35; LÁNSKÝ, L.: Soupis prvotisků v knihovně Krajského vlastivědného muzea Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové, Hradec Králové 1958; LOUDA, J.: Soupis prvotisků Universitní knihovny v Olomouci a její pobočky v Kroměříži. Praha 1956; MACHÁČEK, Fr.: Prvotisky a staré tisky Městského historického muzea a plzeňské knihovnictví. Plzeň 1926; MATOUŠ, Fr.: Soupis prvotisků z českobudějovických knihoven. České Budějovice (1934); MATOUŠ, Fr.: Soupis prvotisků z českobudějovických knihoven. Č. 2. Stará farní (později děkanská) knihovna v Č. Budějovicích. Sborník Národního muzea v Praze C/20. Praha 1975, s. 93-154 a 161-165; MICHLOVÁ, J.: Knihovna kláštera cisterciáků v Oseku. In: 800 let kláštera Osek. Jubilejní sborník (red. Norbert Krutský). Osek 1996, s. 200-211; PINDTER, R.: Die Inkunabeln in der Fideicommiss-Bibliothek des Fürsten Dietrichstein auf Schloß Nikolsburg. Brno 1884-1906; PODLAHA, Ant.: Catalogus incunabulorum, quae in bibliotheca Capituli metropolitani Pragensis asservantur. Praha 1926; RIEDL, M.: Katalog prvotisků jihočeských knihoven. Praha 1974; RYBA, B.: Soupis prvotisků knihovny kapituly vyšehradské. Catalogus incunabulorum bibliothecae Capituli Vyšehradensis. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 11-28; SCHRAM, W.: Die Incunabeln des Franzens-Muzeums. Annales Musei Franciscei 1, 1895. Brno 1896, s. 131-151; SCHUBERT, A.: Die Wiegendrucke der k. k. Studienbibliothek zu Olmütz vor 1501. Olomouc-Leipzig 1901; SINGER, H. W.: Sammlung Lanna Prag. Praha 1895; STURM, H.: Die Bücherei der Lateinschule zu St. Joachimsthal. Jáchymov 1929; STURM, H.: Die St. Joachimsthaler Lateinschulbibliothek aus dem 16. Jahrhundert. Stuttgart 1964; ŠIMÁKOVÁ, J.-VRCHOTKA, J. (a kol.): Katalog prvotisků Knihovny Národního muzea v Praze a zámeckých a hradních knihoven v České republice. Praha 2001; ŠIMÁKOVÁ, J. (a kol.): Katalog prvotisků zámeckých a hradních knihoven v České republice. Část 1-4. Sborník Národního muzea v Praze C 33/3-4, Praha 1988, C 34/ 1-4, Praha 1989 a C 35/1-4, Praha 1990; VLČKOVÁ, L.: Benediktinská klášterní knihovna v Broumově. Hradec Králové 1969; VOBR, J.: Soupis prvotisků Státního okresního archivu v Jihlavě. Jihlavská archivní ročenka 1, 1999, s. 45-78; ZAHRADNÍK, I.: Prvotisky knihovny Strahovské. Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 11. Praha 1902, s. 597-635 (a k tomu STRAKA, C.: Nález dosud nezvěstných prvotisků v knihovně Strahovské. Časopis Českého muzea 86, 1912, s. 209-219); ZELLER, F.: Die Incunabel-Drucke (bis zum Jahre 1500) der Fürstlichen Fürstenbergschen Bibliothek zu Pürglitz. Stuttgart 1885; ZMRZLÁ, M.: Soupis prvotisků z historických fondů Státní vědecké knihovny Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové. Hradec Králové 1983.

