Český knihtisk v Čechách a na Moravě

Z Encyklopedie knihy

Začátek Kroniky trojánské, první jazykově české knihy tištěné u nás (Plzeň? po 1476). Columna, Guido de: Historia destructionis Troiae, boh. Kronika trojánská (Plzeň?, Tiskař Arnoštových Statut? po 1476). Fol. 1a s ručně doplněnou iniciálou J(Akžkoli). Knihovna Národního muzea (Praha), sign. 25 D 10 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).

První projevy jazykově českých čili domácích bohemik jsou v chronologickém přehledu českého a moravského knihtisku 15. století rozloženy nerovnoměrně. Příčina tkví v odlišnostech náboženského, politického a kulturního vývoje, v diferencované skladbě čtenářské obce i v rozdílné technické úrovni, s jakou bylo řemeslo do Čech a na Moravu exportováno. Zatímco v Čechách se česky tištěné publikace objevily již během 15. století, Morava alespoň dle dnešního povědomí v tomto ohledu vykazuje značné zpoždění. Přesnou dataci výroby rytířského románu Guida de Columny Kronika trojánská (Plzeň? po 1476) sice neznáme, ale faktem zůstává, že čeština je jazykem plných 87% prvotisků z Čech. Tak vysoké zastoupení národního jazyka nevykazuje knihtisk žádné jiné země před rokem 1500. Přičiněním Williama Caxtona se této situaci poněkud blíží jen frekvence angličtiny (58%) na mapě anglického řemesla. Tiskaři ve Španělsku vydali domácím jazykem 37% dnes známé tištěné produkce, v Německu a Francii po 30%, pak následuje portugalština v Portugalsku (27%) a italština v Itálii (24%). Časnost projevů češtiny dobře vynikne také srovnáním se vstupem národních jazyků do knihtisku bezprostředně sousedících zemí: v Polsku se první polsky tištěná kniha objevila až roku 1513, v Maďarsku 1541 a na Slovensku dokonce 1581. Drtivá část produkce českých prvotiskařů směřovala k česky čtoucímu domácímu publiku. Hegemonním tiskovým písmem byla stejně jako ve Francii a Anglii bastarda, adaptovaná z domácí rukopisné tradice. Tiskárny 15. století v Čechách se tak staly významnými středisky upevňujícími ideje národního humanismu. Jejich jazykový model pak na prahu 16. století plynule převzali i mladší generace českých tiskařů.

Latinské a německé prvotisky vyrobené v Brně a Olomouci i postinkunábule z Mikulova měly dle jazykového hlediska naopak nadnárodní ráz a čtenáře nacházely nejen v markrabství, ale též v Rakousku, Uhrách a pochopitelně i jinde. S tím pak souvisí užívání kosmopolitního tiskového písma zvaného rotunda. Za první jazykově českou publikaci na Moravě se pokládají dnes nezvěstní Listové … bratřím boleslavským poslaní i také jich odpovědi zase psané od Jana Dubčanského ze Zdenína a na Habrovanech (Prostějov? 1527). Tuto korespondenci tiskl snad Kašpar Aorg. Tou dobou se moravská knižní výroba již rozrůstala v menších a většinou krátkodobě pracujících dílnách, jejichž hlavním zřetelem nebyla výdělečná činnost, nýbrž služba jednotě bratrské či jiným náboženským skupinám (vedle vzpomenutého Mikulova také Ivančice-Kralice, Jestkovice (?), Kroměříž, Luleč, Náměšť nad Oslavou, Prostějov, Velké Meziříčí). Jazykem těchto publikací byla pak zcela logicky čeština.

Retrospektivní bibliografie jazykově českých tisků je zpracovávána formou dvou hlavních národních projektů, za něž odpovídá pražská Národní knihovna. První se nazývá „Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. století“ a druhý „Národní retrospektivní bibliografie 19. století“ Evidenci zde nepodléhají jen čistě české dokumenty, ale i produkce s nepřevládajícími latinskými nebo řeckými citáty a invokacemi, či jinojazyčnými slovy, větami a pasážemi u gramatik a slovníků. Obě bibliografie evidují rovněž jazykově české publikace vzniklé bez teritoriálního omezení českým knihtiskem v cizině (nejstarší doklad pochází z Benátek 1506).


Bibl.: KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha 1925-1967; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-. Praha 1994-; VOIT, P.: Rejstřík autorů, překladatelů a editorů. Příspěvky ke Knihopisu 1. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík anonymních záhlaví. Příspěvky ke Knihopisu 2. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík názvový. Příspěvky ke Knihopisu 3. Praha 1985.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.