Lit. obecná zahraniční: ARNOLD, W.-DITTRICH, W.-ZELLER, B. (edd.): Die Erforschung der Buch- und Bibliotheksgeschichte in Deutschland. Wiesbaden 1987; BENZ, R.: Geist und Gestalt im gedruckten deutschen Buch des 15. Jahrhundert. Mainz 1951; BERKOWITZ, D.: Bibliotheca bibliographica incunabula. A manual of bibliographical guides to inventories of printing, of holdings, and of reference aids. With an appendix of useful information on place-names and dating, collected and classified for the use of researchers in incunabulistics. Waltham (Mass.) 1967; BOŠNJAK, Ml.: Slavenska inkunabulistika. Zagreb 1970; BOŠNJAK, Ml: A study of Slavic incunabula. Zagreb 1968; BUDIŠA, Dr.: Počeci tiskarstva u evropskih naroda. Zagreb 1984; BÜHLER, C. F.: The fifteenth century book. The scribes. The printers. The decorators. Philadelphia 1961; CARTER, H.: A view of early typography up to about 1600. Oxford 1969; CONSENTIUS, E.: Die Typen und der Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Eine Kritik. Gutenberg-Jahrbuch 1932, s. 55-109; CORSTEN, S.-FUCHS, R. W.-STAUB, K. H. (edd.): Der Buchdruck im 15. Jahrhundert. Eine Bibliographie. Teil 1 (Bibliographie), Teil 2 (Nachträge und Ergänzungen, Register). Stuttgart 1988-1993; DAVIES, M.: Incunabula. Studies in fifteenth-century printed books. London 1999; GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970; GELDNER, F.: Inkunabelkunde. Eine Einführung in die Welt des frühesten Buchdrucks. Wiesbaden 1978; GOFF, Fr. R.: Incunabula and sixteenth century imprints. Library trends 15, 1967, s. 456-458; GRIFFITHS, J.-PEARSALL, D.: Book production and publishing in Britain 1375-1475. Cambridge 1989; HAEBLER, K.: Handbuch der Inkunabelkunde. Leipzig 1925 (repr. Leipzig 1966, Stuttgart 1979); HELLINGA, L.: Das Buch des 15. Jahrhunderts im Übergang von der Handschrift zum Buchdruck. Gutenberg-Jahrbuch 1998, s. 49-55; HELLINGA, L.-HÄRTEL, H. (edd.): Buch und Text im 15. Jahrhundert. Arbeitsgespräch in der Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel vom 1.-3. März 1978. Hamburg 1981; HILL, B. S.: Incunabula, Hebraica and Judaica … Exhibition catalogue. Ottawa 1981; HOFMANN-RANDALL, Chr.: Bücher im Jahrhundert Gutenbergs. Erlangen 2000; JENSEN, Kr. (red.): Incunabula and their readers. Printing, selling and using books in the fifteenth century. London 2003; KISELEVA, Lj. I.: Zapadno-jevropejskaja rukopisnaja i pečatnaja kniga XIV-XV vv. Kodikologičeskij i knihovedčeskij aspekty. Leningrad 1985; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; MAZAL, O.: Paläographie und Paläotypie. Zur Geschichte der Schrift im Zeitalter der Inkunabeln. Stuttgart 1984; MAZAL, O.: Die Überlieferung der antiken Literatur im Buchdruck des 15. Jahrhunderts. Bd. 1-4. Stuttgart 2003-2004; NEDDERMEYER, U.: Von der Handschrift zum gedruckten Buch. Wiesbaden 1998; OLSCHKI, L. S.: Incunables illustrés imitant les manuscrits. Le passage du manuscrit au livre imprimé. Florence 1914; RATH, E. von: Zur Bedeutung des Wortes Inkunabel (Wiegendruck) und der Zeitgrenze 1500. In: Viktor von Klemperer, Frühdrucke aus der Bücherei Viktor von Klemperer. Dresden 1927, s. 21-29; STEINMANN, M.: Von der Handschrift zur Druckschrift der Renaissance. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1 (hrsg. von B. Tiemann). Hamburg 1995, s. 203-264; ŚWIERK, Al.: Inkunabelfroschung in Polen. Gutenberg-Jahrbuch 1972, s. 117-127; TEICHL, R.: Der Wiegendruck im Kartenbild. Wiesbaden 1964; TIEMANN, B. (ed.): Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1-2. Hamburg 1995-1999; TRAPP, J. B. (ed.): Manuscripts in the fifty years after the invention of printing. London 1983; VERVLIET, H. D. L.: Das Buch im 15. und 16. Jahrhundert. In: Liber librorum. 5000 Jahre Buchkunst (ed. H. D. L. Vervliet). Genf 1973, s. 387-418; WALLRATH, R.: Das schön gedruckte Buch im ersten Jahrhundert nach Gutenberg. Köln 1962; WEHMER, C. (ed.): Deutsche Buchdrucker des 15. Jahrhunderts. Wiesbaden 1971; WEIGEL, T. O.-ZESTERMANN, A.: Die Anfänge der Druckerkunst in Bild und Schrift. Bd. 1-2. Leipzig 1866; ZIMMER, S. K.: The beginning of Cyrillic printing: Cracow, 1491. New York 1973.

Lit. obecná Čechy a Morava: BOHATCOVÁ, M.: Bibliografie a dějiny knihtisku. Sborník Národního muzea v Praze C 16/4. Praha 1971, s. 205-242; BOHATCOVÁ, M.: Der gegenwärtige Bearbeitungsstand der Druckproduktion vom 15. bis zum 18. Jahrhundert in den böhmischen Ländern. Gutenberg-Jahrbuch 1987, s. 265-278; BOHATEC, M.: Die Anfänge des böhmischen Buchdrucks im Lichte neuerer Literatur. Gutenberg-Jahrbuch 1973, s. 157-164; BOLDAN, K.: The Illustrated incunabula short-title catalogue on CD-Rom. Knihy a dějiny 6/1-2, 1999, s. 71-72; CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, A.: Die Anfänge des Buchdrucks in Böhmen und Mähren. Slavische Rundschau 12, 1940, s. 1-19; FLODR, M.: Incunabula classicorum. Wiegendrucke der griechischen und römischen Literatur. Amsterdam 1973; HOŘEC, J.: Počátky české knihy. Praha 2003; KNEIDL, P.: Kronika trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 11. Praha 1976, s. 160-188; KOPECKÝ, M.: Die tschechischen Wiegendrucke und die Literaturgeschichte. In: Textarten und Sprachwandel nach der Erfindung des Buchdrucks (ed. R. Große und H. Wellmann). Heidelberg 1996, s. 41-51; KOPECKÝ, M.: Literárněhistorický význam našich prvotisků. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 83-91; KOPECKÝ, M.: Úvod do studia staročeských rukopisů a tisků. Praha 1978; MRUŠKOVIČ, V. (a kol.): Problematika práce so starými tlačami 15.-18. storočia. Časť 1-2. Martin 1984; PAINTER, G. D.-CHRÁSTEK, D. B.: Printing in Czechoslovakia in the fifteenth century. London 1969; TOBOLKA, Zd. V.: Český slovník bibliografický. Sv. 1. České prvotisky (až do roku 1500). Praha 1910; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; URBÁNKOVÁ, E.: Inkunabelforschung in der ČSSR. Zentralblatt für Bibliothekswesen 93, 1979, s. 449-452; URBÁNKOVÁ, E.: K počátkům českého knihtisku. Věstník Královské české společnosti nauk, tř. filozoficko-historicko-filologická 4. Praha 1952; URBÁNKOVÁ, E.: K problematice soupisu prvotisků. Ročenka Státní knihovny ČSR v Praze 1974. Praha 1977, s. 107-116; URBÁNKOVÁ, E.: Na okraj studia českých prvotisků. Ročenka Státní knihovny ČSSR v Praze 1967. Praha 1969, s. 73-110; URBÁNKOVÁ, E.: Nejstarší prvotisky českého původu. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory. Sborník prací věnovaných k 500. výročí knihtisku (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 17-59; URBÁNKOVÁ, E.: Několik poznámek k českým prvotiskům. Ročenka Státní knihovny ČSSR v Praze 1962/1963. Praha 1964, s. 80-94; URBÁNKOVÁ, E.: Nově určené zlomky prvotisků. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Národní knihovny v Praze 8. Praha 1991, s. 59-64; URBÁNKOVÁ, E.: Obnovený Gesamtkatalog der Wiegendrucke a novější soupisy prvotisků. Ročenka Státní knihovny ČSR v Praze 1972. Praha 1975, s. 77-89; URBÁNKOVÁ, E.: Prameny a literatura k počátkům českého knihtisku. Sv. I/1-2, II. Praha 1984-1986; URBÁNKOVÁ, E.: Prvotisky českého původu. In: Dawna książka i kultura. Materiały międzynarodowej sesji naukowej z okazji pięćsetlecia sztuki drukarskiej w Polsce (red. S. Grzeszczuk a A. Kawecka-Gryczowa). Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1975, s. 56-63; URBÁNKOVÁ, E.: Soupisy prvotisků. Ročenka Univerzitní knihovny v Praze 1959. Praha 1961, s. 34-44; URBÁNKOVÁ, E.: Zu den Anfängen des Buchdrucks in Böhmen. Gutenberg-Jahrbuch 1994, s. 60-66; VOBR, J.: Literatura o prvotiscích z fondu Universitní knihovny v Brně. Brno 1977.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.